Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 694
TÝDEN: 2441
CELKEM: 540050

 

www.sokolfalco.com


 

SOKOL FALCO s.r.o.
 
Česká rodinná firma
s tradicí od roku 1993.
 
Vyrábíme masové speciality pro psy a kočky.
 
Specializujeme se především na 100% masové konzervy, mražené maso a náš sortiment doplňujeme i o sušené masové pochoutky.
Po celá léta výroby se řídíme naším sloganem:
 
„Vyrábíme opravdu z masa“.
 
 

Svátek

Svátek má Zdeněk

Zítra má svátek Milena

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 1. 2019

zatazenosesnez

Bude oblačno až zataženo, místy slabé sněžení. Denní teploty -5 až -1°C. Noční teploty -5 až -9°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Na této záložce najdete akce, které se nedají zařadit do sportovních akcí, ale ani do výcvikových dnů.

Je to například členská schůze, letní výcvikový tábor, ale mohou se zde objevit i další akce, třeba společenská posezení nebo chovatelské akce.

 

Ostatní akce

 

Výroční členská schůze

 

Dnešní výroční členská schůze byla zároveň schůzí volební.

Do Výboru naší organizace a do Revizní komise byli zvoleni dosavadní členové, žádní noví kandidáti do těchto výkonných orgánů se neobjevili.

A tak Výbor ZKO Lety i Revizní komise zůstaly ve stejném složení jako dosud. Dostali jsme důvěru nadpoloviční většiny našich členů na další pětileté funkční období.

Děkujeme za tuto důvěru a doufáme, že ji nezklameme.

A teď pár řádek o dnešní schůzi. Konala se v řevnickém Hotelu Liďák, tak jako v loňském roce. Pracovníci hotelu pro nás vytvořili příjemné prostředí, dobré občerstvení. Sešlo se nás hodně, což je super, takže ani nestačila místa kolem stolů, které byly sestaveny do písmene T. Ti, co se nevešli ke stolu, obsadili řadu židlí podél zdi salónu (vinárny). Bylo to fajn, že je tolik lidiček, kteří mají zájem o naši činnost, to mě moc potěšilo. Naši schůzi také navštívila letovská starostka paní ing. Barbora Tesařová. Byli pozváni také zástupci ostatních spolků z Letů (hasiči, fotbalisti a sokolové), ale nikdo z nich nedorazil.

Schůze byla časově náročnější, než obvykle, pro mě byla také náročnější, protože čteního bylo dnes více než při běžné výročce. Ale zvládli jsme to, s humorem, občasným zazmatkováním, ale to asi patří k věci, neboť nikdo není dokonalý.

Budu se opakovat, ale jinak to prostě říci nejde. I když nemáme vždycky všichni stejný názor na všechno, jsme dobrá parta lidí, kteří jdou snad za stejným cílem. Někdy každý z nás sice trochu jinými cestami, ale cíl máme stejný.

Jsme dobrý tým a já věřím, že nám to vydrží a budeme ještě lepší :-)

Uvidíme, co přinese letošní rok, naplánováno toho máme hodně. V plánovaných akcích přibyl jeden mimořádný závod, Mistrovství republiky KJ podle ZPU-S se závodem pro mládež podle ZPU1.

Také letošní tábor bude poprvé v jiné lokalitě, než kam jsme jezdili poslední roky. Doufejme, že letošní rok bude bohatý na příjemné zážitky a jinak že bude všechno v poklidu.

Kromě voleb do Výboru a do Revizní komise probíhala schůze tak, jako vždycky. Byly přečteny zprávy za loňský rok - o činnosti Výboru, o činnosti celé ZKO, zpráva o hospodaření, byla řešena aktuální členská základna, byla schválena změna v pravidlech Psovodské ligy.

Atraktivním bodem programu schůze bylo vyhlášení výsledků v Psovodské lize za rok 2016. Vyhlašování předčítal Vláďa Kasl, ceny předával Luděk Hrudka.

VYHODNOCENÍ PSOVODSKÉ LIGY ZA ROK 2016

Liga - výkon - 13 přihlášených psovodů

1. místo Vladimír Kasl Xanto z Gargamellu 720 bodů
2. místo René Janeba Fantagira z Granátové zahrada 640 bodů
3. místo Ilona Kraibichová Fiffi Majorův háj 230 bodů
3. místo Jan Tomšů Bafi Katrei 230 bodů
4. místo Karel Ráž Ambra Carlos Bohemia 180 bodů
4. místo Alena Vanžurová Winner z Gargamellu 180 bodů
5. místo Ivana Drobílková Frenk 170 bodů
6. místo Jiřina Janovská Ajša Poli dobrý psík 160 bodů
6. místo Jan Maršík Goewin Arate Alesaf (Gass) 160 bodů
7. místo Alice Kubaníková Ebola Jitřní hvězda 150 bodů
8. místo Aneta Kostíková Dusty 150 bodů
9. místo Jiřina Smejkalová Queen z Třebanského údolí 30 bodů
9. místo Romana Rychlá Abigail Scotch do pole 30 bodů

 

Liga - chov - 9 přihlášených

 

1. místo Romana Rychlá Abigail Scotch do pole 2930 bodů           
2. místo Jiřina Smejkalová Aurinia ze Slunečného útesu 730 bodů
3. místo Ilona Kraibichová Aranka Anyuka 200 bodů
4. místo Marcela Mejstříková Marley Bohemia Kasai 100 bodů
4. místo René Janeba Fantagira z Granátové zahrady 100 bodů
4. místo Petr Beran Wendy z Lipé Morávia 100 bodů
5. místo Jan Tomšů Bafi Katrei 80 bodů
5. místo Jan Maršík Goewin Arate Alesaf (Gass) 80 bodů
6. místo Alice Kubaníková Bonfire Nový zázrak 40 bodů

 

 Všem gratulujeme k úspěchům a těšíme se na další ročník Psovodské ligy, motivace získání krásných pohárů a diplomů je jistě velká. Tak se tužte všichni a nezapomeňte včas doložit výsledky, ať je nás v lize více :)

V poslední části schůze byly diskusní příspěvky a návrhy. Byly podány dva nové návrhy na změnu výše příspěvků. K tomuto tématu proběhla živá diskuse, v hlasování pak prošel návrh, který řeší zvýšení ceny za brigádnickou hodinu na 150 Kč (místo dosavadních 100 Kč). Platnost tohoto zvýšení bude od roku 2018. Ke zvýšení ceny brigádnické hodiny nás vedlo to, že je pravděpodobné, že práce, které nebudeme schopni zajistit vlastními silami, bude nutné časem zajistit dodavatelsky, a tudíž je budeme muset zaplatit. Dalším důvodem byl de facto pokus motivovat členy k tomu, aby brigády odpracovali a zvýšenou cenu tak nemuseli platit. A klub by jejich pomoc uvítal. Diskuse k tématu byla zajímavá a názory se různily. A tak to má být.

Tolik informace z dnešního setkání.

A ještě ODKAZ NA FOTOGALERII ZE SCHŮZE NA RAJČETI

 

 

 

 

 

 

 

----------------------------------------------------------------------------------------------

Výroční členská schůze v letošním roce je zároveň schůzí volební. Konat se bude

v sobotu 11. února 2017 v Hotelu Liďák v Řevnicích

(naproti obchodnímu domu.)

Parkování je možné buď na parkovišti u hotelu nebo na parkovišti u obchodního domu.

Začátek schůze je ve 14 hodin.

 

POZVÁNKA

na výroční členskou schůzi

ZKO LETY

která se bude konat

v sobotu 11. února 2017 od 14.00 hodin

          v Hotelu Liďák v Řevnicích 

Program:

                                                                      

  • Zahájení schůze, občerstvení
  • Volby výboru a revizní komise ZKO Lety
  • Výroční zprávy o činnosti ZKO v roce 2016
  • Aktuální informace o členské základně
  • Zpráva o hospodaření ZKO Lety za rok 2016
  • Zpráva revizní komise
  • Návrh akcí na rok 2017
  • Vyhlášení výsledků psovodské ligy za rok 2016
  • Různé:
  •      - Návrh na úpravu členských příspěvků
  •      - Návrh na úpravu pravidel Psovodské ligy
  •  Diskuse
  •  Schválení usnesení
  •  Závěr schůze


Výbor ZKO Lety                                                                                                    

17.01.2019

3. část fotografií z kurzů pro štěňátka z neděle 13.1.2019

3. část fotografií z kurzů pro štěňátka z neděle 13.1.2019

fotogalerie je umístěna na serveru ZONERAMA

Detail

17.01.2019

2. část fotografií z kurzů pro štěňata z neděle 13. ledna 2019

2. část fotografií z kurzů pro štěňata z neděle 13. ledna 2019

fotogalerie je umístěna na serveru ZONERAMA

Detail

15.01.2019

1. část fotogalerie z neděle 13. ledne 2019

1. část fotogalerie z neděle 13. ledne 2019

fotogalerie je umístěna na serveru ZONERAMA

Detail

17.11.2018

Fotogalerie z 11. listopadu 2018

2. část fotek

Detail

17.11.2018

Fotogalerie z kurzů z 11. listopadu 2018

1. část fotek

Detail

Reportáž z přezkoušení kurzistů 11.6.2017

V letošním roce se prvních pár odvážných účastníků kurzů pro štěňata rozhodlo, že před prázdninami absolvují se svými pejsky přezkoušení základní ovladatelnosti, která je nezbytná pro pohodové soužití člověka a psa.

Zkoušku jsme nazvali KL1, aby bylo jasné, že může následovat 2. a případně i další stupně obtížnosti. Pískat nám přijel Matěj Bartošík, který sice není certifikovaný rozhodčí, ale psům se věnuje profesionálně jako záchranář i na mezinárodní úrovni.

V období příprav někteří vzdali předem bez boje, jiní se naopak vrhli do výcviku naplno a poctivě trénovali.

Nakonec zbyla pětice statečných: Helena, Jana, Kája, Zuzka a Rosťa.

