Navigace

Obsah

Ostatní akce

 

Výroční členská schůze

konaná v sobotu 15. února 2014 v pivovaru MMX.

Dnes se konala výroční členská schůze naší ZKO. Sešlo se nás víc jako polovina z 69 členů, což považuji za velký úspěch.

Kromě formálních záležitostí byly také vyhlášeny výsledky Psovodské ligy za loňský rok 2013 za chov i za výkon. Všem, kteří se účastnili a byli hodnoceni, blahopřejeme.

Všichni si odnesli poháry a diplomy. Ti nejlepší samozřejmě ty největší.

Ocenění dostali také ti, kteří poprvé v loňském roce v našem klubu skládali zkoušku z výkonu. Další ocenění a poděkování dostali instruktoři, kteří se starají o naše kurzy pro štěňátka. Schůze byla příjemná a přínosná. Jen musíme příště vylepšit akustiku a půjčit si mikrofony, protože pivovar byl v sobotním odpoledni narvaný, a tak jsme se moc neslyšeli... 

Všem, kteří dnes přišli, díky za účast. A psovodi, koukejte se snažit i v roce letošním, aby bylo hodně bodíků za úspěchy na závodech, zkouškách, ale i výstavách, neboť příští rok čekají ty nejlepší překrásné ceny!

Výsledky psovodské ligy za rok 2013

Podklady pro vyhlášení výsledků psovodské ligy za rok 2013 připravil Vladimír Kasl.

Vyhodnocení psovodské ligy za rok 2013 – chov

Psovodské ligy v chovu se zúčastnilo celkem 8 členů členů. Všichni obdrželi diplomy a poháry jako ocenění úspěchů v chovu za loňský rok.

1. místo Světlana Ungermanová 1990 bodů
2. místo Petra Fürstová 820 bodů
3. místo Jiřina Smejkalová 530 bodů
4. místo Ladislava Kotrbová 450 bodů
5. místo Marcela Mejstříková 350 bodů
6. místo Jana Suchánková 250 bodů
7. místo Jan Maršík 160 bodů
8. místo Petr Beran 80 bodů

 

Vyhodnocení psovodské ligy za rok 2013 – výkon

 

Psovodské ligy ve výkonu se zúčastnilo celkem 18 členů.

Všichni obdrží diplomy a poháry jako ocenění sportovních úspěchů v loňském roce.

1. místo Petra Fürstová 760 bodů
2. místo Marie Šubrtová 715 bodů
3. místo Rudolf Pesl 370 bodů
4. místo Alice Kubaníková 350 bodů
5. místo Josef Šott 325 bodů
6. místo Alena Vanžurová 280 bodů
7. místo Luděk Hrudka 165 bodů
8. místo Jan Maršík 130 bodů
9. místo Petra Suchomelová 120 bodů
10. místo Marcela Mejstříková 95 bodů
11. místo Ladislava Kotrbová 90 bodů
12. místo Julie Ledvinková 70 bodů
13. místo Vladimír Kasl 50 bodů
  Aneta Kostíková 50 bodů
14. místo Petr Beran 30 bodů
  Ivana Drobílková 30 bodů
15. místo Patricie Urbanová 20 bodů
16. místo Jiřina Smejkalová 10 bodů

 

Jako ocenění za složení svojí první zkoušky z výkonu v našem klubu obdrží figurku německého ovčáka:

Ivana Drobílková, Patricie Urbanová a Petr Beran.

Všem členům blahopřejeme k loňským úspěchům a doufáme, že na ně navážou dalšími úspěchy v letošním roce.

Psovodská liga byla založena, aby motivovala naše členy k soutěživosti a dalším výkonům v další činnosti se psy, což se, myslím, jak jste sami viděli a slyšeli, daří.

Kopie diplomů nebo dalších dokumentů, z loňských úspěšných akcí, které nám dali členové k dispozici, jsou archivovány v kronice klubu.

I v letošním roce budeme v této tradici pokračovat, takže vám přejeme dosažení hodně úspěchů, abyste si příští rok zase odnášeli ocenění. A vězte, že pro vítěze budou připraveny moc pěkné ceny...

