Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 6
DNES: 724
TÝDEN: 2411
CELKEM: 534232

 

www.sokolfalco.com


 

SOKOL FALCO s.r.o.
 
Česká rodinná firma
s tradicí od roku 1993.
 
Vyrábíme masové speciality pro psy a kočky.
 
Specializujeme se především na 100% masové konzervy, mražené maso a náš sortiment doplňujeme i o sušené masové pochoutky.
Po celá léta výroby se řídíme naším sloganem:
 
„Vyrábíme opravdu z masa“.
 
 

Svátek

Svátek má Ctirad

Zítra má svátek Drahoslav

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 1. 2019

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle déšť, od 800m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 3 až -1°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Hnisavý zánět dělohy


Termín pyometra lze přeložit jako hnisavý zánět dělohy. Vyskytuje se tedy pouze u jedinců samičího pohlaví.
Nemoc se vyskytuje přibližně osmý týden po hárání, kdy dojde k infikování děložního obsahu bakteriemi. Je těžké říci, jak často se pyometra vyskytuje, jelikož mnoho fen je kastrovaných a pyometra se u nich nemůže vyskytnout. Jedna studie uvádí přibližně 23% incidenci u fen okolo deseti let věku u různých plemen.
Statisticky není příliš významné, zda fena v průběhu svého života byla březí či nikoli. Feny, které po hárání trpí na falešnou březost, nemají vyšší pravděpodobnost výskytu onemocnění. Pyometra je chronické onemocnění dělohy s akutní manifestací, které se vyskytuje během tzv. "luteální fáze" pohlavního cyklu.
Děloha feny je dutý orgán skládající se ze dvou děložních rohů, děložního těla a krčku. Na děložní rohy navazují vejcovody, které slouží k sestupu vajíček po ovulaci na vaječnících. Jakmile se oplození schopné vajíčko setká se spermií, dojde k oplození a toto vajíčko se uchytí v samotné děloze. Následuje dobře známá březost.
Většinou ovšem k žádnému oplození nedojde a v děloze plody nejsou. Na samotných vaječnících se vždy po ovulaci vyvíjí tzv."žluté tělísko". Žluté tělísko neboli corpus luteum je nezbytné pro udržení březosti, jelikož produkuje pohlavní hormon progesteron.
Žluté tělísko se na vaječníku vytvoří, i když je děloha bez plodů a fena není březí. I takovéto žluté tělísko produkuje již zmíněný pohlavní hormon progesteron.
Děloha jako taková má ve své stěně spoustu žlázek, produkujících sekret uplatňující se při pohlavním cyklu. Tyto žlázky jsou drážděny a stimulovány progesteronem. Když u feny skončí hárání, při kterém nedojde ke krytí, přesto se na vaječnících vytvoří žlutá tělíska produkující progesteron. Tento hormon dráždí výše popsané žlázky vlastní dělohy, které začnou produkovat děložní sekret. V tomto okamžiku vzniká první fáze pyometry tzv. cystická hyperplazie endometria. Pro rozvoj klasického hnisavého zánětu je nezbyné, aby v další fázi došlo ke kolonizaci dělohy bakteriemi. Choroboplodné zárodky se do děložní dutiny dostanou nepatrně pootevřeným děložním krčkem. Pokud dojde k pomnožení bakterií, vzniká onemocnění zvané pyometra. Nejčastěji lze z děložního sekretu kultivovat bakterie zvané Escherichia coli, vyskytující se také ve střevě. Mezi další zárodky často patří Staphylococcus spp., Streptococcus spp., Proteus mirabilis, Pseudomonas aeruginosa. Občas se také může stát, že děloha je naplněná sterilním sekretem ze žlázek, nedojde k bakteriální kontaminaci a vznikne stav, který se nazývá hydrometra nebo mukometra bez klinické manifestace.

