Navigace
- Úvodní stránka
- Zajímavosti
- Články
- Ještě k výcviku
Obsah
Ještě k výcviku
SEMINÁŘ K METODICE VÝCVIKU
Velmi zajímavý článek o semináři o metodice výcviku vyšel na pokračování ve druhém a třetím čísle 2007 klubového zpravodaje Německých ovčáků.
Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení, a tak jsem ho pro vás oskenovala. Čtěte a přemýšlejte.
Poznámky, postřehy z výcviku, výchovy, teorie i praxe
Vlastnosti psovoda
- Sebeovládání
- Houževnatost
- Důslednost
- Vztah ke psu
- Čerpání teorie
- Komplexně (celkově) podněcovat psa
- Při výcviku být klidný
- Rozrušení psovoda se přenáší na psa
- Častá nervozita vede k bázlivosti psa
- Nezacházet se psem hrubě
- Pes si pamatuje tresty, mohou však působit opačně než jsme je mysleli
- Při pachových pracích je nutný obzvláštní pozor a klid – psa na stopě nikdy netrestáme
- U těžších cviků je ntuná vytrvalost a trpělivost
- Nepropadat bezradnosti při neúspěchu
- Zvolit nejvhodnější formu výcviku (nácviku)
- Propracovávat jednotlivé cviky (hlavně pachové práce)
- Vydržet u výcviku i přes případný počátečný neúspěch
- Nerezignovat při neúspěších
- Dodržovat přesně metodiku cviků, techniku nácviku
- Opravovat nepřešně provedené cviky
- Opakovat cviky
- Být důsledný při všech disciplínách
- Být obzvlášť důsledný ve ztížených podmínkách
- Cviky vždy provádět na jeden povel (povely neopakovat)
- Dobrý vztah a kontakt je základem a předpokladem pro práci se psem
- Nácvik se psem provádíme raději hrou než drilem
- Studovat odbornou literaturu
- Používat teoretické znalosti při praktickém výcviku psa
- Je třeba ovládat – základ výcviku, zdravovědu, výživu psa a vyšší nervovou činnost
- Čerpáním teoretických znalostí se vyhneme případným chybám
- Chyby pramení z nedostatečných znalostí a vědomostí o problému
- hlasem – povely
- pohyby – posuňky
- pachem
- postavou
- oblečením
- výrazem obličeje
(zvuky, štěkání)
Výška zvuku v sím hlase, hloubka ve zvucích:
Štěkání a většina ostatních zvuků značí zpravidla:
- výhrůžku
- zlobu
- možnost útoku
Výška ve zvucích:
Štěkání a zvuky ve vyšších tóninách znamená zpravidla:
- strach
- úzkot
- bolest
Délka zvuku, je také důležitá, krátké, vysoce zabarvené, většinou oznamují strach nebo bolest. Tytéž zvuky, ale pomalejší, značí hravost a předtuchu požitku.
Frekvence – rytmus zvuků
- časté opakování zvuků v rychlém sledu značí vysoký stupeň vzrušení a naléhavosti
- delší intervaly znamenají nižší stupeň vzrušení, poklidnější mysl
- trvalejší zvuky oznamují úmysl v následujícím chování (například ucelené hluboké vrčení předchází útoku, atd.)
- nepřetržité silné štěkání středního zabarvení oznamuje, že se někdo blíží na naše území
Pes vnímá:
- zabarvení hlasu
- délku vyjadřování
- sílu hlasu
- výšku hlasu
Povely:
Je důležité používat správně intonaci hlasu. Povely bychom měli dávat srozumitelně, krátce, ve správné povelové tónině. Povel nepoužíváme víckrát za sebou, nespojujeme s poučováním, vysvětlováním.
Intonace hlasu:
Rozkazovací:
- lehni
- sedni
- drž
Mazlivé:
- hodný
- hledej
- stopa
Zakazovací (zákazové):
- fuj
- ne
- nesmíš
Zakazující intonaci pronášíme výhružně, používáme jen k přerušení nežádoucí činnosti psa.