Den D byl stanoven na neděli 11. června. Domluvili jsme se na pátou večer, aby už nebylo takové horko. Ale ten den byl z celého týdne nejteplejší a i ten večer slunce ještě pěkně smažilo.

Pan rozhodčí napřed zkontroloval všechny očkovací průkazy, aby si ověřil, že se zúčastní jen zvířata řádně opečovaná.

Potom už zbývalo jenom předvést, co jsme se naučili. První odvážná bojovnice nastoupila Helena s psíkem Hugem. Předvedli moc pěknou poslušnost, jenom byla trošku potíž s přivoláním – bylo místo, které všechny psy hrozně zajímalo, museli si ho pořádně přečíst a následně označkovat. Teprve potom reagovali na pána. Vyšlo to celé na 87 bodů ze sta.

Jana a Baryk se předvedli pěkně v tempu (někdy až moc – Jana nestíhala). Jediní vyzráli na přivolání – Baryk minul to zajímavé místo, tak přiběhl vzorně. Krásných 93 bodů.

Zuzka s Alvinem působili trošku unaveně, ale Alvinovi prý nebylo nějak dobře, asi se přehřál. Každopádně všechny cviky splnil na celkových 79 bodů.

Bonny taky zlobil s přivoláním a Kája si mohla vykřičet hlasivky. Další cviky spolehlivě splnil, jak jsme u něho zvyklí a odnesl si 77 bodů.

Poslední nastoupil Rosťa, ale ani on ani jeho pes Aiden neměli svůj den a nepovedlo se jim vůbec nic. Aiden se rozhodl, že nebude spolupracovat ani maličko a neukázal ani kousek z toho, co umí. Velká škoda, jen 48 bodů.

Po krátkém odpočinku ve stínu jsme nastoupili ke skupinovému cvičení. Psi předvedli v řadě chůzi u nohy, obraty, ukázali, že umí sednout i lehnout na stole, projít se po různých materiálech, neutečou před nečekaným hlasitým zvukem. Tahle část byla bodově bohatší – bylo vidět, že páníčkové už nemají takovou trému, když jich je na place víc.

Potom se počítaly body a psaly diplomy. Pak už vyhlášení – 4x velká radost a jedno zklamání. Každý psovod dostal diplom s celkovou známkou, bodovací kartu (aby si mohl prohlédnout hodnocení jednotlivých cviků), dárkový balíček a úspěšní psi dokonce medaili na krk. Ještě jsme si přiťukli na hezké léto a další radostné chvíle s psími kamarády a byl čas k odchodu. Pejskové si hrdě vykračovali s medailí na krku a páníčkové se trochu unaveně ploužili k domovu.

Moc děkuji Matějovi za strašně příjemné posuzování, Alici za diplomy a bodovací karty, Aleně za medaile, balíčky a focení, Anetce, Láďovi a Rendovi za pomoc na place.

Gábina

 

Poznámka od Aleny - na fotogaleriích pracuji, budou doplněny :)

 

 

 

 

REPORTÁŽ Z LETNÍHO VÝCVIKOVÉHO TÁBORA

 

SOBOTA 22. ČERVENCE 2017

 

Všechno máme zabaleno, naloženo, připraveno, můžeme vyrazit.

Počasí je trochu divoké, a tak uvidíme, co nás tentokrát čeká.

Vyrazili jsme brzy ráno, po šesté hodině, abychom se vyhnuli provozu přes Prahu a také abychom byli na místě dříve než bude velké vedro.

Já jsem vyrážela na cestu trochu nervózní, protože Winny měl v pátek střevní potíže. Zdálo se mi to jako ne úplně dobrý začátek dovolené. Podala jsem potřebné léky a doufala, že vše klapne a Winny bude OK.

Plánovaný odjezd v šest sice úplně nevyšel, neboť Kája zapomněl očkovací průkaz Ambry, takže se musel vrátit, zatímco já nakládala poslední věci do auta (zejména jídlo). Cesta ubíhala v pohodě, Prahu jsme projeli  bez problémů, hradecká dálnice je plná dopravních zúžení, což by bylo pochopitelné, kdybychom na trase v místech omezení viděli nějaké pracovníky usilovně pracovat. Na trase ale nebyla ani noha ... Ale možná tomu nerozumíme...

Přesto cesta probíhala bez problémů. Do Chlumce nad Cidlinou jsme dorazili po půl osmé a byli jsme mile přivítáni dvěma ridžbeky a jejich páníčkem, současným předsedou ZKO Chlumec nad Cidlinou Lukášem Jiroudkem. Prošli jsme si celý cvičák a dozvěděli se všechno, co bylo potřeba. Lukáš pak šel dosekat křovinořezem trávu okolo klubovny a my, protože se rychle začalo oteplovat, jsme se pustili do stavění prvního stanu. Šlo nám to dobře, už jsme sehraní, a tak bylo brzy první dočasné obydlí hotové. Vynosili jsme z auta věci a jeli na nákup do místního LIDLu nakoupit zásoby.

Když jsme se vrátili z nákupu, bylo už docela slušné teplo a dál se oteplovalo. Pustili jsme se do stavění druhého stanu, abychom měli hotovo, než bude vedro k padnutí. Už to šlo hůře, vedro nám dávalo zabrat.

Před polednem jsme měli hotovo a mohli jsme si konečně dát první kafe v novém působišti. Mohli jsme si konečně říci, že nám začíná dovolená...

Zmohla nás únava z vedra a intenzivní činnosti týkající se našeho zabydlování, a tak jsme na chvíli odpadli po kávě ve stínu místní úžasné pergoly u prostorné klubovny. Ostatně je na místě se o klubovně zmínit. V místní klubovně jsou dva splachovací záchody, což je samozřejmě přepych. Kromě toho je zde také sprcha s teplou vodou, což je také komfortní. Prostorné sezení pod zastřešenou pergolou jsme také velmi ocenili. Komfortem zavání i místní wifina, takže zůstáváme ve spojení se světem 24 hodin denně, což není vždy to nejlepší, že. Nicméně jsme na to zvyklí, a tak jsme rádi, že můžeme brouzdat po netu i tady... 

Já jsem také využila úchyty na houpačky a pověsila si houpací síť, kterou jsem si přivezla z domova. Do sítě jsem sebou flákla a užívala si klidu chlumeckého cvičáku.

Siestu nám přerušil déšť, to nám už ale nevadilo, protože jsme měli všechno hotové.  

Kolem páté hodiny dorazili další táborníci, Anetka s Rendou a s karavanem. A už bylo veseleji, bylo nás víc. Pro dnešek to mělo být celé osazenstvo, o nikom, kdo by dnes měl ještě dorazit, jsme nevěděli. Anetku s Rendou chytl prý na dálnici slejvák, nás to nejhorší asi minulo. Renda s Anetou byli ubytovaní rychle, s karavanem není tolik práce jako se stany :)

První den na táboře utekl strašně rychle. 

Prvni večeře na táboře byla z přivezených zásob. Večer byl příjemný, ale předpověď počasí nás zneklidňovala. Nic pěkného nás nastávající týden asi nečeká, vypadá to, že pěkně zmokneme.

No, uvidíme, počasí prostě neovlivníme, a tak to nějak musíme zvládnout. Na celých čtrnáct dnů mám naplánováno tolik věcí, že jsem mooooc zvědavá, co z toho stihnu udělat. Chystám se fotit, číst, psát reportáž z tábora, nějaké články bych měla napsat, taky cvičit se psem, protože letní výcvikový tábor je od toho, aby se přece cvičilo. Tak tedy uvidíme...

Ochladilo se, zmohla nás únava, a tak míříme do stanů, do spacáků. Pejsci jsou také ubytovaní, v kotcích, mají ustláno z domova přivezených pelíšků, jsou nabaštění, vyvenčení, takže mohou chrupkat. Jak to bude ale ve skutečnosti, to nevím, protože se z kotců stále ozývá Ambřin "pláč" a Domingův štěkot. Vypadá to, že noc bude zajímavá.

Ještě malá poznámečka ke zdravotnímu stavu Winnyho ... přes den to vypadalo dobře, takže dostal normální večeři.

 

Neděle 23. července 2017

 

Odhad byl správný, byla to zajímavá noc, ale o spánku se moc mluvit nedalo. První noc ve stanu je vždycky náročná, než si tělo zvykne na jiné spaní než máme doma.

Vstáváme kolem půl sedmé do mlhy. To by byla příležitost fotit pavučiny obalené korálky z mlhy. Ale nejdříve je potřeba obstarat psy a sebe.

Začínáme tradičním ranním rituálem. Nejdříme vyvenčit sebe, pak vyvenčit psy, projít se s nimi, aby si mohli přečíst ranní noviny. Zatím se zdá všechno v pořádku, v normálu. Poznáváme místní okolí.

Co plánujeme na dnešek? Měla by dorazit Lída s Betynou. Nikdo jiný na dnešek hlášený není.

Chlumecký cvičák je co by kamenem dohodil od města. Má pěknou, prostornou klubovnu, velký cvičební plac, který je do mírného svahu směrem k lesu. Z klubovny se díváme na severozápad, takže večer, když sluníčko zapadá, svítí vám rovnou do očí, když sedíme pod pergolou u klubovny.
Jak už bylo řečeno i napsáno, po celé délce klubovny je prostorná zastřešená pergola se stoly lavicemi, křesly a židlemi, takže místa co hrdlo ráčí.
Cvičák je situován v zahrádkářské nebo chcete-li chatařské kolonii, mezi chatičkami. Sousedi nejen zahradničí, ale také oplývají zvěřenou :), takže jsou tady k vidění kozel, kozy, kůzlátka, slepice, kohouti, kachny a samozřejmě taky psi. Kromě toho jsou okolní pole plná zajíců a vysoké. To naši psi zjistili okamžitě. A my taky.
Naproti cvičáku přes pole je penzion Alwin, kde prý výborně vaří. Určitě se o tom v týdnu půjdeme přesvědčit, penzion vypadá lákavě.

