Obsah

 

Zkoušky z výkonu podle NZŘ 23. dubna 2011

Termín konání sobota 23. dubna 2011
Místo konání ZKO Lety
Rozhodčí Josef Hlaváček
Figurant Zbyšek Gorecki Roman Šonský
Kontakt, informace, přihlášky

Vladimír Kasl

tel. 731 489 759, e-mail: elektro.kasl@seznam.cz

 

Reportáž ze zkoušek

 
Tak jsme pořád žehrali na zimu, jak je dlouhá a otravná....smajlík
 
Jaro bylo tak rychlé, že jsme to skoro nepostřehli a už je tady asi léto. Tedy léto, to je možná trochu silné slovo, nicméně dnešní den byl opravdu hodně teplý.
 
sluníčko
Ještě v týdnu bylo ráno lehce pod nulou a přes den nádherně, ale dnes se počasí opravdu vyvedlo.
Tedy, kdybychom chtěli sedět venku u kávy a povídat, tak na to bylo krásně. Taky na výlet by se dalo jít... a spoustu dalších činností si umím představit v tomhle nádherném počasí.
pejsek se smajlíkem
 
Ale abych se dostala konečně k věci, rychlé zvraty počasí ze zimy do horka nedělají dobře nejen nám lidem, ale ani psům. Pro práci se psy je vhodnější chladnější počasí, kdy pracují líp. No co naplat, počasí si prostě vybírat nemůžeme, a tak jsme do toho šli i v tom dnešním teplu. Že to bude náročné, to jsme věděli už ráno na nástupu.
 
Program dnešních zkoušek byl podle soupisky hodně náročný. Na soupisce bylo jedno ZZO, dvě ZM, čtyři ZVV1, jedna ZVV2 a dvě ZVV3, tedy pro člověka znalého věci velmi náročný program. U ZVV3 tříhodinové stopy, dvojka hodinovku, jedničky půlhodinu a ZM čerstvé.
V osm hodin jsme stáli všichni na nástupu, proběhla kontrola čipů a tetování a pak nás rozhodčí pan Josef Hlaváček seznámil s tím, jak si představuje organizaci dnešních zkoušek.
Po nástupu jeli rozhodčí, vedoucí zkoušek Gábina Stará a kladeč na terény. Kladeče dělal Roman Šonský, který měl také figurovat obrany. Zůstal na louce pokládat tříhodinové stopy, rozhodčí s Gábinou se vrátili na cvičák.
Jako první nastoupili na plac plavý hovawart Cvrček zvaný Šemík s nervózní Monikou a předvedli pěknou poslušnost podle ZZO. smajlík
Pokračoval Vláďa Kasl s veteránem Bobem z Gargamellu alias Bronem poslušností podle ZM. Zkoušku ZM věnoval Vláďa prý osmiletému Bronovi k odchodu do důchodu. Poslušnost předvedli na velmi dobrou. Další dvojice, která šla podle ZM, byl Pepa Šott s Gwenem z Hromadného. U této dvojice se opět potvrdilo, že ZM je zkouška ošidná a těžká. Proč? No proto, že je na ní pouze 5 cviků za celkových 50 bodů. Stačí jeden neprovedený cvik za nulu a už má člověk velký problém se do potřebného limitu vejít. Pár drobných chyb a nepřesností k jedné nule za aport zmařilo Pepovi poslušnost, takže první neúspěch dnešního dne.otrávený smajlík
Na place zatím čím dál tím víc hřálo sluníčko. Navíc se zvedl ještě čerstvý suchý východní vítr, který nepříjemně foukal a vháněl všem do očí prach a pyl z množství jarně rozkvetlých stromů, křovin a kytek. Na psech začínalo být teplo hodně znát. Ach jo, a to jsou teprve poslušnosti, jak to bude vypadat na loukách na kopci?sluníčko
 