VÝZNAM NĚKTERÝCH SLOV
Agresivita
- útočnost, schopnost útočit
- pud, který vyvolává přítomnost konkurence, většinou příslušníka stejneho rodu
- agresivní chování má za cíl řešit konflikty s „cizími“ jedinci (nepatřícími do smečky)
Sociální agresivita - Vypořádání konfliktu se známými jedinci (patřícími do smečky)
Pozitivní stres
Pozitivní stres je někdy zaměňován za neposlušnost. Neposlušný pes se chová stále stejně.
Stresovaný pes – pokud po stresované psu požadujeme provedení nějakého povelu, začne se chovat jako hyperaktivní štěně. Obíhá kolem nás v kruzích a chce si hrát. Čím více budeme chtít získat autoritu, tím víc se pes chová bláznivěji, je téměř nemožné s ním navázat kontakt a chytit ho.
Řešení:
- je potřeba změnit prostředí
- je potřeba změnit způsob výcviku
Projevuje se:
- rozšířenými zornicemi
- sklopenýma ušima
- prudkým oddychováním
- sliněním
- potícími se tlapkami (polštářky tlapek)
- ležením na zemi ve ztuhlé poloze
- nepřiměřením línáním
- pomočováním
4.-7. týden štěněte
U štěňat v tomto věku již rozeznáváme celou řadu prvků sociálního chování
- vrtění ocáskem jako výraz přátelského vzrušení a náklonnosti
- stažení ocásku jako výraz ustrašené pokory
- šťouchání nosem do ústních koutků jako výraz přátelské oddanosti a příchylnosti
- ježení srsti
- sklápění uší
- vrčení
- odhalování zubů
- to, co se štěně v tomto období naučí, zůstanem mu po celý jeho život, to, co se v tomto období nenaučí, nemůže už nikdy dohnat
- pokud se v tomto období často dotýkáme štěňat (chovatel), nebudou mít ve starším věku problémy s kontaktem s lidmi
- pokud to štěňata neznají, jsou odchována v kotci, mohou z nich vyrůst plaší psi, kteří mají problémy s kontaktem s lidmi
- to, co je štěněti v tomto období vtištěno, ovlivní jeho pozdější vztah k člověku
- při nešikovném zacházení se štěňaty se může stát, že ze štěněte se stane pes, který bude ze strachu kousat
- štěňata by měla mít kontakt s více lidmi, aby nebyla později plachá a nedůvěřivá
- každý člověk by měl při kontaktu nejdřív dovolit štěněti, aby si ho očichalo, teprve pak je možné opatrně přistoupit ke kontaktu se štěnětem
- přítomnost psa (dospělého) má na vývoj štěňat velký vliv
- chování psa je odrazem jeho osobních zážitků
- vlivy prvního roku života se psovi pevně vtisknou a mohou být silnější než jeho vrozené vlastnosti
8. – 12. života štěněte
Cílem celého vývoje psa v mládí je dosáhnout co nejlepší sociální partnerství s příslušníky svého druhu. Sociální svazek (smečka) představuje vyšší evoluční stupeň než samotářství.
Bojové hry štěňat:
- Štěňata při nich procvičují různé formy taktických pohybů
- Střídání rolí vítězů a poražených, to znamená, že uzrávají na základě zkušeností sociální blokády agresivního chování
- Učení odhadování svých sil a podrobování jich kontrole
- V bojových hrách se tím vším pozvolna vyvíjejí reakce, které brání vážnému poškození příslušníka druhu, a tím zeslabení sociálního svazku (smečky)
- Hry na smečku probíhají pod vedením psa. Tyto hry jsou předběžným cvičením souhry při lovu kořisti. Kořist v tomto případě představuje otec – pes. Pes postupně zvyšuje obtížnost. Pozvolna prosazuje přísnější disciplínu. Zkoušky tvrdosti a odvahy dostávají spořádaný charakter. Pes určuje vždy začátek a konec hry se štěňaty a prosazuje přitom svou vůli velmi energicky. Pes zavádí „tabu“ a stará se velmi důsledně o jejich dodržování. V případě neuposlechnutí jsou štěňata potrestána. Pes štěně popadne za kůži na krku nebo na hřbetě a pořádně ho vytřepe. Potrestané štěně by se mělo po puštění podřídit – lehnout si na záda. Výprask se někdy opakuje – štěně zkouší důslednost vychovatele – psa. Způsobů potrestání rozumí štěně přesně. Štěně odpovídá přesvědčováním o náklonnosti.