Ale nazpátek k ranním rituálům. Po obstarání potřeb pejsků přišla řada na nás, a tak vaříme kávu a snídáme.

Bylo příjemně, a tak po snídani vytahujeme psy a lehce cvičíme, aby se seznámili s prostředím a místními překážkami. 

Den na táboře strašně rychle letí, takže nic nestíháte. Buď obstaráváte svojí "hubu" anebo psy, chvilku klidu na odpočinek, a tak je to stále dokola. A než se nadějete, je večer a den je pryč.

Dnes bylo počasí slušné, trochu vedro, ale užívali jsme si ho, protože předpověď neúprosně sdělovala, že se počasí brzy pokazí.

Procházka s foťákem, focení kytiček, broučků, motýlů, procházka v lese se sbíráním hub, kterých je zatím pomálu.

Oběd v hospodě U koně v Chlumci, odpolední odpočinek, káva, prostě klídek, pohoda.

Kolem druhé hodiny dorazila Lída s Betynou. S navigací trefila cvičák bez problémů, dojezd perfektní, oproti loňskému bloudění prostě super. 

Počasí se začíná trochu kazit, fouká a sem tam kápne, Lída se snaží se rychle zabydlet a postavit obydlí, aby byla připravena, kdyby začalo pršet.  

Odpoledne mám po klidu. Zjišťuju, že Winny měl v kotci nehodu, střevní potíže, které jsme dovezli z domova a zdánlivě ustaly, se nyní vrátily. Ach jo, chudák Winny. Kdepak, my prostě nemůžeme mít chvíli klid. Než jsme jeli na tábor, tak jsme léčili problémy s ušima, kvasinky, a teď zase tohle. Takže je jasné, že máme povinně "klid" od výcviku. Nasadila jsem léky proti průjmu a já doufala, že se to rychle zklidní.

Po třetí hodině se přihnala bouřka a lijavec. Počasí se zkazilo, předpovědi meteorologům vycházejí. Máme se nač těšti. Nicméně po bouřce a lijáku se ještě vyčasilo, i když se znatelně ochladilo.

Večer už bylo opravdu chladno. Chvíli jsme poseděli, ale pak jsme se šli zachumlat do spacáků. Já byla nervózní, bylo jasné, že mě a Winnyho čeká asi zajímavá noc.

 

Pondělí 24. července 2017

 

Přesně podle mých předpokladů byla za námi "noc plná vášní". Ze spacáku jsem vystartovala v jednu hodinu v noci, kdy se Winny přihlásil, že chce ven... Bylo mi ho líto, moc líto. Po půl hodině venčení jsme oba zalezli - Winny do svého kotečku a já do svého spacáku. Ráno v pět jsme zahájili druhé kolo venčení.

Obloha v těch pět ráno byla doslova pekelná. Když jsem Winnyho vyvenčila a zavřela znovu do kotce, aby si odpočinul, letěla jsem pro foťák a fotila jako vzteklá. Nebe před východem slunce bylo plné oblačnosti, která ozářená vycházejícím sluníčkem byla naprosto fantastická. Úplně fascinovaná úkazy na obloze jsem stála uprostřed placu na cvičáku a fotila a fotila a fotila...

 

pekelné ráno

 

Sluníčko vyšlo krátce po půl šesté. To jsem šla ještě padnout do stanu a zalézt do spacáku.

Focení bylo ale pro dnešek dost, protože pondělí skoro celé propršelo. Přeháňky se střídaly s lijáky a teplo také vypadá jinak...

Dopoledne se Winny trochu zhoršil a pak jsem zjistila, že z něj jde krvavý průjem. To už bylo na mě moc. Začala jsem hledat na internetu místní veterináře. Našla jsem, že jsou tu celkem tři. Naložili jsme Winnyho a jeli na veterinu. Bohužel jsme zjistili, že veterinář ordinuje až od 15 hodin. Takže čelem vzad a zpátky na cvičák.

Zajeli jsme na oběd Ke koni, potom na nákup do LIDLu. Nakoupila jsem maso, protože zítra budeme trošičku oslavovat, neboť mám opět po roce narozeniny...

Při prohlídce informací o městě jsem objevila dalšího veterináře, který bydlí nedaleko a ordinuje od 13 hodin. Zvedám telefon a volám ... pan doktor je velmi příjemný, na jednu hodinu jsme před ordinací. Za plotem na nás štěká dobrmanka. Pan veterinář nás přijal, vyšetřil, vyptal se na potíže a pak jsme dostali léky. Frčíme zpátky na cvičák, v poblitém autě :(

Z dnešního dne nejsou skoro žádné fotky, protože skoro celý den byly přeháňky a hlavně nebyla nálada. Snad bude zítra lépe. Znáte to, jak psovi nebo vám něco je, nestojí to za nic. Nějak se nám ten start dovolené moc nepovedl...

Dnes nedorazil nikdo nový, takže jsme ve stejné sestavě.

Večer jsme krátce poseděli a šli spát.

 

Úterý 25. července 2017

 

Noc na dnešek byla klidnější. Já jsem spala sice celou noc "jako na vodě", ale Winny byl ráno v pohodě, takže v podstatě asi dobrý :). Bodejť by ne, když Winny drží hladovku ... na doporučení veterináře. Dnes bude mít k jídlu uvařenou rýži s trochou vývaru z libového kuřete. Tak uvidíne, co se bude dít.

Dorazili noví táborníci, Roman Šonský a Lucka Hlochová. Budou obrany :) ale my s Winnym máme smůlu, kousat nemůžeme, když není v pořádku. A propos, abych nezapomněla, nikdy nemůže zůstat u jednoho, a tak kromě střevních potíží si pořídil Winny ještě jednu bolístku, zatrhl si dráp na levé přední noze. Honili se s Ambrou a trošku se srazili, váleli sudy a výsledek - zatržený dráp a kulhání. Zkrátka a dobře, pořád něco...

Ale nazpátek k denním událostem. Teplo tedy prý vypadá jinak, no ale mohli jsme být rádi, že neprší. Roman s Luckou se ubytovali, postavili stan, ustájili psy a chvíli se rozkoukávali. Pak začaly obrany. Trénink byl pohodový, kousali jsme až do večera. Na obrany dorazila takyé Bára s běloušem Indiánem. Indy byl moc šikovný, zvládnul cizí prostředí i trénink v pohodě. Připravují se na podzimní zkoušky, na ZM.

Dnes večer se bude slavit !   

A co se bude slavit? No přece moje narozeniny. Zase jsem o rok starší ...

Máme naložené kuřecí a vepřové maso, máme povoleno zapůjčit si místní gril s lávovými kameny, máme vínko, zeleninový salát, no prostě samé dobroty. Na grilování jsme se těšili celý den.

Než obstaráte psy, obstaráte sebe, je to spousta práce. Ale konečně někdy kolem deváté sedáme k výborné večeři, masíčko od Káji je prostě vždycky výborné. Pěkně jsme si nacpali bříška, pěkně jsme poseděli  a pěkně popovídali. Lída se hezky odvázala, byla hodně vtipná, a tak jsme se celý večer nasmáli. Byl to fajn večer, jen víc takových.  Je moc fajn, když můžete posedět s přáteli a je vám prima.

Večer byl moc příjemný, jen bylo trochu chladno. Anetka odpoledne vyrazila do Chlumce a přivezla si z obchodu vedle restaurace U Koně dlouhý teplý kabátek. Moc se mi líbil, a tak jsem se musela opičit a jela jsem si ho taky koupit. A abychom nebyly úplně stejné, tak jsem si koupila trošku jiného střihu a jiné barvičky. Bylo mi v něm příjemné teploučko.

Večer utekl rychle, i když jsme to trochu protáhli. Bylo asi kolem jedné, když jsme šli spát. Zavrtali jsme se do spacáků a chrupkali až do rána. U pejsků byl taky klid, občas sice někdo štěknul, takže jsme přemýšleli, čí je to pes, co štěká, ale nakonec jsme usnuli.

 

Středa 26. července 2017

 

Vstáváme po šesté, venčení pejsků volá, byli hodní celou noc, jen sem tam nějaký štěkot. Nejvíc tady štěká samozřejmě Rendův Dingo. Je to prostě hlídač...

Venčím Winnyho, vypadá, že je v pohodě. I dnes bude mít klidový režim a samozřejmě dietu, rýží s kuřetem. Stále pokulháváme, drápek nás zlobí. Je vytrčený, jak je poraněný, ale nechce se mi s tím teď něco dělat, kdybych šla na veterinu, je pravděpodobné, že by mu ho veterinář strhnul, a to se mi tedy tady nechce. Přece jen bude lepší řešit drápek až doma. Uvidíme. Všichni se připravují na dopolední obrany, dnes se bude kousat taky na ringo. Já Winnyho zavírám, aby byl v klidu, vytahuju foťák.

Taková malá zmínka pro legraci. Kotce jsou tady na chlumeckém cvičáku umístěny ve dvou řadách zády k placu (to je logické, aby psi neviděli, co se děje na place a byli v klidu) a tedy čelem k lesu, k cestě okolo cvičáku. Jsou dřevěné, a tak jsou mezi prkny na zadní straně kotců škvírky. Museli jsme se skoro každý den smát, jak všichni psi, kteří byli umístěni v první řadě kotců, šmírovali škvírami mezi prkny, co se děje na place a kdy jdeme ke kotcům. Seděli tedy skoro stále zády ke dvířkům z kotce a čučeli škvírami... bylo to hodně legrační, jak se snažili mít přehled.

Vyvenčeno, připraveno, Roman se oblékl do figurantského obleku a můžeme začít. Na trénink dorazila také Majka a Pepa se svými psy. Dopoledne uteklo jako voda, všichni měli odkousáno na rukáv, a tak se Roman převlékl do ringového obleku a na plac šli trénovat René s Domingem a pak Lucka s Romanovým Rebelem. Oba byli skvělí, bylo na co se koukat.

