Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 6
DNES: 718
TÝDEN: 2405
CELKEM: 534226

 

www.sokolfalco.com


 

SOKOL FALCO s.r.o.
 
Česká rodinná firma
s tradicí od roku 1993.
 
Vyrábíme masové speciality pro psy a kočky.
 
Specializujeme se především na 100% masové konzervy, mražené maso a náš sortiment doplňujeme i o sušené masové pochoutky.
Po celá léta výroby se řídíme naším sloganem:
 
„Vyrábíme opravdu z masa“.
 
 

Svátek

Svátek má Ctirad

Zítra má svátek Drahoslav

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 1. 2019

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle déšť, od 800m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 3 až -1°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 


#
Chování psa – vizitka majitele

Nedělní lekce pro štěňátka jsou pro mě stále plná inspirace. Všechny možné rasy pejsků včetně kříženců, které jsou přivedeny do psí školky svými páníčky, rozdílné povahy pejsků i různé přístupy jejich pánů, to všechno je nevyčerpatelným zdrojem všech možných problémů a diskuzí.
Naše snaha pomoci řešit radami výchovu a základní ovladatelnost štěňat je někdy hodně náročná, protože bez znalosti majitelů i jejich pejsků můžeme podstatu důvodů chování štěněte pouze odhadovat.
Vždycky mám ale moc velkou radost, když páníčkové se štěňaty přijdou s tím, že naše rady na jejich pejsky fungují, že se jejich vztah s nimi zlepšuje.
Stále se snažím najít i psané informace, kterým by každý z nás snadno porozumněl a mohl by je relativně snadno používat při výchově svého chlupáče.
A tak hledám v literatuře, časopisech a na internetu všechno, co by mohlo vám, majitelům pejsků, pomoci, abyste si se svým psem dobře rozuměli, abyste dobře zvládli jeho výchovu.

Tak tady je další povídání, které jsem načerpala z internetových zdrojů
(z webové stránky časopisu Planeta zvířat, duben 2007)
 
Na začátek trochu odborně

Etologie je nauka o chování a životních projevech živočichů převážně v jejich přirozeném prostředí. Klade důraz na druhově specifické chování živočichů, jeho adaptivnost a evoluci, klasifikuje a porovnává druhové i mezidruhové typické způsoby reakcí. Studuje zejména komunikační systémy zvířat, jejich interakce v sociálních vazbách příslušných společenstev, problém intra- a interdruhové agresivity ap. Za zakladatele jsou považováni N. Tinbergen, K. Lorenz a K. von Frisch.

Chovatelé by měli poskytnout psovi nejen materiální, ale i psychickou pohodu. Co však se psem, který má neakceptovatelné chování a trápí svou lidskou smečku letargií nebo naopak hyperaktivitou či dokonce agresivitou? Pro všechny, kdo zjišťují, že povahu svého psa přestávají zvládat, existují různé etologické poradny, kurzy i přednášky. Čím dříve se problém rozpozná a začne léčit, tím větší šance na nápravu je.


Rozumět si

Aby vůbec byli lidé schopni porozumět psům (a zvířatům obecně), musí se nejdříve seznámit nejen s jejich potřebami, ale také s typickým chováním, mimikou a výrazy. Brzy zjistí, že z velké většiny jsou problémy mezi zvířaty a lidmi spojené s nedorozuměním. Chování psů má ještě mnoho rysů divoce žijících zvířat. Kromě těchto přirozených zděděných znaků může narušit jejich přirozené chování i řada vnějších negativních vlivů. V důsledku takové "souhry" pak reagují nevhodně, což může majitelům i jejich okolí připravit spoustu nepříjemných situací. Mezi horší příklady chování, které chovatele zaskočí a netuší, jak mu čelit, patří náhlá agresivita, strach, pomočování nebo stereotypní chování. Běžným problémem bývá všeobecná ovladatelnost, chůze na vodítku a poslechnutí na přivolání. Častou příčinou problémů je nepřesné hierarchické zařazení psa vůči chovateli, nepochopení vlastností daného plemene ap.
 