- šťouchá přátelsky nosem do psa, olizuje mu tlamu, podává pac
- bezmezné uznání rodičovské autority je základem pro přežití druhu
Tak se ze štěněčích her vyvíjejí sociální prvky chování, zvláště partnerství s rodiči. To má samozřejmě velký význam pro vybudování socializace psa s člověkem. Pokud to zanedbáme, bude sociální vazba k příslušníkům druhu (psům) silnější, než k člověku.
Štěně musí proto poznat společné hry s člověkem jako radostné. Člověk by ho měl chválit, hladit za chování podle jeho přání – to znamená za správné chování.
Tresty za špatné chování by měly být ukázňující a přiměřené. Postup trestu je stejný jako u psa, například uchopení za kůži a vytřepání, zatřesení při porušení „tabu“.
Nejdůležitější při trestu je:
- Důslednost
- Vhodná doba pro trest – ihned po prohřešku (nebo hned při prohřešku)
- Přiměřenost trestu k provinění a k povaze psa
- Na každého psa je potřeba jiná míra trestu. Některému stačí slovní napomenutí – hlasový projev nelibosti k jeho chování, některý pes musí být potrestán přísněji, tedy vytřepáním, eventuelně plácnutím, žádný pes by neměl být trestán nikdy bitím
Se štěňaty pracujeme ve hře, pochvala od nás by měla přijít při jakémkoliv náznaku správného chování. Pes bude i v budoucnu rád pracovat, pokud z jeho práce máme radost a dáváme mu jí najevo.
Tím splňujeme roli vychovatele, vedoucího sociálního partnera a vytváříme dobře fungující smečku člověka a psa.
Pamlsky
- štěně odměňujeme pamlsky v případě správného chování, správně provedeného cviku.
- odměnou potvrzujeme správné chování štěněte
Podřízená poloha
Poloha, kdy je štěně převrácené na zádech. To je sociální zábrana, která u normálního psa spolehlivě potlačuje agresivitu. Je to znamení podřízenosti.
DALŠÍ SOCIALIZACE A VÝCHOVA ŠTĚNĚTE
Při procházkách se snažíme vyhledávat stresové, problémové situace. Nenásilně necháváme na štěněti, aby je řešilo pokud možno samo, bez naší podpory, pokud řeší situaci nesprávně, snažíme se ho vést ke správnému řešení (ale nenutíme ho). Přerušujeme případně jeho nežádoucí činnost zákazovými povely (sbírání odpadků na ulici, štěkání na psy za plotem, atd.), eventuelně trhnutím vodítka spojeném se zákazovým povelem. Správné chování štěněte vždy nadšeně chválíme a odměňujeme.
Takto se chováme i při seznamování s novými neživými věcmi, které štěně na procházkách poznává. Pro další správný vývoj štěněte je dobré, aby poznalo co nejvíce nových situací, nových věcí, zvuků, lidí, prostředí. Štěně s novými situacemi a se ztíženými podmínkami seznamujeme postupně, abychom ho nepřetížili. Pokud je štěně lekavé, postupujeme opatrně, ale věcem a případně zvukům, kterých se pejsek lekl se nevyhýbáme, naopak snažíme se situace opakovaně navozovat a přitom se chovat normálně, aby si štěně uvědomilo, že se nic špatného neděje, že zvuky, hluk a cizí prostředí je normální a není nebezpečné. Váhavost štěněte při poznávání nových situací nesmíme v žádném případě brát jako zbabělost. Pejsek postupně naším správným přístupem získá sebevědomí a jistotu, že se nic neděje a na situace si zvykne. Pokud bychom se hluku, stresu, lidem a dalším problémům vyhýbali, vychovali bychom z našeho štěněte bázlivého, lekavého a nervově labilního psa.