Roman si také zatrénoval s Rebelem pachové práce, bylo to moc zajímavé. Psi jsou neuvěřitelně šikovní, většinou je problém pouze v nás a v metodice, jak psy učíme to, co bychom chtěli, aby uměli. Ne vždycky se nám daří psovi všechno vysvětlit tak, aby správně pochopil. Je to ale velmi zajímavá práce.

Počasí nám dneska přálo, sem tam nějaká přeháňka, teplota vcelku dobrá, zkrátka docela fajn na práci. Den utekl rychle a nás opět čekal večer. Bylo potřeba vyvenčit pejsky, nakrmit je a obstarat. Od včerejška zbylo ještě jídlo, a tak Kája opět držel službu u grilu a všechny nás nakrmil. Bylo to fajn, prostě dobrota. Večer pak proběhl v příjemné atmosféře, poseděli jsme pod pergolou a libovali si, jak je to na chlumeckém cvičáku super. Jen nám dnes padala víčka dříve než včera, a tak jsme odkráčeli  do hajan.

 

Čtvrtek 27.7.2017

Na psaní reportáže tentokrát bylo málo času. Tedy, abych byla přesná, asi by se čas našel, ale přišlo mi to líto trávit čas na dovolené u počítače. Říkala jsem si, že reportáž napíšu až doma, určitě si to budu všechno pamatovat, a když ne, budu vzpomínat podle fotek.

No, pěkné houbeles, řekla bych… čím delší čas utekl od návratu z tábora, tím méně mi zbylo v hlavě vzpomínek… Tak vzhůru do psaní, co nejdříve, než zapomenu úplně všechno, neboť přijdou nové zážitky, nové akce a všechno z hlavy bude fuč…

Jak to jen bylo v ten čtvrtek? Z tohoto dne totiž nemám skoro žádné fotky …

No určitě jsme ráno vstali, že …

určitě jsme šli vyvenčit psy a pak se šli nasnídat.

Na čtvrtek byl plánovaný poslední trénink obran, protože Roman s Luckou dnes plánovali odjezd z tábora.

Ke slovu přišel i archiv počasí, což je úžasná věc, protože si můžete na internetu vyhledat, jak bylo v den, který potřebujete. A tak hledám tento den v archivu a už vím, proč nemám skoro žádné fotky.

Bodejť by nějaké byly, když lilo skoro celý den a také nebylo žádné teplo. Říkali jsme si, že léto a teplo vypadá jinak.

A tak se dnes nikomu ani moc do tréninku nechtělo. Nakonec se někteří z nás pochlapili a přece jen svého psa na obranách vyvětrali, ale nepřehánělo se to ...

Ve chvílích mezi jednotlivými přeháňkami deště a lijáků Roman s Luckou sbalili svoje saky paky, po obědě naložili psy a vyrazili směrem k domovu a my jsme osiřeli.

Renda s Anetou (jestli si dobře vzpomínám) myslím...  vyrazili na výlet a my jsme odpočívali, četli a „přemýšleli“ ….

Ještě, že na zítřek byly předpovědi počasí trochu nadějnější, mělo se začít oteplovat a i s deštěm se to mělo lepšit.

Tak snad to meteorologům vyjde, přáli jsme si usilovně. Nakonec ale i takový den, kdy se nedá vymyslet moc venkovních aktivit, je k něčemu dobrý.

A jestli se ptáte, k čemu, tak k tomu, abyste „vypnuli“ a odpočinuli si. Když prší, kráááásně se spí. V hospodě dobře vaří, v LIDLu se také dají nakoupit nějaké dobroty, tak co vlastně člověku schází, žejo…

Pravda je, že večer bylo docela chladno a pod pergolou jsme seděli všichni zabalení do teplého oblečení, a tak jsme brzy zamířili do stanů. I pejsci dneska brzy chrupkali, pro ně bylo ochlazení sice příjemné, je jim totiž lépe, než když je vedro. Ale nás to moc netěšilo, plácat se v pláštěnkách a holinkách.

A tak jsme se zabalili do spacáků, přikryli dekami a spali spánkem spravedlivých až do rána. Tato noc byla na letošním táboře nejchladnější, do rána měla klesnout rtuť teploměru na deset stupňů.

Mokro, chladno, všechno vlhké … no už se těšíme na slibovaná vedra, že se ohřejeme… než zase začneme nadávat, že je moc teplo, však to znáte.

houby, houby

 

Pátek 28. července 2017

 

Konečně zlepšení počasí ! Honem vytahujeme foťáky a vyrážíme s Kájou na procházku, fotíme jako blázni, motýly, brouky, kytičky, bodláky, krajinu a vůbec… Honem, honem, aby nám nic neuteklo. Týden utekl jako voda a zítra budeme mít polovinu dovolené za sebou. Proč dny volna tak rychle utíkají ?

Dnes tedy konečně trochu lépe, po třech dnech, kdy si z nás počasí dělalo dobrý den. Sice sem tam přeháňka byla, to ne že ne, ale oteplilo se a my jsme přemýšleli o šortkách.

Já stále držím Winnyho relativně v klidu. Střevní potíže ustoupily, ale jsme stále na dietě, rýže a vařené kuře. Drápek na levé přední noze zatím nic moc, na veterinu se mi s tím nechce, určitě by to veterinář strhl a do toho se mi nechce, zkrátka – uvidíme. Winny se začíná nudit, ale musíme to vydržet, nedá se nic dělat. Meteorologové předpovídají na další dny tropická vedra, takže je víc než pravděpodobné, že toho moc stejně nenatrénujeme… no aspoň si odpočineme.

Dopoledne rychle utíká, naše procházka s foťáky ho dokonale vyplnila, a tak vyrážíme na oběd do zahradní restaurace U Koně. Vaří tam výborně, je tam stále plno, obsluha je vcelku ve většině případů rychlá, příjemná, najíte se tam vcelku levně, když si dáte polední menu. To obsahuje zhruba pět jídel, která se každý den mění. Zatím jsem tam neměla jídlo, které by mě nechutnalo. Porce velké, z hospody jedete nacpaný k prasknutí. Zkrátka není na co si stěžovat. Vedle restaurace U Koně je krámek, kde najdete skoro všechno, co chcete, tedy zejména „hadry“, jak říká Kája … No jsou to ale trochu jiné „hadry“, než mají u nás, a tak skoro každý den zarazíme a očumujeme. Také tady najdete základy drogerie a drobného zboží do domácnosti. Každý den donesu nějaký „dárek“, který se hodí, pro každého nějakou drobnost z dovolené…

Odpoledne vyrážíme na krátký výlet na nedaleký Barešův ranč. Byli jsme tam už vloni, líbilo se nám tam, jsou tam volně se pasoucí zvířata, mají tam taky koníčky. Sice to trochu foukalo, ale sluníčko už se snažilo. Vloni jsme jeli z druhé strany, od Městce Králové. Letos ze strany druhé, od Chlumce… no a tak jsme si trochu zajeli, než jsme trefili tu správnou cestu … Prošli jsme se, „cvakli“ pár obrázků, dali si dobrou zmrzlinu, poseděli u jezírka. Bylo to fajn. Na zpáteční cestě jsme zajeli do penzionu Alwin, kde jsme domluvili s jeho majitelem možnost stopování na jeho loukách. U penzionu jsou ohrady, kde jsou oslíci, koně a bílá lama. Byla ostříhaná a vypadala jako ďáblík. Místní nám říkali, že je to pěkná rošťanda a že je docela drzá. Tak jsme se jí radši klidili z cesty a frčeli zpátky na cvičák.

Den utekl a byl tady zase večer. Absolvovali jsme pravidelný večerní rituál, venčení, krmení, pak večeře, sprcha a chvilka posezení u klubovny. K lepšímu musím tentokrát dát jednu příhodu. Sice si už nepamatuju, který den se odehrála, ale to nevadí. Musím na Lídu prásknout, co nám vyprávěla. Jeden večer se vysprchovala a pak, když jsme šli spát do stanů, se rozhodla, že se na noc namaže, po koupeli. A tak se namazala. Potmě. No a jistě už možná tušíte, co se stalo … No, ráno se pochlubila, že se místo tělovým mlékem namazala šamponem. Trochu se sice divila, proč to lepí, ale prostě sáhla po jiné lahvičce. Jo to se holt stává, když si člověk nerozsvítí. Takže se ráno šla hned znovu osprchovat, protože se prý celá slepila J. Tak to jsme se pobavili, ale to se prostě může stát každému … Určitě každý z nás má v rukávu nějakou podobnou historku, jen se s ní možná nepochlubí a nepřizná se J.

Dnešní večer byl vlahý, přes den bylo dokonce kolem 22 stupňů, ale večer se zase ochladilo. Tak dobrou noc a hezké sny.

 

Sobota 29. července 2017

 

Tak dneska "půlíme" dovolenou. Je jasné, že ta druhá půlka uteče ještě rychleji, než ta první. Pomalu člověk začíná přemýšlet, co na něj doma a v práci zase čeká... no, tak si ještě dáme pauzu s takovým myšlenkami a zkusíme odpočívat a naplno užívat každou hodinu dovolené.

Počasí se nám začalo vylepšovat, oteplilo se a podle předpovědí nás čeká celý týden úmorných veder. Takže hop a skok, z vlhka a chladna rovnou do tropických teplot.

Dnes končí dovolená našim přátelům Rendovi a Anetce. Ač neradi, začali balit, protože povinnost volá, práce se sama neudělá ... Takže pá pá, jeďte opatrně a na shledanou na cvičáku v Letech.