 

Fotogalerie z dnešní výroční schůze

Petra Fürstová - 1. místo ve výkonuPrvní tři ve výkonucenycena pro instruktory

část dnešního občerstvení

 

Květen, červen 2014

  • Pracuje se stále na běžné údržbě placu, tedy sekání (Kája Ráž).
  • Byl doděláno oplocení pozemku u klubovny.
  • Sekání hráze a obsekávání ploch, kam se nedá vjet traktorem (Miloš Forman)
  • Hrabání trávy (René Janeba, Jarda Šonka, Lidka Šebková..)
  • Úklid klubovny (Ilona Kraibichová)
  • Vyčištění kotců (Jiřina Smejkalová)
  • Vypletí pozemku u klubovny, hrabání trávy (Patricie Urbanová)
  • Oprava a údržba překážek (Vláďa Kasl, Petr Beran, Patricie Urbanová)
  • Celková oprava psí boudy (Petr Beran)
  • další práce, na které jsem zapomněla...

 

Duben 2014

A máme tady duben.

Úterý, 1. dubna 2014 - pokračujeme v budování oplocení. Tentokrát je brigáda spontánní, daná tím, že má Miloš čas.

Do práce na plotu se pustili dnes odpoledne Miloš Forman, Kája Ráž, Vláďa Kasl a Honza Tomšů. Už se to chýlí, už to vypadá dobře, brzy už to bude hotové.

brigáda 1. dubna 2014

Březen 2014

Březen je letos typicky jarní, navázal na mírnou zimu a i když se to některý den nepovedlo a zapršelo, foukal studený vítr, přesto je fajn a zima už nám dá asi pokoj.

Naplánovali jsme opravu poškozeného oplocení (od povodně) u klubovny, také je potřeba uklidit na place, shrabat větvičky ze stromů.

Na hrabání průběžně pracovala Alice Kubaníková, Ludmila Šebková, Milan Chvojka, možná i další, jen jsem je třeba nestihla zaznamenat...smajlík

Plot - to bude na více brigád. bude potřeba odborníky i "pomocné" síly.

23. března 2014 - Miloš Forman s Kájou Rážem si dali brigádu a začali vyměřovat nové oplocení a vykopávat staré sloupky. Na sobotu 29. března je vyhlášena brigáda.

29. března 2014 - sobota - dnes se sešli brigádníci, aby vykopali výkopy pro podhrabové desky a staré sloupky od původního plotu. Za dvě hodiny měli kluci hotovo. Pracovali - Tomáš Suchánek, Vašek Mejstřík, René Janeba, Kája Ráž, Tomáš od Katky, Jindra Hříbal. Úklid pozemku u klubovny - hrabání listí a klacíků, zametení atd. obstarala Jiřina Smejkalová. Díky za práci.fotogalerie z brigády 29.3.2014

30. března 2014 - další práce na plotu - příprava rohových sloupků - Vláďa Kasl

********************************************************************************************************

Únor 2014

Letošní zima je poměrně teplá a skoro bez sněhu. Jaro začalo vystrkovat růžky už v lednu, ale to jsme tomu moc nevěřili... Ale teď by to už mohlo být, mohlo by to vydržet.

Dny se k naší radosti začínají pomalu, ale jistě natahovat, odpoledne už je vidět do šesti, což je super, protože my, co nestíháme a jsme celé dny v práci, alespoň můžeme po práci ještě chvíli ven za světla...

V noci je sice ještě chladno, ale přes den je i kolem deseti nad nulou

brigáda 22. února 2014brigáda 22.2.2014brigáda 22.2.2014brigáda 22.2.2014

odkaz na fotogalerii z brigády 22.2.2014

Nějak to dnesk samo od sebe přišlo a kluci si dali brigádu. Ořezali strom, který byl proschlý a hrozil, že se zlomí a spadne. Vzhledem k tomu, že se pohybuje po place dost psů a lidí, mohlo by to být nebezpečné. Dále prořezávali náletové dřeviny na břehu. To je hodně důležité při velké vodě, protože zarostlé břehy pak zhoršují průtok zvednuté hladiny a břehy se vymílají. Nakonec dřevo ještě odvezli a větve spálili, takže jse na břehu čisto.