Etologické poradny

Etologické poradny existují proto, aby vysvětlily příčiny změněného chování zvířat a pomohly s nápravou. Je na každém majiteli, kterému zařízení dá přednost – zda tomu, které je vedeno zkušenými veterináři, nebo jinému, prosperujícímu "jen" na základě dlouhých let věnovaných práci se psy spolu s příslušným kurzem při některé univerzitě a nikdy nekončícím dalším sebevzděláváním. Základem pro vyšetření je zpravidla buď dotazník vyplněný majitelem, nebo podrobné vyzpovídání majitele etologem o všech souvislostech, jejichž dosah si zpravidla chovatel uvědomí až v tuto chvíli. Některé poradny vyžadují také zprávu od veterinárního lékaře, který psa pravidelně ošetřuje. Zcela logické dotazy na plemeno, pohlaví a stáří psa jsou doplněné např. takovými otázkami, jako zda už majitel psy dříve choval a kolikátého pána pes má, účel, pro který je pes držen, zda je pes ustájen venku nebo spí-li v bytě, kolikrát denně a na jak dlouho chodí na vycházky. Hodně napoví také to, kolik času tráví pes sám a na jakém místě v bytě, zda smí na nábytek a jestli spí s majitelem v posteli.
Neméně důležité informace jsou o tom, kolik lidí i zvířat žije v domácnosti a jak s nimi pes vychází, nebo vše kolem krmení psa: jestli je agresivní u misky, zda dostává ochutnat od stolu, nebo kolik osob psa krmí. Podstatné také je, jak se pes chová při ošetřování srsti nebo při případném zákroku u veterináře, jak reaguje na člena rodiny, se kterým absolvuje nepříjemné události a také to, jaká onemocnění nebo úrazy pes prodělal. Etolog se bude rovněž zajímat, zda má pes kontakt s jinými psy a jaký vztah k nim má, může-li venku běhat volně a jestli se dá spolehlivě přivolat, jaké povely umí splnit a zda má pes nějaký výcvik. Přímo k jádru problému pak směřují dotazy na případné dřívější projevy nežádoucího chování a především na současný problém. Důležité je vzpomenout si, kdy se poprvé vyskytl, kdy a jak často se objevuje. A ještě důležitější je, jakým způsobem jej majitel řeší, zda psa trestá a jak, a jestli se trestáním chování psa změnilo. Odborníka bude také zajímat, jestli měl chovatel ze svého psa strach, nebo zda už si někdy připustil jako krajní možnost jeho utracení. A podstatnou otázkou je, zda je majitel i s celou svou rodinou ochoten změnit dosavadní přístup k psovi.

Léčba

První návštěva v etologické poradně trvá jednu až dvě hodiny. Během "sezení" je podle informací od veterináře i od majitele psa a na základě pozorování psa etologem během konzultace stanovena diagnóza, odhadnuta prognóza, navržen způsob léčby a předvedení technik a pomůcek. Pokud mají problémy psa zdravotní příčinu, mohou být předepsány léky nebo patřičná vyšetření. Důležité je stanovit závažnost problému a možnosti jeho ovlivnění. Léčba pak spočívá především na majiteli, který se musí naučit lépe rozumět chování i způsobu myšlení psa. Někdy je vhodné spolupracovat s cvičitelem. Za odbornou radu se nemusí do velkých krajských měst, kde většinou podobné poradny sídlí. Některé mají také své výjezdní týmy. Jednoduché problémy lze vyřešit písemným doporučením. I když budou příčiny poruchy chování správně určeny, přece jen se může stát, že náprava nesplní všechna očekávání. Vždy bude záležet na stupni rozvinutí problému, na povaze a zdravotním stavu zvířete i na časových možnostech majitele a jeho chuti spolupracovat. Poradny mohou pouze poskytovat konzultace, nacházet chyby a učit majitele, jak se jich příště vyvarovat. Ovšem nápravu musí chovatel udělat sám – pokud chce budovat kvalitní vztah mezi sebou a svým psem.

Rodinný pes není vůdcem smečky

Každý problém se psem začíná u jeho pána. Etologické poradny i cvičiště jsou vlastně školou pro majitele psů, aby se naučili se zvířetem zacházet, aby věděli, jakým způsobem mu dávat povely i jak reagovat na dobré či špatné provedení cviku. Většina psů si přece přeje být v blízkosti svého pána, plnit pro něj různé úkoly a dělat mu radost. Jestliže se něco nedaří, není to nedostatkem dobré vůle – ale jen a pouze chybou v komunikaci. Prostředkem, jak změnit stávající situaci s problémem, který majitele psa "donutil" vyhledat pomoc etologa, není dril a stresování zvířete. Ovšem ani opačný extrém, kdy majitelé přisuzují svému psu lidské pohnutky a city a z přemíry demokracie umožní psovi zaujmout místo v čele smečky, není rozhodně namístě. Nelze čekat, že to bude pes, který bude rozumět beze zbytku, co si vlastně pán přeje; je na chovateli, aby on porozuměl všem pochodům v psí mysli a vrozenému chování psa.