Ranní rituál máme za sebou. Tady jsou si dny podobné téměř jako vejce vejci :) Pořád dokola obstaráváte sebe nebo psa aneb hlad, venčení, hlad, venčení, hlad, venčení, spát ... No, trochu jsem to sice přehnala, ale v zásadě to o moc jiné není. Tedy v běžné dny, kdy nejedete například na výlet. Když jsme byli na obědě ve městě, projížděli jsme okolo zámku Karlova Koruna. Tudy projíždíme denně minimálně jednou. Ale dnes jsme si řekli, že navečer bychom mohli jít do zámecké zahrady. Na zámku jsme byli vloni, takže prohlídku jsme absolvovali. Ale zahrada vypadá moc pěkně a vloni jsme na ni neměli moc času. Jak jsme se rozhodli, tak jsme taky udělali. V podvečer jsme zajeli na parkoviště k zámku a udělali poznávací procházku rozlehlým zámeckým parkem. Vloni byla část zámku v opravě, letos už bez lešení. Park má několik vchodů (chcete-li východů) do města. Jak bylo navečer vidět, je hojně využívám pejskaři na venčící procházky. My jsme sebou psy neměli, ale měli jsme foťáky. Jak taky jinak. Bylo tam moc fajn. Na cestě zpátky jsme udělali průzkum u penzionu Alwin, protože jsme pojali myšlenku udělat si koncem týdne super večeři a zajít si na tataráka, jak nás vloni lákal Olda, který o tataráku na Alwinu básnil. Tak jsme konečně zjistili otevírací dobu penzionu, což nás trochu zklamalo, ale nakonec to chápeme, protože na Alwinu jsou asi ubytovaní hosté, navíc je vidět, že tento penzion je využívaný k akcím typu svateb. No, uvidíme, jestli něco před koncem dovolené ještě vymyslíme...

Den utekl rychle a nás čekal zase večerní rituál - venčení, krmení a pak koupání a večere. Zůstali jsme "tři mušketýři" já, Kája a Lída. V plánu má přijet Alice Kubaníková, která se zítra vrací z tábora ze Zátaví. Přijet by měla asi v pondělí. Kromě toho je naplánovaný trénink obran na středu s Danem Suchopárem. No uvidíme, protože jestli předpovědi meterologů vyjdou, budeme celí upečení ... Dnes teploměr ukazoval skoro 29 stupňů ...

A ještě večerní focení západu sluníčka. Obloha vymetená, červánky ...

Neděle 30. července 2017

Je ráno, 5 hodin10 minut ...

Vstávat, oblíknout, vzít foťák a jít fotit východ slunce.

Tak jsme se včera večer domluvili, a tak jsme také učinili. Času není nazbyt, všechno je o minutách, vteřinách.

východ sluníčka

a pak to jde ráz na ráz ...východ slunce

východ slunce

východ slunce

Po pravdě, moc se mi vstávat nechtělo, ale stálo to za to :)

Předpověď počasí na dnešek byla vyloženě letní, tedy vedro, bouřky z tepla. Foťák jsme měli v ruce brzy ráno a pak večer, kdy je tady v Chlumci moc zajímavá obloha. Dnes na ní jezdili nebeští jezdci :) a bylo co fotit ...

Jinak byl dnes odpočinkový den, a tak jsme měli "polední klid" skoro celý den. Také se trochu rozvinul "čtenářský kroužek", zejména Lída louskala jednu knížku za druhou :-)

večerní obloha

večerní obloha

a nakonec bouřková obloha... bouřka nás naštěstí minula.

bouřková obloha

Předpovědi meterologů na nadcházející týden byly plné vysokých teplot, zkrátka měla být pekelná vedra.

I tak jsme se večer domluvili, že zítra vstaneme hodně brzy, vyvenčíme, nasnídáme se a vyrazíme na výlet. Jako cíl zítřejšího výletu jsme vybrali nedaleké městečko Lázně Bohdaneč. Když "si švihneme", budeme nazpátek ještě než bude velké vedro.

Pejsky necháme odpočívat v kotcích, v těchto vedrech jsou rádi, že jsou rádi.

Dobrou ...

večerní obloha

Pondělí 31. července 2017

Jak jsme večer vymysleli, tak jsme ráno učinili :-)

Vstávali jsme kolem šesté hodiny. Bylo příjemně. Vyvenčili jsme, nasnídali jsme se a kolem sedmé jsme už frčeli směr Lázně Bohdaneč. Bylo by to kousek, je to tak 35 kilometrů, ale cestu nám trochu znepříjemnila uzávěra cesty kousek za Chlumcem směrem na Pardubice. Asi pět set metrový úsek silnice byl jen v omezeném provozu na světla, protože tam opravovali silnici. Stáli jsme v koloně a čekali a čekali. No to bude radost, až se budeme v tom vedru vracet zpátky, říkali jsme si...

Nicméně po půl osmé jsme vystupovali na náměstí v Lázních Bohdaneč před lázněmi. Zahrada v lázních je moc hezká, bylo tam moc příjemně, chladivo a krásně se tam dýchalo.

Na procházku jsme si vybrali "Gočárův okruh", což je naučná stezka Gočárův okruh je 5 km dlouhá vycházková trasa. Vede kus městem ale i volnou krajinou. A na cestě se můžete seznámit se s pozoruhodnými místy a stavbami města Lázně Bohdaneč. Pojmenování okruhu připomíná významného architekta Josefa Gočára a zejména výsledky jeho působení ve městě na počátku 20. století. Trasa začínala i končila na náměstí. Tam je krásný barokní kostel a renesanční budova radnice. Mezi nejzajímavější zastavení naučné stezky patří lázeňský pavilon Gočár, vodojem a funkcionalistická vila (vyprojektované J. Gočárem), dále pak sluneční hodiny, Kuttnerova kaplička, Tillerovo sedátko a další. Také se jde kolem místního hřbitova, je tam moc hezká alej. Zkrátka procházka se vydařila, foťáky jsme provětrali.

Pravda je, že když jsme se kolem desáté vraceli nazpět na náměstí, začínalo být už pořádné vedro. Ještě jsme vyfotili trolejbus na kruhovém objezdu a pak už jsme nelenili a frčeli směr k našemu přechodnému domovu, na cvičák do Chlumce. Po cestě nás trochu zdržela uzavírka silnice, chvíli jsme strávili v koloně, ale pak už nám nic nestálo v cestě spěchat za našimi pejsky.

V poledne jsme sjeli do města na oběd a pak už jen odpočívali do pozdního odpoledne. Pak nás napadlo jít se podívat do lesa. Vedro bylo k padnutí, takže nás nenapadlo, že bychom v lese něco našli, tedy myšleno houby. Ale kupodivu jsme pár hub našli. Přece jen, minulý týden tady pršelo skoro každý den, tak možná porostou.

A opravdu rostou. Tak to bychom mohli něco nasbírat a nasušit... 

 

pokračování ...........

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Letní výcvikový tábor pro naše členy bude pořádán v termínu

od 22.července 2017 do 5. srpna 2017 

v areálu ZKO Chlumec nad Cidlinou.

 

Informace k letnímu výcvikovému táboru

 

Aktuálně 19. června  2017:

Prázdniny jsou už skoro za dveřmi, a tak se i nám blíží dovolená a s ní tradiční letní výcvikový tábor.

Tábor, který pořádáme my, se nepodobá hektickým táborům, kde se cvičí od rána do večera celý týden, abyste dohnali to, co jste nestihli v průběhu roku. Náš tábor je pohodová dovolená, kdy se věnujeme sobě i svým psům, trochu si zacvičíme, ale zejména odpočíváme, jezdíme na výlety a pořádáme denní sedánky u skleničky dobrého moku, eventuelně s dobrou krmí :)

Termín konání: od soboty 22. července 2017 do soboty 5. srpna 2017

Místo konání:   Areál ZKO Chlumec nad Cidlinou

Účastníci: členové naší ZKO s rodinnými příslušníky

(po dohodě lze udělat výjimku, například pro naše kurzisty, případně naše dobré známé)

Poznámka: není nutné pobývat celých čtrnáct dnů, možné je na pár dnů, na víkend, zkrátka jak je každému libo

Ubytování:  

stanyve vlastních stanech, karavanech, pod širým nebem...

Ppokud vám ale nevyhovuje takovéto ubytování, určitě by se v okolí našel nějaký penzion. To ale, vzhledem k tomu, že jsme letos změnili působiště, nemáme dosud prozkoumané.

Doprava: po vlastní ose (nejlépe autem...). Chlumec nad Cidlinou je pár kilometrů

Souřadnice cvičáku: https://goo.gl/maps/bA7dBbJpcp22

Strava: v restauracích ve městě, případně z vlastních zásob. Určitě však prozkoumáme okolí a najdeme místa, kde se nám bude líbit.

V místě je LIDL a spousty dalších obchodů.smajlík

Tak jako v minulých letech vítáme návštěvy příbuzných, známých, kamarádů a přátel. Na návštěvu je však záhodno dovážet na ochutnání táborníkům dobroty z vlastních zahrádek, nevylučují se ale ani výrobky z cukráren, prodejen masa a podobně. Na táboře totiž velmi rychle vytráví :)

Fantazii se tudíž meze nekladou...

Vybavení klubovny: standardní

Cena za pobyt: cena lidová smajlík

 

Účastníci tábora: upřednostňujeme členy naší organizace s rodinnými příslušníky, po dohodě je možné učinit výjimku a přibrat i další účastníky... Nicméně, jak již bylo řečeno a napsáno, náš tábor není klasickým výcvikovým táborem pro širokou veřejnost, je to spíše naše klubová záležitost, kterou pojímáme spíše jako dovolenou se svými psy.

Program tábora: 

  • tréninky obran - podrobnosti budou doplněny 
  • trénink pachových prací v rámci možností na místních terénech
  • tréninky poslušnosti
  • volná zábava
  • odpočinek
  • výlety
  • koupání v místním koupališti

Zájemci o tábor něchť se hlásí u Aleny Vanžurové (písemně, e-mailem, osobně, telefonicky...), a to prosím co nejdříve, abychom měli přehled, kdo pojede a kolik nás bude.

Co jsme ještě neřekli ...?

Cvičák v Chlumci nad Cidlinou je kousek od Městce Králové, kam jsme jezdili více než deset let. Nachází se na okraji města a sousedí se zahrádkářskou kolonií a lesíkem.

U prostorné klubovny je velké kryté sezení, ohniště na opékání dobrot, kynologické překážky a samozřejmě jsou zde odkládací kotce.