Přesto by bylo ještě potřeba vyhrabat na place větvičky a spálit je, než se začne sekat, abychom nezničili sekačku...

Dnes pracovali Kája Ráž, Vláďa Kasl a Miloš Forman.

Neděle 23.2.2014 - trénink obran

Při tréninku obran vzala do ruky hrábě a hrabala klacíky na place, aby bylo uklizeno před jarním sekáním Hanka Neslerová, odpracovala 1 hodinu.

Neděle 2. března 2014 - trénink obran

Při tréninku obran vzala do ruky hrábě a hrabala klacíky na place, aby bylo uklizeno před jarním sekáním Alice Kubaníková, odpracovala 1 hodinu.

 

SEMINÁŘ S JAREM VNENČÁKEM

 

Ve dnech 8.-11. května 2014 pořádala Petra Fürstová v Dog Center Ajax ve Volenici výcvikový seminář s Jarem Vnenčákem.

Na seminář se přihlásilo několik lidí z našeho cvičáku. Já jsem se zúčastnila prvních dvou dnů semináře, tedy ve čtvrtek 8. května, kdy byl státní svátek a v pátek 9. května, kdy jsem si na seminář vzala dovolenou. Na oba dva dny jsem si vzala sebou svého mladého psa Winnyho. Na semináři byla tyhle dny z našeho cvičáku také Míša Knížová, Kája Ráž s Ambrou Carlos Bohemia, Alice Kubaníková se svými psy, Vláďa Kasl s Xantem a samozřejmě Petra Fürstová. V pátek dorazil i Petr Beran s Axi. Kromě nás se účastnili semináře samozřejmě ještě další účastníci, se kterými jsme se seznámili až ve Volenici. Některé jsem znala už z Facebooku, ale osobně ještě ne.

 

Ve čtvrtek 8.5. ráno jsme vyrazili směr Volenice u Příbrami s informacemi, že máme jet po strakonické silnici a u Příbrami podle značení, že je všude značená Březnice i Volenice :).

Už po cestě serpentinami na Mníšek jsem slyšela z kennely podivné zvuky, jak si Winny trochu ulevil ze žaludku... ani se mu nedivím, i já měla žaludek jako na vodě... Jakmile jsme najeli na strakonickou, vypadalo všechno dobře. Brzy jsme se blížili k Příbrami, avšak cedule, které by ukazovaly cestu do Březnice, neřku-li do Volenice nikde. Vzhledem k tomu, že nemáme navigaci, nezbývalo nic jiného, než sáhnout do zásuvky a vyndat mapu. Brzy se ukázalo, že jsme odbočili brzy, takže jsme se k Březnici blížili trochu z jiného směru, než bylo původně naším úmyslem. Nicméně, jak jsem vtipně poznamenala, všechny cesty vedou do Volenice. To jsem ale ještě netušila, že těch cest bude opravdu více.

No, nebudu povídání natahovat, Volenici jsme po krátkém motání se v okolních vesnicích samozřejmě našli. Po troše motání po vesnici jsme nakonec našli i areál, kde se nachází Dog Center Ajax, který provozuje Roman Šmatlák. V klubovně už sedělo pár lidí, zbytek pomalu přijížděl. Dali jsme si kávu a čekali, až dorazí Jaro Vnenčák. Když jsme vypili kafčo, šli jsme vyvenčit psy a projít si areál.

Pak už se šlo na plac. Celé dopoledne si postupně bral každý svého psa a předvedl něco z poslušnosti, pak Jaro Vnenčák vysvětloval postupně metodiku výcviku, radil každému s jeho případnými problémy. 

