Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 6
DNES: 722
TÝDEN: 2409
CELKEM: 534230

 

www.sokolfalco.com


 

SOKOL FALCO s.r.o.
 
Česká rodinná firma
s tradicí od roku 1993.
 
Vyrábíme masové speciality pro psy a kočky.
 
Specializujeme se především na 100% masové konzervy, mražené maso a náš sortiment doplňujeme i o sušené masové pochoutky.
Po celá léta výroby se řídíme naším sloganem:
 
„Vyrábíme opravdu z masa“.
 
 

Svátek

Svátek má Ctirad

Zítra má svátek Drahoslav

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 1. 2019

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle déšť, od 800m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 3 až -1°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Poznámky, postřehy z výcviku, výchovy, teorie i praxe

Taky to znáte? #

Víte o tom, že máte někde tu věc uklizenou a zaboha si nemůžete vzpomenout kde? No to já si vždycky říkám, když to uklízím – tady, tady to určitě najdu, je to přece naprosto logické, že to tady budu hledat.
No a ono to logické asi není, protože to nemůže několik týdnů, měsíců, někdy i let, najít.
 
Pak přijde předvánoční úklid a s ním nálada na redukci všech věcí, které vám zabírají mnoho místa a které já říkám jednoduše „vyhazovací“ – a najednou jsou na světě staré, zapomenuté věci, které jste už dlouho hledali.
 
No a abych se konečně dostala k věci, tak takhle já jsem před loňskými vánoci našla svůj starý zápisníček, do kterého jsem si dělala poznámky a výpisky o pejskařině a výcviku.
 
Rozhodla jsem se, že se o svoje staré poznámky s vámi podělím. Některé jsou sice už trochu „mimo mísu“, ale některé stále platí.
 
Tak tedy chcete-li, čtěte:
 
  1. Sebeovládání
  2. Houževnatost
  3. Důslednost
  4. Vztah ke psu
  5. Čerpání teorie
  6. Komplexně (celkově) podněcovat psa #
 
 
1.      Sebeovládání:
  • Při výcviku být klidný
  • Rozrušení psovoda se přenáší na psa
  • Častá nervozita vede k bázlivosti psa
  • Nezacházet se psem hrubě
  • Pes si pamatuje tresty, mohou však působit opačně než jsme je mysleli
  • Při pachových pracích je nutný obzvláštní pozor a klid – psa na stopě nikdy netrestáme
 
2. Houževnatost:
  • U těžších cviků je ntuná vytrvalost a trpělivost
  • Nepropadat bezradnosti při neúspěchu
  • Zvolit nejvhodnější formu výcviku (nácviku)
  • Propracovávat jednotlivé cviky (hlavně pachové práce)
  • Vydržet u výcviku i přes případný počátečný neúspěch
  • Nerezignovat při neúspěších
 
3. Důslednost:
  • Dodržovat přesně metodiku cviků, techniku nácviku
  • Opravovat nepřešně provedené cviky
  • Opakovat cviky
  • Být důsledný při všech disciplínách
  • Být obzvlášť důsledný ve ztížených podmínkách
  • Cviky vždy provádět na jeden povel (povely neopakovat)
 
4. Vztah ke psu:
  • Dobrý vztah a kontakt je základem a předpokladem pro práci se psem
  • Nácvik se psem provádíme raději hrou než drilem
 
5. Čerpání teorie:
  • Studovat odbornou literaturu
  • Používat teoretické znalosti při praktickém výcviku psa
  • Je třeba ovládat – základ výcviku, zdravovědu, výživu psa a vyšší nervovou činnost
  • Čerpáním teoretických znalostí se vyhneme případným chybám
  • Chyby pramení z nedostatečných znalostí a vědomostí o problému
 
6. Komplexně podněcovat psa:
  • Při výcviku je velmi důležitá je osobnost psovoda#
  • Psovod působí na psa
v    hlasem – povely
v    pohyby – posuňky
v    pachem
v    postavou
v    oblečením
výrazem obličeje
 