Ostatní podrobnosti prozkoumáme na místě a věřím, že budeme spokojení a že se nám tam bude líbit.

koupaliště

Na tábor je možné přijet i jen na pár dnů nebo jen na návštěvu, třeba ve dny, kdy budou tréninky obran.

Na táboře je spoustu času, který trávíme nejen hrami a výcvikem se psy, ale také fotografováním, výlety, povídáním o věcech, na které běžně není čas. Tábor je prostě výborný na tmelení kolektivu (tlemení též).

Už se moc těšíme, že budeme grilovat maso a opékat buřty na ohýnku, už se nám sbíhají sliny.

Sebou vezeme také elektronické záležitostí, abychom zůstali ve spojení s "letovským" i jiným světem a na táboru nezdivočeli. Také je dobrým zvykem psát v rámci možností reportáž on - line  z dění na táboru. Na táboru se též vyskytují paparazzi, kterým nelze uniknout, takže se těšte na fotografie z různých příležitostí, nečekaných událostí, kdy to možná vůbec nebudete čekat. Pravidelně je nutné fotit východy slunce, což se stává však jen velmi výjimečně, neboť ráno je moc práce a východ slunce je těžké stíhat. To si lze vynahradit focením západu slunce.

Vzhledem k tomu, že jsem v místě byla vloni na podzim na malou chvíli, jsou moje informace v tuto chvíli zcela vyčerpávající.

Na případné dotazy v rámci možností odpovím.

Tak a nyní zbývá jen toužebně si přát, aby bylo snesitelné počasí... nechceme přece žádný zázrak, nemusí být ani velké vedro, sem tam nevadí ani nějaký deštíček, nejlépe v noci může sprchnout, když spíme ve stanech, to se dobře dýchá... přes den by mohlo být tak maximálně 25 stupňů, oblačno, poránu tak kolem 15-17 stupňů, aby se dalo slušně čuchat... Na to, jestli naše přání bude splněno si počkáme do reálného času, čarodějkazkusíme trochu čarovat... smajlík

kouzelníčekpřidejte se k nám čarodějka

Čím více lidí se do čarování zapojí, tím je pravděpodobnost, že to vyjde, větší.

No nicméně pokud zavzpomínám, byly některé roky takové, že jsme sebou měli zimní teplé věci, které byly pravidelně v permanenci a na šortky a plavky vůbec nedošlo...

Také pláštěnka a holiny jsou nezbytnou součástí výbavy sebou na tábor... možno sebou vzíti i deštník...

No zkrátka a dobře, počasí nevymyslíme, nějak snad bude... Výkyvy počasí v posledních letech nás dostatečně vyškolily.

Nebude-li pršet, nezmoknem,

bude-li pršet, pravděpodobně zalezem...,

možné je, že v případě strašné zimy i zatopíme v klubovně v kamnech.

                                    To obzvláště tehdy, budeme-li opravdu mokří...

mrak

Je nutné počítat s tím, že také může foukat...

bouřka

Jestli jste dočetli až sem a nejste z toho celí tumpachoví, tak vám prozradím, že jsem veselá kopa a trochu si z vás utahuju... (a to já dělám ráda, jde mi to nějak samo)

  smajlík

TAK NA SHLEDANOU NA TÁBOŘE

smajlík

smajlícičtenářsmajlíci 

 

V letošním roce bude možné odpracovat brigádnické hodiny jako v minulých letech.

Práce je potřeba v průběhu celého roku, lze se domluvit s členy výboru i na individuální činnosti.

Oficiální brigády budou včas oznámeny a zveřejněny na webové stránce a informace budou zaslány e-mailem.

Výbor ZKO Lety

 

BRIGÁDY - BŘEZEN

 

Jaro se letos někde zdrželo ... Nějak se mu nechce do Česka :)

Nicméně v kalendáři už čteme, že je březen, což je první jarní měsíc. Pranostika sice říká - BŘEZEN, ZA KAMNA VLEZEM, ale nás už to táhne ven.  Ale pranostika s kamny je trefná, v klubovně se stále topí...

Na výborové schůzi začátkem března padlo několik rozhodnutí:

  • musíme vyřešit dlouho plánovaný přístřešek ke klubovně. Když pořádáme akce, stává se, při špatném počasí, že máme problém se vejít do klubovny. Bodejď by ne, klubovna je sice krásná, ale nafouknout se prostě nedá. A tak jsme dlouho laškovali s tím, že necháme zastřešit sezení před klubovnou a také prostor okolo sezení. Nojo, ono se to ale lehce řekne, že... Takže nyní došlo od slov k činům... a když už, tak už - nebude přístřešek (což zní dost strašně), ale bude pergola (to zní určitě vznešeně, žejo :) A tak jsme se do toho pustili, vymysleli jsme to a objednali u odborníků. Odborníci řemeslníci rozměřili prostor u klubovny a určili, kde mají být "díry" na patky k pergole. Kopání osmi děr nebyla žádná procházka růžovou zahradou, protože na jedné straně se kopalo u klubovny, kde to bylo samý kámen a na straně druhé se kopalo okolo lip, takže pro změnu samé kořeny... Ale kluci si s tím poradili a i když bylo hnusné počasí, deštivo a chladno, v sobotu 18. března vykopali osm děr a připravili tak první etapu pro řemeslníky, kteří budou tvořít pergolu.

       Pracovali: Miloš Forman, René Janeba, Kája Ráž - byly odpracovány 3 hodiny

  • další návrh, který na výborovce padl a byl následně schválen, byly terénní úpravy velkého placu, který po letech doznává poměrně velké nerovnosti. Bylo tedy navrženo, aby byly nerovnosti vyrovnány. Alena Vanžurová dojednala srovnání technikou. Martin Novák perfektně plac srovnal, pan Lisý nám věnoval forku zeminy, která pomohla vyrovnat nerovnosti na place. Byla svolána brigáda na vyhrabání placu od klacků a vybrání kamenů a dalších "pokladů", které se při strhávání nerovností na place objevily. Bohužel nám počasí nepřálo, i když předpovědi byly, že bude hezky. Ochladilo se, foukalo a dokonce pak začalo pršet. Přesto se nás v pátek 17. března sešlo šest.

       Pracovali:

      Kája Ráž a Alena Vanžurová - úklid kůlny u klubovny, vyhrabávání placu od navážky a kamenů.

      Lída Šebková - hrabání listí a úklid okolo klubovny

      Vláďa Kasl a Ilona Kraibichová - vyřezání křovin a vyčištění parkoviště u klubovny

      Miloš Forman - práce na přípravě pergoly

  • Počasí nám nepřálo ani následující týden, kdy lilo jako z konve, takže na place, který byl upravený bagrem, byl "bažinec". Nedalo se v úpravách placu pokračovat. Byl ale objednán substrát na úpravu povrchu placu před osetím travou, což je plánováno na sobotu 24. března, na kdy je vyhlášena další menší brigáda. Uvidíme, jak se tentokrát povede, kolik přijde lidí.
  • práce na pergole pokračují - jsou zabetonovány patky k pergole

 

Tolik aktuálně k 24.3.2017

..............................................................................................................................................

Sobota 25. března 2017 - hrabání, setí trávy, rozhrnování substrátu na place.

Pracovali:

Vašek Mejstřík, Honza Tomšů, Kája Ráž, Alena Vanžurová, Ilona Kraibichová, Láďa Kasl.

Udělal se obrovský kus práce. Děkujeme

..............................................................................................................................................

DUBEN 2017

 

Úterý 4. dubna 2017

Vyhrabávání klacíků na place, oprava slalomu, oprava překážek, oprava laviček.

Hrabali: Alena Vanžurová, Jiřina Smejkalová, René Janeba, Aneta Kostíková, Lída Šebková

Na překážkách a lavičkách průběžně pracují a pracovali: Aneta Kostíková a René Janeba

Děkujeme za pomoc

..............................................................................................................................................................

Čtvrtek 6. dubna 2017

Vykopání vsakovacího odtoku k okapu u pergoly.

Pracoval: Jindra Hříbal

Díky :-)

----------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 11. dubna 2017

Úklid větví, vyčištění kotců, sekání trávy.

Pracovali: Aneta Kostíková, René Janeba, Alice Kubaníková, Pavla Mašková, Karel Ráž

Díky :-)

----------------------------------------------------------------------------------------------

21. dubna 2017

Dneska jsme si daly brigádu s Jiřinou Janovskou.

Já jsem vařila a Jiřina uklízela v klubovně, asistovala nám malá Hanička.

Díky za pomoc Jiřko.

Úklid dokončil večer Kája, který celou klubovnu vytřel, když jsem všichni "vypadli".

(Konečně)

Romana Rychlá upekla na sobotní zkoušky koláč. Podle zpráv na FB je napečeno i u Anety Kostíkové (Rendy Janeby), a to objednané muffiny-

Tak super za dnešní den. Trochu se konečně oteplilo, ale prý nám to nevydrží. Tož to se nedá nic dělat, neboť duben je aprílový měsíc a prdlé počasí k tomu prý taky patří :)

..............................................................................................................................................................

23. dubna 2017

Dnes byla započata práce na opravě překážek. Nejdříve přišla na řadu nízká kladina, kde byl vyměněn povrch náběhových prken a celé kladiny. Pracovali Petr Beran, Láďa Kasl a Tomáš Suchánek.

Jakmile to dovolí počasí, budou opravy pokračovat. Děkujeme :)

Miloš Forman obsekal křovinořezem místa, kam se nedostaneme velkou sekačkou, byla posekána část hráze. Díky :)

-----------------------------------------------------------------------------------------------

28. dubna 2017

Přípravy na závod vrcholí, týden byl ve znamení nákupů a přípravy jídla na závod. Deštivé a chladné počasí omezilo venkovní práce, naštěstí tráva také trochu zarazila ve svém růstu díky chladnému počasí, jinak nevím, co bychom s tím dělali, když stále prší.

René a Aneta pracují na opravách našich i darovaných laviček, zatím se jim, díky chladnému počasí, podařilo opravit jednu lavičku. I tak velké díky, je to super práce :)

Dnes pomáhala v kantýně s přípravou jídla na závod Lída Šebková a moje maličkost. S dalšími pracemi pomohla Alice Kubaníková.