Čas utíkal, v jednu byl oběd. K obědu byla výborná kulajda a smetanová omáčka s masem a rýží. Po obědě byla do tří hodin přestávka a pak se pokračovalo až do večera poslušností. Nakonec byly ještě obrany. My jsme odkousali jako první, abychom mohli odjet domů.

Domů jsme vyráželi kolem sedmé hodiny. Cesta zpátky byla jednodušší, rychlejší, jeli jsme správně tudy, kudy jsme jet měli :). Dorazili jsme unavení (a opět poblití) kolem osmé hodiny. My i psi jsme toho měli tak zvaně "plné kecky". Takže rychle nakrmit a jít spát, zítra se opět brzy vstává a jede se zase do Volenice, zítra dopoledne budou stopy.

Počasí dneska docela ušlo. Pod mrakem, oblačno, docela chvílemi i sluníčko. Skoro celý den ale foukal studený vítr. I tak to šlo, bylo docela fajn, hlavně pro psy. Kdyby bylo teplo, smažili bychom se celý den na place. Takže super, akorát.

 

Pátek 9. května 2014

Ráno se potvrdilo, že všechny cesty vedou do Volenice, jen některé jsou trochu delší. Zkrátka a dobře, snažili jsme se jet tak, jak jsme se včera vraceli, ale nepovedlo se to... Do Volenice jsme přijeli opět z jiné strany, než jsme plánovali... Nu což, protože jsme jeli s předstihem, stopy jsme stihli, dojeli jsme akorát, když se plánoval odjezd.

Na stopy se jelo pár kilometrů, ale stálo to za to. Parádní terény, louky. Postupně jsme si všichni našlápli stopu, jak jsme zvyklí a Jaro ji procházel s námi. Opět úžasné konzultace, rady, vysvětlování, velký příliv množství zajímavých a podstatných informací.

Do jedné se čuchalo, pak se jelo na oběd. Po obědě zase poslušnost. Po poslušnosti měly následovat obrany, ale těch jsme se už my nedočkali. Odjížděli jsme totálně unavení po sedmé hodině večer. Plni informací, nafouknutou hlavu k prasknutí.

Počasí i dneska vydrželo, i když to ráno vypadalo hodně hnusně. Jen byla o poznání větší zima, než ve čtvrtek. Ale nezmokli jsme, a to je to nejdůležitější. Ve Volenici bylo zase celý den jak na větrné hůrce :).

Seminář pokračoval v sobotu i v neděli, ale my jsme měli už jiné povinnosti, takže jsme se nezúčastnili. Myslím si, že těch informací, které se daly pobrat, bylo až až, takže je nutné si vše v hlavě utřídit a začít na sobě i na psovi pracovat.

Pokud se bude další seminář s Jarem Vnenčákem konat zase na podzim, rádi se určitě zúčastníme, protože to bylo moc fajn, hodně přínosné.

Za ty dva dny, co jsme byli na semináři, jsem nafotila hodně fotek, ze kterých jsem udělala fotogalerie na rajčeti. Můžete posoudit sami.

1. část fotek z 8.5.2014 - Alice Kubaníková

Alice Kubaníková 8.5.2014

2. část fotek ze semináře -Ambra Carlos Bohemia3. část fotek - Dáša Kostelná

3. část fotek - seminář s Jarem Vnenčákem - Dáša Kostelná4. část fotek - Jitka Ebony Queen

4. část fotek Jitka Ebony 5. část fotek - Jitka Jozová

5. část fotek - Jitka Jozová6. část fotek - Arabela

6. část fotek - Arabela7. část fotek - Míša Kingová

Míša Kingová8. část fotek - Petr Pachman

Petr Pachman

 

Pondělí, 23. června 2014

Na dnešek dopoledne jsme naplánovali ukázky výcviku pro děti z mateřských školek.

Na naše pejsky se přišly podívat děti ze řevnické mateřské školky, z letovské mateřské školky a také z letovské soukromé školinky NONA se svými učitelkami.

Počasí nám přálo, nebyla ani zima, ani vedro, chvílemi svítilo sluníčko, chvílemi bylo pod mrakem, zkrátka bylo tak akorát.