(zvuky, štěkání)
Výška zvuku v sím hlase, hloubka ve zvucích:

Štěkání a většina ostatních zvuků značí zpravidla:

- výhrůžku 
- zlobu 
- možnost útoku

Výška ve zvucích:

Štěkání a zvuky ve vyšších tóninách znamená zpravidla: 
- strach
- úzkot
- bolest

Délka zvuku, je také důležitá, krátké, vysoce zabarvené, většinou oznamují strach nebo bolest. Tytéž zvuky, ale pomalejší, značí hravost a předtuchu požitku.

Frekvence – rytmus zvuků 

- časté opakování zvuků v rychlém sledu značí vysoký stupeň vzrušení a naléhavosti 
- delší intervaly znamenají nižší stupeň vzrušení, poklidnější mysl
- trvalejší zvuky oznamují úmysl v následujícím chování (například ucelené hluboké vrčení předchází útoku, atd.)
- nepřetržité silné štěkání středního zabarvení oznamuje, že se někdo blíží na naše území


Pes vnímá: 
- zabarvení hlasu #
- délku vyjadřování 
- sílu hlasu
- výšku hlasu

Povely:

Je důležité používat správně intonaci hlasu. Povely bychom měli dávat srozumitelně, krátce, ve správné povelové tónině. Povel nepoužíváme víckrát za sebou, nespojujeme s poučováním, vysvětlováním.

Intonace hlasu:

Rozkazovací: 

- lehni
- sedni
- drž

Rozkazovací povel proneseme krátce a pevně. Používá se při poslušnosti a obraně.

Mazlivé:

- hodný 
- hledej
- stopa

Mazlivou intonaci, procítěnou, používáme při pochvale a na pachových pracích.

Zakazovací (zákazové):

- fuj
- ne
- nesmíš

Zakazující intonaci pronášíme výhružně, používáme jen k přerušení nežádoucí činnosti psa. 


VÝZNAM NĚKTERÝCH SLOV#
 
Altruismus - nesobecká starost o blaho ostatních

Agresivita 
- útočnost, schopnost útočit
- pud, který vyvolává přítomnost konkurence, většinou příslušníka stejneho rodu
- agresivní chování má za cíl řešit konflikty s „cizími“ jedinci (nepatřícími do smečky)

Sociální agresivita - Vypořádání konfliktu se známými jedinci (patřícími do smečky)

Pozitivní stres
Pozitivní stres je někdy zaměňován za neposlušnost. Neposlušný pes se chová stále stejně.
Stresovaný pes – pokud po stresované psu požadujeme provedení nějakého povelu, začne se chovat jako hyperaktivní štěně. Obíhá kolem nás v kruzích a chce si hrát. Čím více budeme chtít získat autoritu, tím víc se pes chová bláznivěji, je téměř nemožné s ním navázat kontakt a chytit ho.

Řešení: 
- je potřeba změnit prostředí
- je potřeba změnit způsob výcviku

Negativní stres - projevuje se opačným účinkem ve výcviku, než zamýšlíme

Projevuje se: 
- rozšířenými zornicemi
- sklopenýma ušima
- prudkým oddychováním
- sliněním
- potícími se tlapkami (polštářky tlapek)
- ležením na zemi ve ztuhlé poloze
- nepřiměřením línáním
- pomočováním

Řešení:
změnit prostředí, které negativní stres způsobuje 

ŠTĚŇATA
 
Vtištění

4.-7. týden štěněte

U štěňat v tomto věku již rozeznáváme celou řadu prvků sociálního chování 
- vrtění ocáskem jako výraz přátelského vzrušení a náklonnosti 
- stažení ocásku jako výraz ustrašené pokory 
- šťouchání nosem do ústních koutků jako výraz přátelské oddanosti a příchylnosti
- ježení srsti
- sklápění uší
- vrčení
- odhalování zubů 

