Ostatní akce

Velká voda

Obavy nás všech z velkého množství sněhu, náhlé změny počasí - oteplení a do toho déšť, se potvrdily. Rekordní teploty přes dvacet stupňů, jaké byly minulé pondělí 27. března 2006, spustily rychlé tání a do toho přišly následně deště. V řekách se zvedly hladiny, voda se začala vylévat z koryt a začala páchat znovu škody, brát lidem domovy, vhánět nám všem do očí slzy.

Velkou část republiky postihly znovu velké povodně. Vzpomínky na velkou vodu máme v sobě ještě živé, a tak to prožíváme znovu se všemi, kteří musí odejít ze svých domovů a dívat se na to, jak jim je voda zaplavuje. Znovu se i v našich myslích odvíjí to, co jsme prožili před necelými čtyřmi roky, kdy jsme v šoku odcházeli jen s pár věcmi v rukách a vraceli se pak po opadnutí vody do zničených domů, kde nezbylo skoro nic, co by se dalo použít. Opravám domů a novému vybavení jsme se věnovali ve většině případů ještě do nedávna, takže máme sevřené žaludky strachy, když v televizi vidíme záběry z postižených oblastí.

K části republiky, kam patříme i my, byla zatím příroda milosrdnější, Berounka tentokrát tolik nezlobila, a tak to vypadá, že jsme bez úhony (snad) přežili jarní vodu. Pokud se počasí rapidně nezmění, nebude vydatně pršet na celém území, měla by podle předpovědí zůstat Berounka už v rozumných mezích, za což teď - trochu sobecky - děkujeme. Snad si můžeme vydechnout a začít normálně fungovat, což v posledních dnech nebylo možné, protože jsme seděli buď přilepení na televizi, kde jsme sledovali, jak to kde stoupá a klesá anebo jsme seděli u internetu, kde jsme pozorovali měření stoupajících hladin a byli jsme nervózní z přibývajících červených koleček na mapě, jak přibývala místa, kde byl vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity.

LVT 2006 Městec Králové

Po měsíci teprve čas dovolil, abych se vrátila k letošnímu letnímu výcvikovému táboru, který se konal od 15. července do 22. července v příjemném prostředí areálu ZKO Městec Králové.

Městec Králové je několik kilometrů za Poděbrady. Je to městečko, které velikostí odpovídá asi Řevnicím. Cvičák je mimo městečko, naproti zahrádkářské kolonii. Co by kamenem dohodil je pěkné koupaliště, kde jsme mohli v letošních letních vedrech trávit volné chvíle, abychom se vychladili, když bylo přes 30 stupňů. Kousek to bylo také na fotbalové hřiště, kam jsme se chodili pravidelně sprchovat.

Ospalý týden, kdy byla vedra, jsme strávili v klidu, a tak doufám, že si všichni odpočinuli. Trochu jsme si i zacvičili, ale v těch vedrech to opravdu nešlo přehánět. Počasí nepřálo ani výletům, přesto jsme vyrazili uprostřed týdne do Dvora Králové, podívat se, jak jinak, klasicky, na zvířátka. Na výlet jsme nakonec jeli jen v pěti, ale stálo to za to.

Příští rok tedy vyrazíme opět na dovolenou - letní výcvikový tábor - do Městce Králové, tentokrát už na čtrnáct dnů.

Čtyřem z nás se podařilo prodloužit si dovolenou ještě o týden a zdržet se s další partou, která tábořila v Městci po nás. I tento týden bylo téměř nesnesitelné vedro, až na pár hodin, kdy se přihnal vítr a trochu deště. I tento týden jsme vyrazili za zvířátky, tentokrát trochá dál, až do Liberce do ZOO. Vedro bylo i tentokrát neúprosné, ale výlet byl hezký.

Skončila letošní dovolená, nakonec jsme byli vděční za vedra, protože sotva jsme se vrátili, začal srpen, a ten se letos opravdu nevydařil, kromě pár dnů bylo deštivo, chladno a nepříjemno. Kdo měl tedy dovolenou v srpnu, moc spojenosti si s počasím neužil.

Červen 2006

Poděkování patří všem, kteří přišli pomoci s úklidem cvičiště, ať už to bylo ve čtvrtek 1. června nebo v neděli 4. června 2006. 

Díky tomu, že nás bylo hodně, uklidili jsme všechny naplaveniny, které jsme hned na místě spálili. Berounka klesla, sice ještě ne na běžný stav, který je průměrně 20 m3, momentálně protéká kolem nás asi 145 m3 za vteřinu. Nicméně věříme, že již nebezpečí nehrozí. Musíme doufat, že se již Berounka zase na nějakou chvíli vybouřila. Počasí v letošním roce nám moc nepřeje, stále je chladno, vlhko. Nedá se nic dělat, větru ani dešti poroučet neumíme. 

pondělí 29.5.2006 ráno

pondělí 29.5. 2006 večer

úterý 30.5.2006

středa 31.5.2006

neděle 4. června 2006

15. dubna 2006

V sobotu 15. dubna se konala první letošní oficiální brigáda. V plánu jsme měli hlavně práce na výměně starého plotu, který ještě nebyl opraven po povodních v roce 2002. 