Dětem jsme předvedli, jak se cvičí s pejsky poslušnost, překonávali jsme s pejsky překážky, pejskové probíhali tunely, ukazovali, jak probíhají slalom, plazili se, běhali za balónky. Nakonec jsme předvedli i pár zákroků z nácviku obran aneb hru "jak dohonit a zneškodnit zloděje".

V průběhu asi půl hodinové ukázky jsme si také trochu povídali s dětmi, jak se chovat k pejskům a vůbec ke zvířátkům. Děti si mohly hladit malé pejsky paní Jiřiny, dvě čivavy, které také umí spoustu cviků.

Nakonec si pohladily děti i velké pejsky, vůbec se jich nebály.

Slíbili jsme také dětem, že když se jim naše ukázky tolik líbí, že jim zase v září nějakou ukázku předvedeme.

Všem se ukázky moc líbily a letovské děti nám namalovaly obrázky z ukázek. Obrázky se jim moc povedly, a tak se na ně můžete také podívat, protože jsme je oskenovaly a udělali z nich malou fotogalerii.

Ve druhé fotogalerii jsou fotečky z dnešních ukázek.

Těšíme se zase na podzim, kdy jsme pozvali děti z okolních školek na další ukázku.

FOTOGALERIE OBRÁZKŮ DĚTÍ Z LETOVSKÉ MATEŘSKÉ ŠKOLKY   

fotogalerie obrázků dětí z ukázek 23.6.2014

FOTOGALERIE Z UKÁZEK PRO DĚTI

FOTOGALERIE Z UKÁZEK PRO DĚTI

 

Setkání páníčků a paniček odchovů po Basko ze Svobodného dvora

Naše členka Alice Kubaníková se na nás obrátila s prosbou, zda by mohla uspořádat o prázdninách na našem cvičáku setkání páníčků a paniček odchovů po plemeníkovi Basko ze Svobodného dvora.

Souhlasili jsme, a tak byl domluven termín na sobotu 12. července 2014.

Basko ze Svobodného dvora je dědeček mého Winnera z Gargamellu, a tak bylo jasné, že se také účastním setkání (i jinak bych se zúčastnila, jako místní pořadatel..., ale takhle to bylo "legální", poněvadž jsme vlastně s Baskem příbuzní).

Počasí jsme objednali pěkné, i když nebylo úplně jisté, jestli to vyjde, protože nelze věřit ani předpovědím, ani meteorologům, ba ani samotnému počasí, neboť si dělá v posledních letech co chce a mění se strašně rychle...  asi proto, že je to prostě počasí.

Ale k věci...

Setkání mělo začínat kolem polední dvanácté. Na cvičák jsem se vydala po desáté, abych v klidu přivedla postupně Honeye i Winnyho a dala si v klídku kávičku...

Před cvičákem jsem ale byla překvapená, protože tam stálo už jedno auto. Myslela jsem, že je to nějaký rybář, ale nebyl. Přijela první účastnice setkání. Byla to Monika Slámová s rodinou a Logarem. Na náš cvičákk to měli pěkný kus cesty, přijeli až z moravského Bzence, který je kousek od Hodonína, tedy kousíček od hranic se Slovenskem. Na cestu k nám vyráželi prý ráno v pět hodin smajlík.

Monika vyslala rodinu (manžela, dceru a syna) na výlet do Prahy a zasedla ke kafíčku :).

Jak čas postoupil, pomalu se začali scházet ostatní. Jako další dorazila na setkání Dáša Candrová s manželem, dcerou a Baskem. V závěsu za nimi dorazil Věrouš Šedivý s Terezkou z Berounské bašty.

Správné entré nám pro nás připravila Vlaďka Daňková... Sedíme u stolu venku před klubovnou a najedou koukáme - po hrázi po cyklostezce se žene auto s okny polepenými samolepkami s německými ovčáky... Bylo nám jasné, že někdo přijíždí sice správně na cvičák, ale ne úplně dobře zvolenou cestou

smajlíksmajlíksmajlíksmajlíksmajlíčeksmajlík s brýlemismalík tleská!