- To, co se štěně v tomto období naučí, zůstanem mu po celý jeho život, to, co se v tomto období nenaučí, nemůže už nikdy dohnat. 
- Pokud se v tomto období často dotýkáme štěňat (chovatel), nebudou mít ve starším věku problémy s kontaktem s lidmi. 
- Pokud to štěňata neznají, jsou odchována v kotci, mohou z nich vyrůst plaší psi, kteří mají problémy s kontaktem s lidmi.
- To, co je štěněti v tomto období vtištěno, ovlivní jeho pozdější vztah k člověku.
- Při nešikovném zacházení se štěňaty se může stát, že ze štěněte se stane pes, který bude ze strachu kousat.
- Štěňata by měla mít kontakt s více lidmi, aby nebyla později plachá a nedůvěřivá.
- Každý člověk by měl při kontaktu nejdřív dovolit štěněti, aby si ho očichalo, teprve pak je možné opatrně přistoupit ke kontaktu se štěnětem.
- Přítomnost psa (dospělého) má na vývoj štěňat velký vliv.
- Chování psa je odrazem jeho osobních zážitků
- Vlivy prvního roku života se psovi pevně vtisknou a mohou být silnější než jeho vrozené vlastnosti.

8. – 12. života štěněte

Cílem celého vývoje psa v mládí je dosáhnout co nejlepší sociální partnerství s příslušníky svého druhu. Sociální svazek (smečka) představuje vyšší evoluční stupeň než samotářství.

Bojové hry štěňat:

· Štěňata při nich procvičují různé formy taktických pohybů
· Střídání rolí vítězů a poražených, to znamená, že uzrávají na základě zkušeností sociální blokády agresivního chování
· Učení odhadování svých sil a podrobování jich kontrole
· V bojových hrách se tím vším pozvolna vyvíjejí reakce, které brání vážnému poškození příslušníka druhu, a tím zeslabení sociálního svazku (smečky)
· Hry na smečku probíhají pod vedením psa. Tyto hry jsou předběžným cvičením souhry při lovu kořisti. Kořist v tomto případě představuje otec – pes. Pes postupně zvyšuje obtížnost. Pozvolna prosazuje přísnější disciplínu. Zkoušky tvrdosti a odvahy dostávají spořádaný charakter. Pes určuje vždy začátek a konec hry se štěňaty a prosazuje přitom svou vůli velmi energicky. Pes zavádí „tabu“ a stará se velmi důsledně o jejich dodržování. V případě neuposlechnutí jsou štěňata potrestána. Pes štěně popadne za kůži na krku nebo na hřbetě a pořádně ho vytřepe. Potrestané štěně by se mělo po puštění podřídit – lehnout si na záda. Výprask se někdy opakuje – štěně zkouší důslednost vychovatele – psa. Způsobů potrestání rozumí štěně přesně. Štěně odpovídá přesvědčováním o náklonnosti. 

- šťouchá přátelsky nosem do psa, olizuje mu tlamu, podává pac 
- bezmezné uznání rodičovské autority je základem pro přežití druhu

Tak se ze štěněčích her vyvíjejí sociální prvky chování, zvláště partnerství s rodiči. To má samozřejmě velký význam pro vybudování socializace psa s člověkem. Pokud to zanedbáme, bude sociální vazba k příslušníkům druhu (psům) silnější, než k člověku.
Štěně musí proto poznat společné hry s člověkem jako radostné. Člověk by ho měl chválit, hladit za chování podle jeho přání – to znamená za správné chování.
Tresty za špatné chování by měly být ukázňující a přiměřené. Postup trestu je stejný jako u psa, například uchopení za kůži a vytřepání, zatřesení při porušení „tabu“.