Pokračovalo se „jedničkami“. První nastoupila Petra Fürstová s Isoldou. Předvedly velmi pěšknou poslušnost za 93 bodů. Po Petře cvičila Lenka Holíková s Quintem z Elbu alias Satanem. I těm se poslušnost povedla, získali 91 bodů. Další poslušnost podle ZVV1 předvedli Luděk Hrudka s Garym z Hromadného, obdrželi za ni 78 bodů. Poslední poslušnost podle jedniček předvedla opět Petra Fürstová s druhou fenou, Isabelou, se ziskem 72 bodů.
Pak přišla na řadu poslušnost podle ZVV2, kterou jsem předváděla já s Hankem ze Srnčího dolu alias Honeyem. Získali jsme 78 bodů. I když je to zdánlivě možná málo bodů, já jsem byla s poslušností Honeye spokojená a měla jsem radost. Kromě štěkání vestoje před psovodem, které Honey nesplnil, protože štěkl málo a změnil polohu – sedl si, takže výsledek ohodnocení tohoto cviku byla nula, provedl všechny cviky. Samozřejmě tam byly nepřesnosti a chyby v provedení, ale udělal mi radost. Kde bych si před rokem pomyslela, že dokážeme nacvičit poslušnost podle dvojek. Nevím, jestli to znáte, ale někdy člověk body z předvedení cviků dostane a přesto nemá vnitřně dobrý pocit, že to bylo k světu a někdy člověk sice tolik bodů nedostane, ale má pocit vnitřního uspokojení, že to bylo dobré a dalo se na to koukat. Tak já neskromě poznamenám, že jsem měla z naší poslušnosti dobrý pocit. Honey neštěkal na každém kroku, jak bylo dosud jeho „obrým zvykem“, neskákal na mě ze své vrozené rozvernosti, zkrátka byl ukázněný. Udělal mi radost s vysokou kladinou, s aportem přes metrovku, plížením a nakonec udělal i docela pěknou vysílačku, i když se trochu vychýlil ze směru. Zkrátka jsem byla s poslušností spokojená.
ovčoun
 
Po nás přišly už jen ty nejtěžší poslušnosti podle ZVV3. Nejdříve šel Vláďa Kasl s Cafú Půlnoční měsíc alias Irem a pak Majka Šubrtová s Brenem z Hromadného. Poslušnost podle trojek je velmi náročná, a to jak na soustředění, tak i na provedení. Navíc se výsledný počet bodů nedozvíte po jejím provedení, protože vás čekají ještě vysílačky a přivolání po stopě v terénu. Takže vlastně naději, že jste splnili, máte jen tehdy, když vás pan rozhodčí pustí na vypracování tříhodinové stopy.
 
Po trojkách posoudil rozhodčí ještě speciálky podle ZZO. A už se může Monika jako první radovat ze splněné zkoušky. Šemík prospěl! A tak srdečně blahopřejeme.
Bylo skoro půl jedenácté, když skončili poslušnosti. A slunce pálilo a vítr foukal.
Jelo se na stopy.
Stopy jsem neviděla, protože když jsem se dověděla, že stopu pro mě bude kladeč teprve pokládat a půjdeme na ní s Honeyem ve 12.15, vrátili jsme se psem radši zpět na cvičák, aby si odpočinul v kotci. Nechtěla jsem ho pařit skoro dvě hodiny na sluníčku na kopci. A tak tedy jen z vyprávění. Bron odčuchal prý výtečně, ostatně bodové ohodnocení v plné výši 50 bodů o tom svědčilo. Z jedniček odčuchala Isolda z Gargamellu a Quinto z Elbu. Stopa se bohužel nezadařilo Luďkovi s Garym a Petře s Isabelou.
Po jedničkách přišly na řadu tříhodinovky. Vláďa s Irem odčuchali na 95 bodů, Majka s Brenem měli stopu za 72, ale i to stačí na to, aby se šlo dál.
Vedro se stupňovalo, na louce bylo k nevydržení. Já s Honeyem jsme už čekali, až na nás přijde řada, ale moc jsem si iluze nedělala. Honey byl takový vláčný, unavený, viděla jsem to dost černě.
Ještě vysílačky s přivoláním „trojek“ a už zbývá jen naše stopa.
Honey se tvářil nešťastně už na nášlapu. Hodně přemýšlel a díval se na mě, jestli to myslím vážně s tou stopou. Myslela jsem to vážně, a tak se na tu stopu vydal. Zdálo se, že není ve své kůži, protože normálně chodí stopy živě a musím ho dost brzdit, aby neletěl. Tentokrát se táhnul a bylo vidět, že se mu moc nechce.
Bylo mi jasné, že je stopa na něj hodně těžká. Vypracoval první lom a druhý úsek vypadal o trochu líp. Označil předmět. V duchu jsem si říkala, že by to snad přece jen mohlo vyjít...
Vydali jsme se dál po stopě. Louka je plná kolejí od traktoru, a tak na jedné koleji to vypadalo, že Honeye zaujala a odchýlil se od stopy. Pak vypadal, jako že je ztracený, protože už věděl, že je mimo stopu. Byl. Lom jsme přešli a tak přišlo „písknutí“.
Stopu jsme si od druhého lomu došli cvičně. Na posledním úseku bylo ještě další problémové místo, rozryté od prasat, veliké tak přes deset metrů, a tak je možné, že i kdyby býval zvládl vypracování druhého lomu, možná by měl problém na tomhle místě. Došli jsme na konec stopy. No, žádná pochvala nepřišla, nebylo za co. I když jsem psovi hned odpustila, protože to bylo hodně těžké, pochvalu si prostě nezasloužil. Tak tedy zase příště, snad to vyjde líp.
Vrátili jsme se na cvičák a hned se pokračovalo obranami.
Začínal zase Vláďa s Bronem podle ZM a obranu předvedli za krásných 47 bodů, celkem získali 141 ze 150, což je velmi dobrá známka.
Pokračovaly obrany podle ZVV1. Z jedniček dokončila obrany úspěšně jen Lenka Holíková s Quintem (Satanem) a složila tak zkoušku s celkovým počtem bodů 251, tedy dobře.
Na závěr přišly náročné obrany podle trojek. Obě trojky byly úspěšné a tuto náročnou disciplínu zvládly, Iro se 78 body, Bren s pěknými 95 body. Patří jim velké blahopřání ke splnění náročné zkoušky, v dnešním počasí dvojnásob zasloužené.
 