Byla to Vlaďka s Garibaldem ... To jsme se nasmáli.

Pak dorazila i Alice Kubaníková s Cobrou a Dumíkem a Pavla Mašková, bez fenky, protože hárá. V průběhu odpoledne přijela ještě Lucie Smolíková s Pumičkou. Další byli ze setkání z různých důvodů omluveni.

A jak to probíhalo dál? Poseděli jsme u stolů pod lípami u klubovny, kde bylo příjemně, chládeček. Baštili jsme dobrůtky sladké i slané. Pokecali jsme, probrali jsme všechno možné i nemožné, pak jsme se fotili na place s pejsky, zablbli jsme si všichni, zacvičili v rámci možností. Na place to pěkně připékalo, takže někteří pejsci se rozhodli, že se namočí v Berounce.

Poseděli jsme skoro do pěti hodin odpoledne. Bylo to fajn, dorazil i Kája Ráž a Vláďa Kasl z našeho cvičáku. Po páté se rozjeli všichni do svých domovů.

Setkání se mi líbilo, doufám, že se líbilo i ostatním. Ze soboty je spousta fotek, které jsou ve fotogaleriích na rajčeti a výběr fotek je také na FB.

Poznala jsem nové prima lidi a budu se těšit zase někdy na shledání s nimi.

Alena

 

 

 

 

CACIT 2014

Letos jsme posunuli termín odjezdu na letní výcvikový tábor o jeden týden, a tak to vyšlo, že jsme se mohli jet podívat na závod CACIT 2014 v Dobříši.

Vyrazili jsme v sobotu ráno, bylo úmorné vedro. V Dobříši jsme vydrželi do dvou hodin odpoledne, pak už jsme byli z vedra unavení a spěchali jsme domů.

Co jsme mohli posoudit výkony, které jsme viděli, podávali psi dobré výkony, klobouk dolů v tom vedru.

Něco jsem nafotila, takže se s vámi podělím o fotečky.

A.V.

 

http://vanza.rajce.idnes.cz/Dalibor-Dvorak-Cacit-2014/

http://vanza.rajce.idnes.cz/Jaroslava-Sobotkova/

http://vanza.rajce.idnes.cz/Radek_Amler/

http://vanza.rajce.idnes.cz/Marek_Konecny/

http://vanza.rajce.idnes.cz/Jiri_Marek/

http://vanza.rajce.idnes.cz/Jonas/

http://vanza.rajce.idnes.cz/Cacit2014/

 

OSLAVA 20 LET TRVÁNÍ NAŠÍ ZKO LETY

5. prosince 1994 se sešlo pár nadšenců na ustavující schůzi a založili ZKO Lety. Oficiální registrační list jsme sice obdrželi až v únoru 1995, ale založení se datuje prostě prosincem 1994, a tak jsme letos došli k počtu 20 let, které to již naše organizace táhne. A troufám si říci, že úspěšně.

Za těch dvacet let se událo hodně věcí, které by stály za zmínku. Prošli jsme úspěšnými obdobími, ale také těžkými obdobími, jako byly povodně.

Ze zakládajících členů zbyli už jenom dva, mezi námi je ale hodně dlouholetých členů. Kromě několika "vln", které přinesl život, fungovala po většinu let naše organizace spíše jako velká rodina, kde se snažíme si vzájemně pomáhat. O historii a veškerém dění existovali kroniky psané mojí rukou, z nichž bohužel část nenávratně odnesla voda v roce 2002. Nicméně většina kronik je zachována a můžete si v nich počíst, jsou uložené v naší krásné klubovně. Skoro všechno o našem klubu a ještě mnoho dalšího najdete na naší webové stránce, kterou mám ve správě také já a je to takové moje "velké dítě".