#

Klinicky jsou rozeznávány dvě formy pyometry. Pokud je děložní krček pootevřený, jedná se o otevřenou formu, pokud je uzavřený, je nazýván tento stav uzavřenou pyometrou. Otevřená pyometra je spojená s hnisavým výtokem z vulvy a tohoto klinického příznaku si také chovatel nejdříve všimne. Výtok může být světlý, krvavý, občas také nazelenalé barvy. V případě uzavřené pyometry se hnisavý sekret hromadí v dutině dělohy a dochází k zvětšování břišní dutiny. Mezi další klinické příznaky patří zvýšené pití a močení, apatie, nechutenství, zvracení nebo průjem.
Diagnostika pyometry nečiní potíže, a to hlavně pokud se jedná o otevřenou formu s výtokem z pochvy. Dnes již velmi dostupné ultrasonografické vyšetření spolehlivě prokáže případnou náplň v děložní dutině. Toto vyšetření by se mělo provést vždy, když je fenka několik týdnů po hárání a vykazuje příznaky celkového onemocnění. Další nezbytná diagnostika je hematologické a biochemické vyšetření krve.

#

Několik informací o možné terapii.
V zásadě je možnost v některých případech volba mezi konzervativní a chirurgickou léčbou. O konzervativní terapii lze uvažovat, jestliže se jedná o otevřenou formu pyometry, fena je z chovatelského hlediska cenná, je v reprodukčním věku a nemá přítomnost ledvinného či jiného orgánového selhávání. Konzervativně podáváme látky antimikrobiální (chemoterapeutika) a látky umožňující evakuaci děložního obsahu (uterotonika). Je nezbytné, aby byl otevřený děložní krček. V opačném případě hrozí prasknutí stěny děložní a vylití hnisavého obsahu do dutiny břišní. Nejúčinnější lék pro vyvolání děložních kontrakcí je prostaglandin. Po podání tohoto léku dojde k vyvolání děložních stahů a evakuaci patologického obsahu. Vedlejším účinkem prostaglandinu je současné působení na gastrointestinální systém a dochází k vyvolání silného slinění, zvracení a průjmu. Tyto nežádoucí účinky lze tlumit antiemetiky a prospěšné je také podání atropinu.

#

Nejčastější metodou léčby je chirurgické vyjmutí patologicky změněné dělohy spolu s vaječníky. Jedná se tedy o dobře známou kastraci. Současně je samozřejmě nutno podávat antimikrobiální látky minimálně 2-4 týdny po operaci. Anestezie u takového pacienta by měla být co nejšetrnější s ohledem na vyčerpání organismu a délku probíhajícího patologického procesu. Je-li možnost, určitě volíme inhalační anestezii např. v isofluranu.
Mezi novější metody léčby pyometry patří použití endoskopických nástrojů. Pacient se uvede do celkové anestezie a pod endoskopickou kontrolou se provede mnohonásobný výplach dělohy, kdy dojde k účinnému snížení koncentrace mikroorganismů a urychlení léčby.
Jelikož se jedná o chronické onemocnění, jehož první fáze je jen sterilní náplň dělohy bez klinických příznaků, tak nelze pyometře účinně předcházet.
Prognoza onemocnění je závislá na zvoleném způsobu léčby a technických možnostech pracoviště. Obecně platí, že čím dříve zahájíme léčbu, tím se zvyšuje pravděpodobnost vyléčení. Je doporučováno nezanedbat jakékoli klinické příznaky, které se vyskytnou několik týdnů po hárání. Pacienti s pyometrou se nikdy sami spontánně neuzdraví, pokud se neléčí, dojde k úhynu. Kastrace je ve většině případů metodou volby. Chirurgická léčba má obecně dobrou prognózu, jedna rozsáhlá studie uvádí úspěšnost léčby od 46% do 100%. Pacienti, u kterých byla léčba neúspěšná, měli nejčastěji jiné vážné konkurenční onemocnění, nebo došlo ke vzniku sepse či endotoxemie. U fen léčených konzervativně pomocí medikamentů dochází přibližně u 30-77% k návratu onemocnění. Navíc jsou známy další dlouhodobé komplikace v podobě zastavení hárání (permanentní anestrus), neschopnost zabřeznutí či spontánní potrat při následné březosti. Prognóza pro další plemenné využití je lepší u mladých fen, kdy počet zabřeznutí se uvádí u 90% pacientů
.


 

#

(Podklady ke článku převzaty z internetu)