Nejdůležitější při trestu je:

- Důslednost 
- Vhodná doba pro trest – ihned po prohřešku (nebo hned při prohřešku) 
- Přiměřenost trestu k provinění a k povaze psa 
- Na každého psa je potřeba jiná míra trestu. Některému stačí slovní napomenutí – hlasový projev nelibosti k jeho chování, některý pes musí být potrestán přísněji, tedy vytřepáním, eventuelně plácnutím, žádný pes by neměl být trestán nikdy bitím

Se štěňaty pracujeme ve hře, pochvala od nás by měla přijít při jakémkoliv náznaku správného chování. Pes bude i v budoucnu rád pracovat, pokud z jeho práce máme radost a dáváme mu jí najevo.
Tím splňujeme roli vychovatele, vedoucího sociálního partnera a vytváříme dobře fungující smečku člověka a psa.

Pamlsky 

- štěně odměňujeme pamlsky v případě správného chování, správně provedeného cviku.
- odměnou potvrzujeme správné chování štěněte

Podřízená poloha

Poloha, kdy je štěně převrácené na zádech. To je sociální zábrana, která u normálního psa spolehlivě potlačuje agresivitu. Je to znamení podřízenosti. 

DALŠÍ SOCIALIZACE A VÝCHOVA ŠTĚNĚTE#

Při procházkách se snažíme vyhledávat stresové, problémové situace. Nenásilně necháváme na štěněti, aby je řešilo pokud možno samo, bez naší podpory, pokud řeší situaci nesprávně, snažíme se ho vést ke správnému řešení (ale nenutíme ho). Přerušujeme případně jeho nežádoucí činnost zákazovými povely (sbírání odpadků na ulici, štěkání na psy za plotem, atd.), eventuelně trhnutím vodítka spojeném se zákazovým povelem. Správné chování štěněte vždy nadšeně chválíme a odměňujeme.

Pokud se štěně dostane do kontaktu s dospělým nebo starším psem, je dobré nechat seznámení volný průběh a neochraňovat nepřiměřeně štěně. Štěně by se mělo dospělému psovi jednoznačně podřídit a je pravděpodobné, že pokud se tak nestane, dostane od něj výchovnou lekci. Měla by to být záležitost, do které bychom v zásadě neměli zasahovat, i když je to pro nás někdy dost těžké, protože se o štěně bojíme. Výjimkou by byl samozřejmě případný konflikt nesocializovaného staršího psa s neadekvátním chováním vůči našemu štěněti. Agresivním, asociálním a konfliktním jedincům je dobré se v této fázi raději vyhnout. Většinou jsou tito jedinci v našem okolí známí. Pro naše seznámení mám tedy na mysli normálního dospělého socializovaného psa. Nepřiměřená ochrana štěněte v normálních situacích, například zvedáním do náruče, je chybou. Zvednutím do náruče by mohlo štěně získat pocit vyššího postavení a mohlo by svým chováním vyprovokovat konflikt, popřípadě i napadení dospělým psem.
Často právě psi malých plemen bývají z těchto důvodů příčinou konfliktů, neboť při setkání s větším psem reagují ze strachu hystericky. Správně vychovaný a socializovaný pes, i když je velkého plemene, nemá potřebu předvádět svoji sílu na malém psovi nebo štěněti, avšak hysterické chování a agresivita ze strachu by mohla konflikt zbytečně vyvolat .
Ač se to bude většině majitelů štěňat zdát možná nelogické, je dobré, pokud je to samozřejmě možné, dovolit, aby se psi seznámili na volno – bez vodítka. Pokud jsou totiž psi na vodítku, mají oporu ve svém pánovi a chovají se mnohem sebevědoměji, na rozdíl od pohybu na volno, kdy musí řešit situaci sami, v podstatě bez podpory pána. Tehdy si rozhodně rozmyslí nějakou nepředloženou reakci a provokaci. Samozřejmě je nutné si vždy vše rozmyslet a dobrá je i vzájemná dohoda majitelů psů, zda dovolit, aby se jejich psi seznámili. Platí však pravidlo, že čím více psů naše štěně pozná (normálních neagresivních jedinců), tím lépe, protože to přispívá k tomu, aby bylo správně socializováno a umělo se v budoucnosti správně chovat, komunikovat, dodržovat „psí“ rituály, řeč těla, atd. Vždycky bychom však měli počítat s tím, že pokud se o svého psa přehnaně bojíme, přenášíme strach a nejistotu i na něj. Jako jeho vůdci bychom naopak měli působit vyrovnaně a sebevědomě, aby naše štěně nemělo pocit, že se děje něco, čeho by se mělo bát. Štěně by také mělo dostat možnost úniku z nové, pro něj stresové situace například tím, že se k nám může schovat (většinou hledá jistotu a ochranu u našich nohou). V tomto případě štěněti dovolíme, aby u nás hledalo úkryt, ale je dobré ho za to nechválit a nekonejšit. Není k tomu důvod, protože se vlastně nic neděje. Kdybychom štěně přehnaně konejšili a uklidňovali, mohlo by si to vysvětlit jako pochvalu svého chování, které je pro nás však nežádoucí. Nechceme, abychom u štěněte potvrzovali, že bát se je správné. Štěněte se tedy nevšímáme, necháme ho, až se samo osmělí a jde se seznámit s novým objektem nebo psem. Nikdy ho k tomu ale nenutíme. Většinou strach odezní a štěně se se situací samo dobře vyrovná a za chvíli si půjde hrát.