Tedy práce pro chlapy, náročná na fyzičku. Bylo potřeba ukotvit sloupky do paty protipovodňové hráze a následně na ně umístit nové plotové díly. Zdánlivě tedy jednoduchá práce. Před instalací nového oplocení bylo však potřeba srovnat terén, a to celkem v délce zhruba 60 metrů podél hráze, která je v těchto místech do oblouku. Se srovnáním terénu nám pomohl Pepík Sládek se svým "bobíkem", za což mu samozřejmě moc děkujeme. Bez jeho pomoci bychom kutali do země nejen tuto sobotu.

Přestože pomohla mechanizace, bylo v některých místech docela obtížné ukotvit nové sloupky, protože pata hráze je z velkých balvanů, a tak někde bylo nutné, míra nemíra, ustoupit velkým kamenům a posunout sloupky tak, aby vůbec šly ukotvit.

V sobotu přišlo pracovat rekordních 16 brigádníků, což nás ani v nejoptimističtějších představách nenapadlo. Všem, kteří projevili ochotu pomoci, musíme poděkovat. Činili se každý jak nejlépe a nejvíce mohl. Vytrvalci zůstali celý den a práci s plotem dodělali, aby mohl v neděli proběhnout normální výcvik, aniž bychom museli lovit štěňátka na hrázi mezi lidmi.

Další práce, která se v sobotu udělala, bylo dorovnání schodů - vstupu na cvičební plac, respektive vytvoření dvou nových schodů, aby byl vstup na plac bezpečnější. Byl vykopán základ pro schody a vybetonovány dva nové schody, které navazují na schody původní. Do provozu budou uvedeny schody příští týden, až beton pořádně zatvrdne. V neděli 16. dubna a pravděpodobně i část příštího týdne nás asi čekají kaskadérské vstupy na plac, kdy budeme všichni dost možná vlát za svými psi, kteří budou spěchat na cvičiště, aby si tam mohli hrát. Doufejme, že nebudou žádné pády, že nás počasí nezaskočí a nezkomplikuje nám sestup po hrázi.

Brigádníci, kteří nepracovali na plotu a schodech hrabali cvičiště a uklízeli klacíky a nepořádek od zimy. Byl vyhrabán a uklizen také pozemek, který sousedí s naší zahrádkou u klubovny. Není sice náš, je ve správě Fotbalového klubu Lety,  ale nedalo nám to, protože u nás máme uklizeno a loňské listí na sousedním pozemku nás pěkně štvalo, protože ho vítr občas nafoukal stejně k nám, a tak nezbývalo, než ho uklidit.

Také se uklízelo uvnitř, v klubovně. Sociální zařízení bylo potřeba "vygruntovat". Při běžném pravidelném úklidu se stíhá jen vzít to jak se říká "po povrchu", takže jednou za čas se vygruntovat musí. To nakonec známe určitě všichni z domova.

O mlsné jazyky brigádníků se postarala jako obvykle kantýna, a tak kdo měl hlad nebo chuť, mohl si nacpat břicho segedínským gulášem s knedlíky anebo se zakousnout do velikonoční nádivky z několika druhů masa. Jen s kopřivami do nádivky to bylo letos nanic, zima byla příliš dlouhá, a tak kopřivy nestihly vyrůst.  

Počasí v sobotu nám vyšlo na sto procent, bylo moc hezky, svítilo sluníčko. Odpoledne se sice začalo zatahovat, ale nezmokli jsme, což bylo důležité, a hlavně jsme dodělali to, co bylo potřeba. Klobouk dolů, co se udělala v sobotu práce. Večer jsme skončili unavení, ale spokojení.

Bylo odpracováno celkem 101 hodin, pracovalo celkem 16 bridágníků. Všem děkujeme za pomoc, jsme rádi, že tolika lidem záleží na tom, aby bylo v klubovně a na cvičáku příjemně a měli jsme to tam hezké. Všem brigádníkům tedy ještě jednou díky!

Pracovali: Romana Rychlá, Václav Štefan, Jiřina Smejkalová, Zina Nachtigallová, Vlasta Lizánek, Karel Ráž, Jindra Vančura, Luděk Hrudka, Alena Vanžurová, Radek Kohout, Pavel a Petr Šubrtovi, Vladimír Kasl, Karel Kleiber, Květa Vondrášková a Jirka Hůla.