POSTAVENÍ PSA VE SMEČCE
- Pes je ve smečce hodnostně výše než fena.
- Fena (vlčice) v přírodě předává výchovu štěňat psovi (vlkovi) – otci, ve třech měsících života štěňat končí její úloha matky.
POTVRZENÍ POSTAVENÍ VŮDCE SMEČKY
- Privilegium návštěvy doupěte vůdce smečky – štěně bereme občas domů – do svého „doupěte“, dáváme najevo, že je to naše přání, že smí dovnitř, ne přání štěněte
- Vždycky vcházíme a vycházíme první. Kdybycho štěně pouštěli jako prvního, potvrzovali bychom jeho vyšší postavení nad námi.
- Naše postavení si můžeme ověřit tím, že při vcházení do domu nenecháme psa jít hned za námi, přivřeme mu dveře „před nosem“. Potom necháme dveře pootevřené. Pes by si neměl dovolit vejít dovnitř sám. Po chvilce přivoláme štěně dovnitř. Určitě během chvilky překoná strach z převřených dveří a přijde za námi dovnitř. Tímto pokusem však dáme štěněti jasně na srozuměnou, že dovnitř smí jen když mu to dovolíme.
Základy ovladatelnosti
7. listopadu 2005
Pokusila jsem se napsat článek o začátcích výchovy štěněte. První článeček je o povelu "přivolání". Doufám, že vám všem trochu pomůže při výchově vašich štěňátek. Berte to jako můj názor, který pravidelně předkládám při výcvikových hodinách pro štěňátka na našem cvičáku. Jak mi to dovolí čas, pokusím se napsat další příspěvky na další téma. Pokud někoho z vás něco napadne, neváhejte mi napsat na náš e-mail:
Ráda se nad vašimi názory zamyslím a pokud budou podnětné, pokusím se je zapracovat do dalšího pokračování o poslušnosti a stopách. Postupem času možná během dlouhých zimních večerů vytáhnu svůj starý zápisníček a ze svých poznámek něco vytvořím.
Tedy máte-li zájem, čtěte:
První stopa
Povídání o výcviku
- Nikdy necvičte se psem, kterého právě vytáhnete z kotce nebo přepravky. Psa vždy pořádně vyvenčete, nechejte vyběhat a trochu zklidnit.
- Dopředu si promyslete co přesně chcete se psem dělat a potom teprve běžte na "plac".
- Soustřeďte se pouze na to co se psem děláte a nenechte se ničím rozptylovat.
- Při výcviku vždy postupujte od jednoduššího ke složitějšímu, nespěchejte s postupem výcviku, pečlivě cviky pilujte. Každá přeskočená fáze a nebo nedotažený cvik se vám později pořádně vymstí.
- Cvičte pouze tak dlouho, dokud to psa baví. Jakmile vidíte, že pes už ve svém nasazení nepatrně polevuje, je nejvyšší čas přestat. Čistý čas jednoho bloku výcviku by neměl trvat déle než několik minut. ( max. 15 - 20min.)
- Pokud vidíte, že se psovi takzvaně nechce, proveďte jednoduchý cvik, který pes zvládne, pochvalte psa za tento cvik a výcviku protentokrát nechte a přemýšlejte o tom, jak zvýšit motivaci psa k výcviku.
- Správná a silná motivace psa je základem úspěchu.
- Snažte se ovládat a vyvarujte se výbuchů hněvu proti psovi. Pokud psa v afektu potrestáte, můžete svým chováním za pár vteřin úplně zničit svoji několikaměsíční práci. Psovi bude výcvik nepříjemný a bude se ho bát. Proto vždy raději v klidu ukončete výcvik a přemýšlejte, zda není chyba někde jinde než ve psovi.
- Za každý vydařený cvik psa pochvalte. Čím povedenější cvik - tím větší a radostnější pochvala.
- Pokud nemáte náladu, jste unavení, naštvaní nebo rozrušení, radši se psem ani na „plac“ nechoďte, naděláte víc škody, než užitku. Nechte cvičení napříště, až budete v pohodě.