Etogram psa

Pro takové porozumění je dobré znát alespoň základy z etogramu psa. Je to souhrn funkčních okruhů vrozeného psího chování. Patří sem lovecké chování, které bývalo nutné k zajištění potravy (ze všech typů chování je dnes nejvíce změněno, a to jako důsledek šlechtění i výchovy), obranné chování (myšleno jako obrana teritoria; i malí psi brání své území proti většímu vetřelci), sexuální chování, směřující k zachování rodu (od původně přirozeného výběru partnera, péči o potomky až k dnešním zásahům člověka) a sociální chování, kam patří veškeré projevy a aktivity upevňující vztahy uvnitř smečky.
Nejdůležitějšími sociálními projevy psa jsou teritoriální chování, udržování hierarchického uspořádání, individuální a maximální vzdálenosti, agresivní chování, imponování, protestní chování, podřízené chování, přátelský kontakt a neutrální kontakt.
Teritoriální agresivitu uplatňuje pes jak vůči příslušníkům svého druhu, tak vůči lidem. Obrana teritoria, "hlídání", bývalo nejspíš jedním z prvních způsobů využití psa. Intenzita těchto projevů je závislá na plemenu a výcviku. Součástí je i značkování širšího revíru, který však pes obvykle nebrání. Ve smečce si i v rámci jednoho teritoria udržují jednotliví její členové teritoria soukromá. Vůdce smečky má právo na největší individuální vzdálenost, zpravidla na nejvyšším a nejpohodlnějším místě. Pokud člověk poruší pravidla např. tím, že psovi dovolí sedávat na svém křesle nebo spát s ním v jedné posteli, může se dočkat, že se pes jednoho dne pokusí získat toto nejlepší místo zcela pro sebe a majitele napadne.


Vyvrcholení agresivního chování ve smečce a útoku vždy předchází řada drobnějších konfliktů a na základě některých signálů lze rozpoznat, k čemu se schyluje. Je to upřený pohled do protivníkovy tváře, cenění zubů a zježená srst, zejména na hřbetě. Kromě takového netlumeného agresivního chování existuje ještě agresivita tlumená, která nahrazuje skutečný boj v případech, kdy ho není třeba, což šetří zdraví a energii jednotlivých psů a pomáhá tak k zachování rodu. Každý chovatel zná krátké bitky s maximem hluku a minimem zranění.

Imponující chování na rozdíl od hrozby zpravidla nepředchází útoku – pokud se nesetkají dva sebevědomí psi. Při setkání jedinců s neznámým sociálním postavením demonstruje imponující pes svou sílu tak, že stojí nebo obchází druhého psa se zdviženým ocasem, hlavou i ušima, se zježenou srstí a dívá se před sebe, rozhodně ne na druhého psa. Imponující psi se na sebe přímo nedívají, nekrčí pysky a neukazují zuby, můžou tlumeně vrčet.


Protestní chování používají níže postavení jedinci jako odpověď na nevhodné chování výše postaveného psa. Protestující pes zaujímá pokornou pozici, ale hlavu stáčí k dominantnímu psovi, otevírá tlamu a ukazuje zuby. Nekrčí však pysky a nevrčí. Pokud partner nevezme protest na vědomí, protestující pes se brání kousáním, přičemž zpravidla kňučí.

Podřízené chování má tlumit agresivitu. Nemusí se objevovat jen u podřízených psů, ale také u nadřízených, pokud reagují na protestní chování. Pes stojí v imponujícím postoji, ale nehledí před sebe, nýbrž odvrací hlavu a nastavuje krk ze strany, nikoliv hrdlo jako podřizující se pes. Také smířlivá gesta patří k podřízenému chování: zdvihání tlapky, olizování jiného psa nebo člověka, vyplazení jazyka. Pokud se pes začne olizovat, je to signál, že hodlá spolupracovat.

Podřízené chování může být jak s pasívním, tak s aktivním podřízením. Pasívní podřízení tlumí agresivitu nadřízeného jedince a projevuje se od odvrácení pohledu a stažení ocasu mezi nohy až po převalení na záda, nastavení břicha spojené se strnulostí a často i pomočení. Aktivní podřízení je užíváno k vyvolání přátelské aktivity netečného partnera a vyznačuje se poštěkáváním, vzrušeným pískáním, snižováním přední části těla s rozhozenými předními končetinami, nakláněním hlavy na stranu a vrtěním ocasu.

Přátelský kontakt je chování, kde nejsou patrné projevy podřízenost ani nadřízenosti. Utužuje vztahy ve smečce. Projevuje se tzv. komfortním chováním, což je péče o srst partnera a olizování jeho uší. Pes, kterému je tato pozornost věnována, ji obvykle zdánlivě přehlíží.

K neutrálnímu kontaktu dochází při setkání psů, kteří nepatří do stejné smečky, ale potkávají se na cvičišti nebo v parku. Zpravidla se vyznačuje krátkým očicháváním obličeje, uší a genitálu. Pouze sociálně nejistí nebo bázliví jedinci při něm vykazují podřízené postoje.


Pes není člověk. Pes je rád psem. Není třeba ho tedy polidšťovat.

(Informace pro vás našla Alena Vanžurová)