Trochu úsměvu možná vyloudí na vašich tvářích to, co teď napíšu. Už jako malá jsem vždycky snila, že budu jednou spisovatelkou. To se mi sice nesplnilo, protože pracuji skoro celý život v docela prozaičtější profesi, a to je účetní, nicméně doba, která přinesla internet a možnosti prezentace na webových stránkách mi otevřela netušené možnosti. A tak máte všichni možnost se probírat historií naší činnosti dávnější, ale i tou nedávnou. Moje reportáže, fotogalerie, poznámky a povídání vás provede skoro celým obdobím, kdy náš kynologický klub existuje. Tisíce fotek dokumentuje naši činnost, úspěchy i neúspěchy našich členů, obrovské množství práce, které jsme za dvacet let udělali a myslím, že ta práce je za námi vidět.

Člověk za sebou zanechává stopu svojí činnosti. Přála bych si, aby to byla stopa co nejlepší, aby za námi bylo vidět, že jsme se snažili svojí práci i svoje záliby dělat dobře.

V dnešní době spolu lidi komunikují spíše elektronicky, pohybují se na sociálních sítích a osobní komunikace ubývá. A to není dobře. Říká se, že i když k sobě máme hodně blízko, jsme si vlastně hodně vzdáleni. Je to možná někdy míněno žertem, ale je na tom kus pravdy. Naší snahou je, aby se lidi uměli normálně domluvit, aby se vzájemně repektovali a chovali se k sobě slušně. Nás spojuje stejná záliba, obrovský koníček, a to je práce se psy. Doufám, že nám bude dopřáno ještě dlouho mít možnost se tímto koníčkem zabývat, být zdraví a užívat si svoje chlupaté kamarády i přátele, se kterými tento koníček sdílíme.

Tolik na úvod, možná jsem se trochu rozpovídala, ale já už jsem prostě taková ukecaná.

A teď konečně k samotné oslavě.

Moc bych chtěla poděkovat všem, kteří se na přípravě oslavy podíleli. Velký dík patří nejmenovanému sponzorovi, který daroval našemu klubu krásné a hodnotné památeční dárky pro členy. Poděkování patří také ostatním, kteří přispěli svojí prací k tomu, aby oslava byla taková, jaká byla.

Sešlo se nás přes třicet, dorazili i hosté. Naše pozvání přijal předseda ČKS Jarda Šmolík a předseda krajské organizace Středočeského kraje Mirek Melichar. Formality oslavy, kdy jsme předávali dárky a chtěli něco málo říci k naší činnosti, nám trochu pokazil déšť, takže možná nebyla ta chvíle tak slavnostní, jak bychom si mohli přát. Ale nevadí, déšť nás nijak nerozhodil a oslava pokračovala.

Poseděli jsme, popovídali, možná mohlo být řečeno více proslovů a povídání, ale někdy to tak prostě je, že se zábava rozběhne a proslovy se rozplynou. Nakonec povídání bylo dost a není nutné snad všechno stále opakovat. Scházíme se často na výcviku a užijeme si povídání až dost.

Příjemné posezení s dobrým jídlem se protáhlo až do večerních hodin. Protože bylo dost deštivo, fotek není moc, ale přesto jsem se jako správný paparazzi vloudila mezi všechny a nějaké fotky udělala.

Bylo to fajn, bylo to decentní, bylo to komorní a bylo nám moc příjemně. Škoda jen, že nedorazili všichni, co byli pozvaní. Někteří byli omluveni, protože k tomu měli pádné důvody, což je pochopitelné. V některých situacích používám průpovídky, které říkávala moje babička. A tak neporuším dneska tradici a řeknu tak, jak by to řekla moje úžasná babička, kterou mám ve své paměti: Kdo nepřišel, neodešel.

Kdo nedorazil a mohl, může jen a jen litovat.

Navečer, když jsme uzavírali oslavu, jsme došli k názoru, že jsme tak trochu klub abstinentů, protože na stole v klubovně bylo skoro stejné množství láhví s vínem, jako před zahájením oslavy. Možná to ovlivnilo to, že byla většina přítomných zároveň řidiči. Ale je pravdou, že v našem klubu se alkohol pije minimálně, a to mě moc těší. I proto jsou naše posezení vždycky decentní, komorní, příjemné, prostě super. K tomu, abychom měli dobrou náladu a cítili se výborně prostě alkohol nepotřebujeme. Sem tam sklenka dobrého vína nebo sklenice piva, aby bylo dobrému jídlu v bříšku ještě lépe.

