Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 721
TÝDEN: 2468
CELKEM: 540077

 

www.sokolfalco.com


 

SOKOL FALCO s.r.o.
 
Česká rodinná firma
s tradicí od roku 1993.
 
Vyrábíme masové speciality pro psy a kočky.
 
Specializujeme se především na 100% masové konzervy, mražené maso a náš sortiment doplňujeme i o sušené masové pochoutky.
Po celá léta výroby se řídíme naším sloganem:
 
„Vyrábíme opravdu z masa“.
 
 

Svátek

Svátek má Zdeněk

Zítra má svátek Milena

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 1. 2019

zatazenosesnez

Bude oblačno až zataženo, místy slabé sněžení. Denní teploty -5 až -1°C. Noční teploty -5 až -9°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Červen 2012

Krásné letní počasí nás už dlouho lákalo na výlet, ruce nás svrběly jak bychom šli fotit. A tak jsme se rozhodli, že si jeden pátek vezmeme dovolenou a někam vyrazíme s foťáky. Volba padla na 29. června. Předpověď počasí slibovala jasno a velmi teplo. Dokonce se měl teploměr přehoupnout přes 30 stupňů. Pravda je, že takové vedro není pro pěší výlet se skly na zádech zrovna ideální, ale co je vlastně ideální a kdy bychom se takového ideálního dne dočkali...

A tak bylo rozhodnuto, že pátek platí. Zbývalo jen vymyslet, kam vyrazíme. Zoologické zahrady už jsme viděli několikrát, a tak náš výběr směřoval spíše do přírody. Volba padla na naučnou stezku Svatojánské proudy. Na netu jsem na tuhle stezku narazila a moc se mi to zamlouvalo. Délka naučné stezky mě sice trochu zaskočila, osm kilometrů po kopcích ve vedru s fotovýbavou je poměrně dost, ale snad to zvládneme.

Vymysleli jsme to tak, že jsme dojeli autem do Štěchovic. Auto jsme nechali na místním parkovišti a vydali jsme se po zelené značce na naučnou stezku Svatojánské proudy směrem ke Slapské přehradě. Kolem desáté dopoledne jsme nechali Štěchovice za sebou a s nezbytnou vodou v petce a brašnou s fotovýbavou jsme se šplhali po stezce směrem ke Slapské přehradě, odkud jsme plánovali vrátit se buď parníkem, bude-li to možné nebo autobusem. Stezka vedla většinou lesem, po vrstevnici nad hladinou štěchovické přehrady. Podrobné povídání najdete zde.

Místy se nám les otevřel a naskytly se nám krásné výhledy na přehradu, na skály, a tak jsme fotili o závod. Sluníčko se dostávalo stále výš a i když byl v lese na stezce chládek, pomalu ale jistě, jak nám přibývaly kilometry v nohách, bylo nám čím dál tím větší vedro. Zásoby vody nám pomalu, ale jistě docházely. Stezka se vlnila nad hladinou Vltavy, místy se kroutila lesem a roklemi, nahoru dolů, po římsách, na skalách ... Trochu jsem žehrala na to, že jsem ráno měla v ruce botasky, ale nakonec zvítězila představa po pohodlí v sandálech, což asi nebyla úplně dobrá volba na kamenité stezce plné kořenů stromů... Nu což, vrátit se pro botasky nešlo, a tak zbývalo jít jen dopředu. Čas utíkal a konec stezky byl stále v nedohlednu.

Po cestě jsme viděli plout na Slapy parník, a tak jsme si představovali, že by bylo fajn se svézt nazpátek do Štěchovic právě po vodě. Druhou variantou cesty nazpět byl autobus z Nových Třebenic. Každopádně bylo jasné, že budeme mít po osmi kilometrech po naučné stezce rozhodně asi dost, abychom šli pěšky do Štěchovic zpátky.

Cesta byla opravdu moc pěkná, prošli jsme chatovými osadami, viděli legendární Ztracenku, stoupali, klesali, fotili a fotili. Kolem jedné hodiny jsme dásáhli kýženého přístaviště parníků pod Slapskou přehradou. Parník zde opravdu kotvil a vypadalo to, že je připraven k odjezdu. Nikde ale nebyla ani noha a na moje nesmělé haló haló haló se nic neozývalo. Pouze starší paní o holi, která venčila na břehu svého pejska nám mile sdělila, že asi na parníku nikdo není. Poradila nám, abychom šli ještě asi půl kilometru, že narazíme na schody, které vedou do Nových Třebenic, tam že má zastávku autobus, který nás jistě odveze do Štěchovic.

Chvilku jsme váhali, jestli čekat, až se někdo objeví u parníku, ale pak jsme se rozhodli, že zvolíme jako jistotu autobus. Žízniví a unavení jsme se tedy vydali dál. Schody nebyly tak daleko, jak babička říkala, takže jsme si mysleli, že se blížíme úspěšně ke konci naší plánované cesty. Vedro bylo už naprosto nesnesitelné, a tak jsme ani nešli vyfotit Slapskou přehradu. Plazili jsme se po schodech do strašného kopce a přemýšleli, na kterém schodu vypustíme duši. Asi uprostřed schodů jsme slyšeli houkat odplouvající parník. K sakru. Nezbývalo nic jiného, než stoupat dále vzhůru po množství dalších schodů...

Schodiště se zdálo nekonečné. Nakonec jsme zdolali poslední úsek schodiště a vystoupali ještě kopec k hlavní silnici, kde byl obchod se smíšeným zbožím, hospoda a kýžená zastávka, ze které právě před pěti minutami odjel autobus do Štěchovic.

No, bylo nám to úplně jedno. Vešli jsme do obchodu a nejdřív koupili vodu, která v nás jen zasyčela... Teprve pak jsme šli studovat jízdní řád, ze kterého jsme nebyli moc moudří, a tak jsme se vrátili do obchodu a vznesli dotaz ohledně autobusu. Museli jsme vypadat hodně zbědovaně, takže si z nás hospodský ještě dělal legraci, že dneska už žádný autobus nepojede, že když je velké vedro nebo zima, tak do Třebenic nezajíždí... Nakonec jsme dostali informaci, že pojede za tři čtvrtě hodiny, což stačilo  na rozhodnutí zajít do hospody a dát si něco k snědku. Pojedli jsme, popili půllitry limonády a šli vyhlížet autobus. Ve stanovenou dobu skutečně přijel, takže jsme šťastně nastoupili, plácli sebou na sedadla a i když se z nás pot řinul, spokojeně jsme se vydali přes Slapy do Štěchovic.

Ve Štěchovicích jsme byli za čtvrt hodiny. Na parkovišti jsme nastoupili do auta, kde bylo asi tisíc pět set stupňů Celsia, a frčeli jsme k domovu. Po cestě jsme ještě dostali nápad jet zkratkou přes kopec... Zkratka se nám úplně nevyvedla, silnice, kterou jsme chtěli jet, byla bez upozornění uzavřena. A tak jsme vlastně místo zkratky najeli asi o třicet kilometrů víc a přijeli úplně odjinud, než jsme chtěli. Z auta jsme byli hodně vypaření, z naučné stezky patřičně unavení. Nicméně výlet byl super a naučná stezka byla fantastická. Rozhodně doporučujeme všem milovníkům přírody. A navíc je to "za rohem" (tedy pokud nejedete zkratkou).

a tady je fotogalerie z výletu

NS Svatojánské proudy