Holky děkuju :)

..............................................................................................................................................................

Květen, červen 2017

Sekání cvičáku traktůrkem - díky Karlu Rážovi

Sekání hrází a obsekávání traktůrkem nedostupných částí cvičáku křovinořezem - díky Milošovi Formanovi

Opŕavy překážek, opravy laviček - Petr Beran, Láďa Kasl, René Janeba, Aneta Kostíková

 

 

    

 

 

Ukázky pro mateřské školy

 

Každý rok, až na výjimky, pořádáme ukázky výcviku pro děti z mateřských školek. Vše záleží vždy na počasí. Pokud počasí vyjde, sejde se na hrázi u cvičáku spousta dětí s učitelkami a my zhruba tři čtvrtě hodiny předvádíme se svými psy výcvik poslušnosti, hry se psy, překonávání překážek, chytání lupiče ... a pak, pak přijde hlazení pejsků dětmi, asi nejoblíbenější disciplína ukázek :)

Letos jsme naplánovali ukázky na úterý 19. září. Trochu jsme se báli, že počasí nevyjde, protože je letošní září neobyčejně chladné. Ale počasí nakonec vyšlo a my jsme mohli na hrázi u cvičáku tolik dětí, že do dvou set moc nechybělo. Byly to děti z mateřských školek z Dobřichovic, Řevnic a samozřejmě z letovské školky a také ze školinky NONY. Zkrátka dětí jako smetí ...

smajlík

Ukázek se zúčastnili se svými psy:

Aneta s labradorem Dustym

René s fenkou německého ovčáka Fantagirou z Granátové zahrady

Láďa Kasl s německým ovčákem Xantem z Gargamellu

Kája Ráž s fenkou dobrmana Ambrou Carlos Bohemia

Alena Vanžurová s německým ovčákem Winnym z Gargamellu

Gábina Stará s fenkou německého ovčáka Yannikou z Berounské bašty

Ivana Drobílková s německým ovčákem Frenkem

Jiřina Smejkalová se svými třemi fenkami čivav - Aurinií, Quinou a Fialkou

Všem moc děkujeme za účast na ukázkách.

Ukázky se snažil moderovat Tomáš Suchánek s Alenou Vanžurovou, Tomáš Suchánek také nafotil dokumentární fotečky, které najdete ve fotogalerii na rajčeti.

Tomáš Suchánek také velel skupinové poslušnosti, kdy jsme všichni předváděli, co naši psi umí.

Ukázka se moc povedla, dětem se podle ohlasů cvičení moc líbilo. Dětí bylo opravdu hodně, a tak nebylo dost času a možností, abychom pohovořili a dětem vysvětlili některé podrobnosti o výcviku a výchově pejsků.

Nakonec jsme děti pozvali, aby se se svými rodiči přišli podívat na některou z nedělních výcvikových akcí, které pořádáme pravidelně - kurzy pro štěňátka.

Ukázka se líbila i našim psům, protože si užili pěknou legraci, když jsme umístili na plac všechny možné překážky, včetně agiliťáckých tunelů. Byla to vážně legrace. A také malé čivavy předvedly, že i malý pejsek umí cvičit a umí poslouchat.

Akce se moc povedla a my se těšíme na další ukázky, které zase domluvíme s paní ředitelkou a zástupci ostatních mateřinek v okolí.

ODKAZ NA FOTOGALERII NA RAJČETI

ODKAZ NA FOTEČKY Z UKÁZEK PRO MŠ

 

REPORTÁŽ ZE ZKOUŠEK Z VÝKONU

PODLE ZŘ KJ BRNO

V BEROUNĚ 29. ŘÍJNA 2017

 

Jak jsem si odskočila skládat zkoušku ZPU-S do Berouna ...

Tento větrný víkend, 28. října a 29. října s extrémním počasím byl velmi výživný a náročný.

V září jsem se se svým psem Winnym zúčastnila Mistrovství republiky KJ ČR podle zkoušky ZPU-S.

Poctivě jsme se více než půl roku připravovali na tento mistrák a trénovali. Přesto, že trénink byl intenzívní a dlouhodobý, některé cviky, které tato zajímavá zkouška obsahuje, se nám nepodařilo docvičit tak, abych byla spokojená s výsledkem.

A tak jsme na zmíněném mistráku skončili pár míst před koncem startovního pole a zkoušku se nám, tím pádem, složit nepodařilo.

Netruchlili jsme proto ale dlouho. Tato zajímavá i když zapeklitá zkouška, je v KJ Brno považována za vrcholovou. Obsahuje směsici cviků podobných trojkové poslušnosti podle NZŘ, záchranářských překážek, rozlišovaček a také vyhledání a označení zraněných pomocníků. Stopa je v této zkoušce cizí, čerstvá, se dvěma lomy, z nichž jeden je ostrý, třemi předměty, přičemž první předmět označuje v podstatě nášlap a stopa začíná vyhledáním právě tohoto nášlapu. Vzhledem k obsahu různorodých cviků, které psa běžně neučíte, to není zkouška zrovna jednoduchá. A to obzvláště když se psem trénujete ještě další záležitosti, například obranářské zkoušky podle IPO hahaha

Jak jsem již zmínila, tréninku jsme věnovali více než půl roku, a tak se mi zdálo škoda se o složení zkoušky nepokusit znovu. Nabízel se termín 29. října, kdy se měly konat zkoušky podle KJ Brno v Berouně. Zároveň se mnou uvažovala o dalším pokusu o složení zkoušky i další účastnice mistrovství a členka ZKO Beroun, Vlaďka Daňková, které se na již zmíněném mistráku také zkoušku nepodařilo složit. A tak slovo dalo slovo a společně jsme se přihlásili na tyto zkoušky.

Do Berouna jsme jeli trénovat dvakrát během října. Vždycky jsme měli vytvořené podmínky pro kvalitní trénink, za což paří díky funkcionářům a členům berounského cvičáku. Jak se zkoušky blížily, bylo mi čím dál tím více jasné, že je velká pravděpodobnost, že dopadneme podobně jako na mistráku, protože se nám pořád s Winnym nedařilo najít k sobě cestu ve věci docvičení poloh S,L,V na dálku a moc jsme nepokročili ani s plížením. Sice jsem měla už pocit, že můj pes chápe, co po něm chci, ale jen, když je plně koncentrován na mě, což se při veřejné akci potom změní. Ale nevzdávala jsem to, ve skrytu dušičky jsem doufala v zázrak, že třeba se štěstí unaví a sedne na vola, a nám se zkouška vyvede.

Naděje na zázrak se pomalu tenčily, jak se zkoušky blížily a zároveň jsem četla předpovědi počasí na tento víkend, kdy se zkoušky měly konat. Předpovídané počasí bylo děsné, vichřice, déšť, rychlá změna teploty, citelné ochlazení, sníh s deštěm, vítr o síle orkánu… nebylo to pěkné čtení. Dokonce jsem přemýšlela, jestli nebudou zkoušky z důvodů neregulérního počasí zrušeny. A to se ještě měl měnit ze soboty na neděli čas, takže bude ráno i odpoledne tma. Dobré výhledy…

V neděli 29. října ráno jsme s Kájou (Karlem Rážem) vyjeli z Letů směr Beroun. Meteorology předpovězené počasí se ale předvedlo již na sobotních zkouškách, které jsme pořádali u nás v Letech. Podle předpovědí však mělo být v neděli ještě hůře.

A vypadalo to tak, protože už když jsme vyjeli, začalo neskutečně lejt. Z oblohy tekly provazy vody a pršelo téměř vodorovně, jaký foukal silný vítr. Viditelnost byla takřka nulová, takže jsme jeli třicítkou a chvílemi se nám dokonce ztrácela pod koly silnice a měla jsem pocit, že plaveme proti proudu. To bylo možná více než 5 km cesty. Pak jsme z lijavce vyjeli a nechali ho za sebou. Ale vítr nás stále tlačil, v nárazech s námi házel ze strany na stranu. V duchu jsem si říkala, jestli nejsem blázen, že jdu v takovémto počasí na zkoušky… dokonce mi moje vnitřní já namlouvalo, že bych ještě mohla zkoušku zrušit… Ale vrozená povinnost a kolegialita mě to nedovolila. A tak jsme jeli tedy dál.

Na berounský cvičák jsme dojeli nakonec v pořádku. Všichni přihlášení dorazili, jen někteří se zpožděním, protože měli po cestě vyvrácené stromy, bojovalitaké s lijáky a ještě trochu bloudili. Ale v Berouně vysvitlo sluníčko. Oblačnost se sice stále objevovala, takže sluníčko střídal déšť. Poryvy větru byly ale strašné.

A tak nám přišlo, že jít ještě výše na kopec na stopu je asi holý nesmysl. V takovémto větru jsme nikdy nestopovali, takže se mi zdálo nemožné, že by pes odčuchal.

Kolem deváté dorazil pan rozhodčí od Plzně, Stanislav Uriánek, který se v legraci prý nechal slyšet, když mu Tonda Eliášek volal, jestli zkoušky nezruší, že prý v žádném případě. Určitě je napečeno, navařeno, to by se zkazilo. A že si prý sebou veze pilu, takže pokud to bude nutné, tak se do Berouna prořeže 😊

A tak, když si odmyslíme to příšerné počasí, začínaly mít zkoušky normální průběh … Kontrola papírů, zahajovací nástup, kdy jsme sice pana rozhodčího kvůli kvílení větru moc neslyšeli, ale organizačně se to začalo rozbíhat. Kávu s výborným moučníkem od Vlaďky jsme už měli v žaludku, takže bylo v břiše blaze. Winny vypadal v řadě mezi ostatními psovody a psy vcelku v klidu, vyžíral mi kapsu s pamlsky a užíval si, že z kapsy pořád něco padá. Rošťák jeden.

