Obsah

ZKOUŠKY Z VÝKONU PODLE ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU KYNOLOGICKÉ JEDNOTY BRNO

 

Reportáž ze zkoušek

21.9.2008 ráno jsme se sešli v klubovně připraveni na zkoušky z výkonu podle zkušebního řádu Kynologické jednoty Brno.

Na soupisce nás bylo tentokrát dvacet, což je maximum. Z toho bylo patnáct na zkoušku ovladatelnosti psa, tři na zkoušku upotřebitelnosti psa 1. stupně a dva na zkoušku upotřebitelnosti psa 2. stupně.
Všichni byli viditelně nervózní, což bývá na zkouškách naprosto normální, tedy alespoň u většiny psovodů. Z kuchyně voněla káva, bramboračka a houbová omáčka, v klubovně bylo příjemně teplo. Venku bylo zataženo, mraky byly ale vysoko. Předpověď meterologů nic moc, zataženo, místy déšť a tak. No, uvidíme, snad nezmokneme, to tady už bylo, naposledy v květnu na ipáckých zkouškách, kdy jsme byli mokří jako myši. To raději ne.nástup
Pan rozhodčí Rudolf Baudyš dorazil v dobré náladě v osm hodin, zkontroloval připravené „papíry“ a šlo se na slavnostní nástup. Po nástupu vyrazily „jedničky“ a „dvojky“ na stopy, které se měly pokládat na louce nad Řevnicemi.
Z pěti „stopařů“ se vrátili čtyři relativně s úsměvem na tváři, jeden psovod měl bohužel smůlu, stopa se úplně nepodařila. Následovaly poslušnosti podle ZOP.
Dopoledne utíkalo, na hrázi se sešli diváci, kteří hodnotili výkony, předváděné na place. Jak to bývá, některým psovodům se dařilo více, některým méně. Počasí bylo zatím rozumné, chovalo se slušně. Chvílemi foukal chladnější vítr, ale nepršelo, dalo se vydržet ve vestě, nebylo to ještě na „zimní“ bundu.
Na place se střídali jednotliví psovodi se svými psy. Tentokrát bylo opět zastoupeno hodně plemen, němečtí ovčáci rozhodně nebyli v převaze, bylo jich sedm. Na place byla k vidění také poslušnost beagla, dlouhosrsté a krátkosrsté kolie, bílého švýcarského ovčáka, bordeauxské dogy, ale také malých kníračů a erdelteriérů, kteří byli zastoupeni po dvou, maďarského ohaře, rotvajlera, dobrmana a hovawarta. Zkrátka celé plejády plemen.
na stopáchPodle toho, co si psovodi mezi sebou povídali a já odposlechla, někteří psi překvapili psovody příjemně, někteří překvapili méně příjemně, a to u cviků, o kterých si dosud páníčkové mysleli, že je mají zvládnuté. Inu tak to většinou bývá, že když si člověk je hodně jistý, jsou najednou věci jinak.
Velkou roli při všech poslušnostech a samozřejmě i při stopách hrála jako vždy nervozita psovodů, kterou přenesli na svoje psy. Když vám na něčem záleží, máte pocit zodpovědnosti a nervozita se projeví. Může si člověk sám sobě říkat od rána do večera, že o nic nejde, stejně je na place křečovitý a nervózní. A protože atmosféra takovéhle akce dělá své, psi se pak chovají tak, jak je neznáme. Máme tak trochu někdy pocit, že si z nás dělají blázny, že si hrají na hluché, ale věřte tomu, že zabarvení našeho hlasu při povelech při běžném tréninku výcviku zní úplně jinak, než povely, které vydáváme právě při zkouškách nebo závodech. Naše povely jsou nervózní, mají jiný zvuk, a tak jsou někdy pro našeho psa méně srozumitelné. Naše nervozita se pak ještě zvyšuje, když vidíme, že náš pes se chová jinak než normálně a "výsledek" se pak dostaví.
Ještě že pan rozhodčí byl skvělý! Měl dobrou náladu, po celou dobu zkoušek byl na psovody milý a hodný, uklidňoval je a mě nejvíce pobavilo, když velel povely na poslušnosti a po ukončení cviku zavelel „podrbat“! A že to bylo na místě, na to vemte jed, protože každý jeden z nás na pochvaly psa v nervozitě trochu zapomínal. Povel „podrbat“ však všichni psovodi splnili na jedničku s hvězdičkou.
Bylo kolem jedné hodiny po poledni, když končila jediná obrana podle ZPU2. Pakna stopách nastoupila ještě háravá fena na ZOP. Hotovo, jdeme vypisovat papíry. To je „oblíbená“ činnost po každé akci, bohužel však nezbytná. Nakonec potvrzení o vykonané zkoušce je to nejdůležitější, co si každý psovod může z akce odnést.
Zatímco my jsme vyplňovali bodovací karty, soupisku a výkonnostní knížky, trénovala se na place obrana. Mezi vyplňováním jsme si postupně „odskočili“ zakousat, a tak svoje miláčky ještě odměnili jejich nejoblíbenější disciplínou, kterou jistě obrana je.
Po druhé hodině odpoledne bylo vše hotové, všichni se sešli, aby pan rozhodčí s vedoucím zkoušek mohli vyhlásit výsledky. Devatenáct psovodů z dvaceti zkoušku splnilo, z toho čtyři na „dobře“, dva na „velmi dobře“ a zbývajících 13 na „výbornou“.
Dnešní zkoušky byly u konce, potvrzení byla rozdána, jídlo v kantýně snědeno. Zbývalo jen si podat ruce a pogratulovat si navzájem k úspěchu a pak už honem domů, protože únava na nás začala pracovat, nervy polevily…
Dnešní akci máme úspěšně za sebou. Počasí vydrželo až do konce zkoušek, dnes jsme nezmokli. Jen nám za dnešek tak trochu chybí fotodokumentace. Je to proto, že jsme téměř všichni stáli právě v řadě mezi zkouškaři, a proto nebyla dušička, která by mohla fotografovat.
 
Nevadí, příště to napravíme, hlavně, že máme ta potvrzení, že jsme složili zkoušky!!!
 
A.V.
sluníčko