Doufám, že tak dobře, jak jsem se na oslavě cítila já, se cítili i ostatní. Bylo to fajn a těším se na další "jízdu" dalšími roky se stejnou partou jako dosud.

Díky

PAMĚTNÍ LIST

Pamětní listPrezentace

(rubová strana pamětního listu)

FOTOGALERIE Z OSLAVY

 

 

28. prosince 2014

 

Poslední letošní akcí bylo tradiční vánoční posezení a rozloučení s letošním rokem.

Pro každého z nás měl tento rok nějaký význam Rozhodně byl plný událostí. Některé události byly možná smutné, některé naopak pobavily. Tak už to v životě chodí.

Ať je to tak, či tak, je nutné stále se dívat dopředu, těšit se z příjemných věcí a nepříjemné věci překonávat. Že to není vždycky jednoduché, to víme všichni.

Letošní vánoční posezení mělo rekordní účast, takže byly chvíle, kdy v nabité klubovně nebylo místo, kam si sednout. Pro mě to byl úžasný pocit, protože tím, že přišlo tolik lidí, myslím si, že je jim na cvičáku mezi námi dobře. Kdyby tomu tak nebylo, určitě by nemarnili svůj čas přijít mezi nás.

A tak mohu konstatovat, že posezení bylo moc příjemné. Jídla bylo, že na ně stůl nestačil. Na stole bylo hojně ovoce, vánočního cukroví, ale také jednohubek a různých pochoutek od masa, sýrů, olivy a jiné dobroty. Pilo se bílé a červené víno, někdo si dal pivo. Konečně jsme našli také trochu času pro samotné povídání o různých věcech, na které v běžném roce není tolik času. Takové posezení je také dobré k tomu, že se můžeme vzájemně trochu více poznat.

Jak člověk stárne, je vděčný za každou chvíli strávenou příjemně a s těmi, se kterými si máme co říci. Doufám, že jste to všichni cítili podobně. Bylo mi s vámi fajn a doufám, že v příštím roce se budeme zase pravidelně scházet při trénincích, zkouškách, závodech, ale i na takových společenských akcích, jako byla ta včerejší.

A protože přání není nikdy dost, ještě jednou přeji všem do nového roku pevné zdraví jak jim, tak všem jejich blízkým a samozřejmě také všem pejskům. Kromě zdraví je potřeba mít v životě štěstí, protože prý ten, kdo má štěstí, má i zdraví. A ještě zbývá přání pohody, klidu, ale také nějaký ten úspěch by se možná šiknul, jak říkávala moje drahá babička.

Nevím, jak vy, ale tohle období kolem vánoc, je takové nostalgické. Člověk se zamýšlí nad věcmi, nad kterými v průběhu roku většinou mávne rukou. Je více času se zamyslet a vzpomínat na ty, kteří tady již s námi nejsou. Občas ukápne i slzička.

Tak si ten zbytek vánočního času pěkně užijte, nepřejídejte se, běžte chvíli ven se svými psy. Venku se sype sníh, takže to vypadá, že zima dorazila i do Čech.

Tak já to balím a jdu taky s pejsky ven, aby si užili oni mě, já jich, společně si užijeme sněhu, protože není známo, jak dlouho nám vydrží. No, den se nám pomalu začne natahovat a budeme se posunovat směrem k jaru, na které se moc těším.

Vypněte televizi, vypněte tablety, počítače a notebooky a hajdy ven !

A večer, až se vrátíte, pak si můžete prohlédnout fotogalerii na rajčeti ze včerejšího posezení. Mějte se dobře !

29.12.2014 Alena Vanžurová

FOTOGALERIE Z 28.12.2014-VÁNOČNÍ POSEZENÍ

Vánoční posezení 28.12.2014