Po nástupu jsme vyrazili na kopec nad cvičák na stopy. Šlapač Jarda Čermák už byl nahoře a stopy pro Vladčiného Gariho a mého Winnyho pokládal. Vylézt po bahnitém poli nahoru na kopec nám dávalo zabrat. Vítr foukal tak silně, že jsem si myslela, že mě to odfoukne, občas jsem se musela zastavit, abych se vůbec mohla nadechnout. No to bude nářez, jdeme tam určitě zbytečně. Teď už to je ale jedno, nějak to prostě dopadne.

Patřím mezi ty, kteří jdou na výkon radši první, abych měla všechno rychle za sebou a mohla se uvolnit. Nervy pracovaly jako vždy. A tak jsem šla na první stopu. Při otázce pana rozhodčího, jak pes označuje předměty jsem odvětila: Bůh ví! Pan rozhodčí na to řekl, ale to nestačí, musíte mi říci, jak je označuje. A já na to, napište tam, co chcete. V normální situaci si u předmětů lehá, ale co udělá dneska, pokud neodlítneme, to tedy fakt nevím. Pan rozhodčí si napsal, že pes předměty zalehává 😊

A jdeme na to. Vyrazili jsme k první tyčce, která označovala začátek prostoru k vyhledání nášlapu. Winny začal hned poctivě vyhledávat, až mě to překvapilo. První předmět, který označuje nášlap, našel a označil ho – zalehl. Stopa byla položena tak, že vítr foukal zprava. Tráva úplně ležela v tom silném povětří. Byla jsem tak překvapená, že Winny vyrazil na stopu bez zaváhání, že jsem zapomněla, že musím nechat rozvinout stopovačku na deset metrů. Naštěstí jsem si to hned uvědomila a zastavila se a čekala, až mi Winny šňůru napne.

On jde, on čuchá! První lom, Winny ověřuje obloukem doprava a vrací se a lomí doleva. Evidentně je ve stopě. Šlapač před stopou říkal, že doufá, že předměty neuletí. Winny označuje zalehnutím místo a já hledám pod ním předmět… nevidím ho. Uvádím psa znovu na stopu a ejhle asi metr a půl dál pes znovu zalehává předmět a opravdu tam je. Jsem jak mimoň, vůbec nejsem schopná pochopit, že ten pes čuchá. Vycházíme dál, opět ověřuje lom velkým obloukem, vítr fučí jako blázen a lomcuje se mnou. Winny trochu zarevíroval, jak hledal po ostrém lomu stopu, ale už jí zachytil, už jí má a jde. Jako ve snách jdu za ním a prásk, zalehl poslední předmět… Moje radost nemá obdoby. Máme stopu, sice nevíme, kolik bodů máme, ale to nevadí. Rozhodčí se mě ptá, jestli chci vědět body teď nebo stačí až potom, po stopě Vlaďky s Garim. Užívám si radost s Winnym a říkám, že stačí pak. Letím jako blázen na kraj louky a skáču radostí! Máme to, odčuchali jsme, no to je naprosto úžasný. Winny odpouštím ti předem všechno, co se dneska nepovede!

Stopu odčuchali i Vlaďka s Garim, dokonce bylo vidět i na tu dálku, že Gari jde ještě lépe, než Winny.

Po stopách se nám poklonil a smeknul náš šlapač, Jarda Čermák. Taky prý moc nevěřil, že to naši psi v tomhle větru odčuchají. Vraceli jsme se na cvičák pod kopec a po cestě jsem dávala velký pozor, abych si na rozbahněném poli nerozbila čumák. Winnýsek má páru, a tak je opatrnost na místě.

U klubovny jsme byly seznámeny s výsledky ohodnocení našich stop. Pan rozhodčí ohodnotil naší stopu 85 body. Body sebral za ověřování, asi třikrát zvedl Winny hlavu od země, falešné označení prvního předmětu, který odlétl o kus dál. Hodnocení stopy Vlaďky s Garim bylo o 10 bodů vyšší. Rozhodčí to okomentoval, že bylo vidět, že je Gari na domovském cvičáku, že má terény zmáknuté. Naše výkony pochválil a my jsme byly obě šťastné jako blechy.

Winnyho jsem odvedla do auta, aby odpočíval. Na programu bylo 6 individuálních poslušností podle ZOP. Všichni úspěšně prošli. Po poslušnostech ZOP jsme šli na řadu my podle ZPU-S. Vlaďka odložila Gariho na dlouhodobé odložení a já s Winnym jsme šli cvičit. Ovladatelnost měl Winny docela hezkou, byla jsem spokojená. Sledoval mě, byl pozorný, jen jsme měli trochu problém se svahem na berounském cvičáku. Tedy spíše já jsem měla problém, v tom větru jsem funěla jako hroch. Větší problémy nás ale teprve očekávaly. Jak jsem předpokládala, bohužel jsme nepředvedli provedení poloh sedni, lehni, vstaň na dálku, Winny to prostě ignoroval. Moji snahu o tři polohy proštěkal a popolézal. Plížení nedal vůbec. Ostatně to jsem bohužel i očekávala. Jen jsem tajně doufala, že by třeba aspoň část poloh mohla vyjít. Rozhodčí mi dovolil, abych si polohy z menší vzdálenosti tréninkově opravila. Pak jsme pokračovali. Bohužel i při odložení za pochodu vsedě Winny zaujal jinou polohu, zůstal stát. Tím byla naše poslušnost zpečetěna třemi nulami. Bylo mi jasné, že body nemohou na limit stačit. Šli jsme na dlouhodobé odložení a cvičit šla Vlaďka. Gari na poslušnosti taky pěkně zlobil, byl hodně neukázněný. Jak Vlaďka říká, jeho chůze po zadních prostě je a bude taková stále. Cviky ale splnil lépe než Winny, a tak jim body vyšly tak, že mohli pokračovat dalšími disciplínami. My jsme poslušností ukončili pokus o dnešní splnění zkoušky ZPU-S. Pan rozhodčí mě nabídl, zda si chceme tréninkově zkoušku dodělat a já za to byla vděčná. Ostudu jsme neudělali, Winny ukázal, že nebýt těch nešťastných nesplněných poloh a plížení, zkoušku bychom měli.

Pokračovalo se skupinovými poslušnostmi ZOP a potom speciálkami  a přenášením psů. Všechny ZOP úspěšně splnily.

Pokračovalo se speciálními disciplínami podle ZPU-S. Jako první nastupovala teď Vlaďka, která stále měla možnost splnit zkoušku. My jsme šli po nich tréninkově. Gari splnil limit na speciálkách. Winny měl na speciálních cvicích trochu problém s první vysílačkou, kdy natěšeně vyrazil na plentu, napodruhé už to bylo super, druhou vysílačku zvládl lépe, i když do dokonalosti ještě krapítek scházel. Kladinu, vodorovný žebřík, houpačku i pohyblivou kladinu zvládl dobře, tam bychom měli dobré body. Aport přes áčko se nám také povedl, rozlišovačky splnil a přinesl správný předmět. Zbývala poslední disciplína – dovednosti, tedy vyhledání a označení zraněných pomocníků. Gari na domácím cvičáku předvedl perfektní obíhání maket se svým tradičním temperamentem. Vyhledání zraněných pomocníků, jejich vyštěkání, vše v pořádku. Co se týká této disciplíny a našeho výkonu, na obíhání maket jsem musela přidat pár povelů, ale nakonec to Winny zvládl. Označení zraněných pomocníků, vyštěkání a klid při jejich transportu měl v pořádku.

Zkoušky byly  u konce. Vlaďka s Garim splnili zkoušku úspěšně, mě pan rozhodčí řekl, že ho mrzí, že se nám poslušnost nepovedla, protože jinak by na ostatních disciplínách body vyšly a zkoušku bychom také měli. Znovu nás pochválil za naši ranní stopu ve vichřici. Dokonce mě připadalo, že ho taky trochu mrzí, že jsme zkoušku úspěšně nedokončili. Ale to je prostě život, chybělo nám kousíček štěstíčka, abychom to dokázali. Musíme se zaměřit na docvičení toho, co nám nejde. Zbytek máme dobrý, natrénujeme a na jaře zkusíme znovu, pokud nám zdraví dovolí.

Na programu byl oběd, řízek s bramborem, pak oficiální ukončení zkoušek.

Bylo to krásné a bylo toho dost. Poděkovali jsme za přípravu zkoušek, rozloučili jsme se a odfrčeli jsme k domovu. Stále foukalo a chvílemi to vypadlo, že nás to odnese. Jen lijáky přechodně odešly a vrátily se znovu až večer. Ale to jsme byli už doma, v teple a užívali jsme si klidu a pohody a nečas jsme sledovali jen za okny.

Gratuluji všem, kteří dnes složili úspěšně zkoušky v Berouně, gratuluju zejména Vlaďce s Garim ke složení těžké zkoušky ZPU-S. Nám teď zbývá najít nějaké jiné parťáky na trénink a zkusit do jara dotrénovat cviky, které jsme nesplnili a pokusit se o složení této zajímavé a těžké zkoušky znovu.

Díky za vytvoření podmínek pro zkoušky, obětavost šlapače a vůbec všech pomocníků při nácviku všech disciplín. A třeba zase někdy na shledanou.

17.01.2019

3. část fotografií z kurzů pro štěňátka z neděle 13.1.2019

3. část fotografií z kurzů pro štěňátka z neděle 13.1.2019

fotogalerie je umístěna na serveru ZONERAMA

Detail

17.01.2019

2. část fotografií z kurzů pro štěňata z neděle 13. ledna 2019

2. část fotografií z kurzů pro štěňata z neděle 13. ledna 2019

fotogalerie je umístěna na serveru ZONERAMA

Detail

15.01.2019

1. část fotogalerie z neděle 13. ledne 2019

1. část fotogalerie z neděle 13. ledne 2019

fotogalerie je umístěna na serveru ZONERAMA

Detail

17.11.2018

Fotogalerie z 11. listopadu 2018

2. část fotek

Detail

17.11.2018

Fotogalerie z kurzů z 11. listopadu 2018

1. část fotek

Detail