Takto se chováme i při seznamování s novými neživými věcmi, které štěně na procházkách poznává. Pro další správný vývoj štěněte je dobré, aby poznalo co nejvíce nových situací, nových věcí, zvuků, lidí, prostředí. Štěně s novými situacemi a se ztíženými podmínkami seznamujeme postupně, abychom ho nepřetížili. Pokud je štěně lekavé, postupujeme opatrně, ale věcem a případně zvukům, kterých se pejsek lekl se nevyhýbáme, naopak snažíme se situace opakovaně navozovat a přitom se chovat normálně, aby si štěně uvědomilo, že se nic špatného neděje, že zvuky, hluk a cizí prostředí je normální a není nebezpečné. Váhavost štěněte při poznávání nových situací nesmíme v žádném případě brát jako zbabělost. Pejsek postupně naším správným přístupem získá sebevědomí a jistotu, že se nic neděje a na situace si zvykne. Pokud bychom se hluku, stresu, lidem a dalším problémům vyhýbali, vychovali bychom z našeho štěněte bázlivého, lekavého a nervově labilního psa.


POSTAVENÍ PSA VE SMEČCE
- Pes je ve smečce hodnostně výše než fena.
- Fena (vlčice) v přírodě předává výchovu štěňat psovi (vlkovi) – otci, ve třech měsících života štěňat končí její úloha matky.

POTVRZENÍ POSTAVENÍ VŮDCE SMEČKY 
 

 
- Privilegium návštěvy doupěte vůdce smečky – štěně bereme občas domů – do svého „doupěte“, dáváme najevo, že je to naše přání, že smí dovnitř, ne přání štěněte
- Vždycky vcházíme a vycházíme první. Kdybycho štěně pouštěli jako prvního, potvrzovali bychom jeho vyšší postavení nad námi. 
- Naše postavení si můžeme ověřit tím, že při vcházení do domu nenecháme psa jít hned za námi, přivřeme mu dveře „před nosem“. Potom necháme dveře pootevřené. Pes by si neměl dovolit vejít dovnitř sám. Po chvilce přivoláme štěně dovnitř. Určitě během chvilky překoná strach z převřených dveří a přijde za námi dovnitř. Tímto pokusem však dáme štěněti jasně na srozuměnou, že dovnitř smí jen když mu to dovolíme.
 

 

#