smajlík
Tak a to byl konec dnešních zkoušek. Letní počasí s čerstvým východním větrem plným prachu a pylů nám dalo opravdu zabrat. Z deseti účastníků zkoušek byla úspěšná polovina.
My, kteří jsme neuspěli, to můžeme zkusit příště, což bude za tři týdny. Můžeme se pokusit ještě docvičit to, co se nám dnes nedařilo a uvidíme. Je to hlavně o poctivé přípravě, ale také o štěstí. Někdy se prostě nedaří, protože to štěstí chybí. Buďme ale pozitivní, jde přece jen o nesloženou zkoušku a nejde tudíž o život. Tak hlavu vzhůru, vždyť to přece děláme pro radost!
A ještě pár poznámek. Na zkouškách se podílí okruh pořád stejných lidí. Ti si vzájemně pomáhají při výcviku i při samotných zkouškách. Je škoda, že je nás ale málo, a tak se stane, že jsou na cvičáku v době zkoušek jen ti, kteří zkoušky skládají. A to je málo, protože je potřeba víc pomocníků, ať už je to střelec, psovod se psem na předcvičení do dvojice, když nemohou zkoušky navazovat (třeba právě kvůli nižším zkouškám, kde se nestřílí), nebo do skupiny, atd. To pak najednou stojíte před problémem, jak některou situaci vyřešit.
A taky je fajn, když máte z každé akce fotky. Jenže kde občas vzít fotografa, když nevíte kam dřív a máte jen jedny ruce a ještě skládáte taky zkoušku.
Tak to jsem si jen tak poplakala na špatném hrobě… dlouhý nos
 
Za dnešní zkoušky je potřeba poděkovat všem, kteří se na nich podíleli:
Přípravu měl na starost Vláďa Kasl, vedoucí zkoušek byla Gábina Stará, střelce dělal Kája Ráž, fotila Tereza Suchánková a Kája Ráž, v kantýně byla Romana Rychlá, jídlo navařil můj brácha Míla Vondrášek, kladeče a figuranta dělal Roman Šonský. Všem patří velké poděkování.
Na závěr bych ráda poděkovala také rozhodčímu panu Josefu Hlaváčkovi z Břevnova, který vytvořil příjemnou atmosféru a posuzoval korektně.
 
Napsala Alena Vanžurová

Bren z Hromadného

FOTOGALERIE 1. ČÁST

Bob z Gargamellu

FOTOGALERIE - 2. ČÁST