Rok 2003

14.dubna 2003 - Zkoušky z výkonu podle SchH

 

Závod jednotlivců podle NZŘ o putovní pohár 1. května 2003

Zkoušky z výkonu podle NZŘ konané dne 11.5.2003

V neděli 11. května 2003 se konaly další zkoušky z výkonu, a to podle národního zkušebního řádu. Zkoušky posuzoval rozhodčí pan Josef  Kohout. Na zkoušku nastoupilo celkem pět psovodů, přičemž jeden se dvěma psy. Dva psovodi nastoupili na zkoušku ZZO (zkouška základní ovladatelnosti), dva na ZVV1 (zkouška všestranného výcviku 1), jeden na ZVV2 (zkouška všestranného výcviku 2), poslední na ZPS 1 (zkouška psa stopaře 1).

Zkoušky byly oficiálně zahájeny v půl deváté ráno kontrolou tetování. Nejprve jsme všichni šli do terénu na pole na pachové práce, kromě účastníků zkoušek ZZO, kde pachové práce nejsou. Po úspěšném vypracování stop jsme se vrátili na cvičák, kde se pokračovalo poslušností. Po poslušnosti se konala poslední disciplína zkoušek, a to obrana. Kolem poledne jsme měli všichni zkoušky za sebou. V klubovně proběhlo slavnostní hodnocení zkoušek panem rozhodčím.

Všichni jsme uspěli. Měli jsme obrovskou radost z tohoto úspěchu. Zorganizování každé akce, tedy i této, stojí vždy spoustu práce, která ve své podstatě není vidět. Někteří pak berou věci jako samozřejmost. O to nás více mrzí, že nebyla využita možnost, aby nastoupil na zkoušky maximální počet 10 uchazečů, přestože byli původně ještě další členové KK přihlášeni, avšak na poslední chvíli svoji účast odřekli. Ne všechny důvody k odřeknutí účasti však byly natolik závažné, abychom je pochopili. Je to škoda, že někteří naši členové nevyužili možnost zkusit si udělat zkoušku v domácím prostředí.

No nic, hlavně, že se mohly zkoušky konat, protože naopak minimální počet účastníků, aby se vůbec akce mohla konat, je pět. Nakonec však všechno dobře dopadlo, zkoušky se konaly, počasí vyšlo téměř ideální, všichni jsme splnili limity zkoušek, a tak máme zapsané výkony do výkonnostních knížek psů. Máme velkou radost. Je to pro nás odměna za to, jak jsme se na zkoušky připravovali. Zúročili jsme tak práci a čas, který jsme přípravě našich pejsků věnovali.

Nyní máme asi čtrnáct dní čas na to, abychom se připravili na předváděcí akci na den dětí, která by se měla konat v rámci programu dětského dne 31. května 2003 na letovské sokolovně. Máte-li chuť, přijďte se podívat, co naši psi umí.

Ukázka výcviku psů z Kynologického klubu Lety

V sobotu 31. května 2003 odpoledne se v Letech  na sokolovně konala akce plná soutěží a her pro děti k Dětskému dni.

Součástí programu byla ukázka výcviku psů z našeho klubu. Ukázka byla naplánovaná na půl třetí. Kolem půl druhé se však začala obloha zatahovat těžkými černými mraky a bylo téměř jisté, že bude bouřka, a že dětský den letos zmokne.

Když jsme se svými psy zahajovali ukázku poslušnosti, opravdu začaly padat první kapky deště. Po poslušnosti následovala krátká ukázka obrany. Myslím, že jedinečnou ukázkou bylo zadržení figuranta dvěma psy najednou, přičemž z toho jeden pes byl služební policejní pes.

Ukázku jsme museli bohužel ukončit dříve, protože se rozpršelo. Nám a pejskům to sice moc nevadí, my jsme zvyklí cvičit v každém počasí, ale děti by zmokly. Škoda, že jsme nemohli předvést víc, a že si děti nakonec nemohly pohladit psy. Rádi bychom byli ukázali, že když je pes správně vedený a vychovávaný, je zvladatelný. Snad se to povede příště.

Rychle se blíží doba dovolených. Členové našeho klubu se chystají tak, jako každoročně, na letní výcvikový tábor. Tábor se koná na přelomu července a srpna v Nýřanech u Plzně. Ostatně tam také jezdíme každoročně, takže to není nic nového. I letos máme v plánu na táboře uspořádat zkoušky z výkonu, a to podle zkušebního řádu TART, což je speciální kynologický svaz, který je zaměřen na služební kynologii. Na táboře se tedy budeme věnovat více nácviku psů podle TARTu. Po zkouškách bychom si chtěli odpočinout (my i naši psy) a načerpat síly do další práce. Uvidíme, jak letos vyjde počasí, jaká bude na táboře parta lidí. Všichni jsme už dost unavení, protože to bude skoro rok, co přišla velká voda, a od té doby jsme se prakticky nezastavili v práci, a to jak doma, tak v zaměstnání a i na cvičáku. Myslím, že si odpočinek všichni zasloužíme.

Takže za všechny naše členy a naše pejsky vám přeji hezkou dovolenou

Detsky_den.doc

Článeček o táboru

Tak nám ta dovolená utekla a jsme zase vrženi do „pracovního procesu“. Tropická vedra, která panují téměř v celé Evropě, nás ničí a ničí i naše psí kamarády. Je vedro k nevydržení. Ale nazpátek k dovolené. Strávili jsme 14 dní v areálu Základní kynologické organizace v Nýřanech. První týden jsme se snažili trénovat na naplánované zkoušky, které nás čekaly v polovině letního výcvikového tábora (nebo jinak uprostřed naší dovolené). Trénovat se sice moc nedalo, protože bylo neustále vedro, ale nedalo se nic dělat, připravit jsme se museli. Náš pobyt také v prvním týdnu provázely provozní problémy (s pitnou vodou), které jsme řešili za pochodu jak se dalo. Přišel víkend se zkouškami. Nervy jsme měli napnuté. Co se dá dělat, tréma je tréma, i když si říkáte, že o nic nejde, tak vám to nedá vaše ctižádost a chcete zkoušku se psem udělat. Počasí na zkoušky bylo téměř ideální. V sobotu ráno jsme se probudili a venku poprchávalo, bylo docela příjemně. Pro pachové práce přímo ideální. Vyjeli jsme auty na pachové práce asi 8 km od našeho tábora, protože v blízkém okolí nebyly vhodné terény pro naše zkoušky. Z deseti účastníků bylo na „pachovkách“ úspěšných 9, jeden pes měl se stopou problémy, a bohužel neuspěl a dál nepokračoval. Stopy byly poměrně těžké, a tak úspěšné absolvování stopy nám zvedlo náladu. Zkoušky pokračovaly disciplínou poslušnosti, kde bylo zbývajících devět účastníků také úspěšných. Pro dva „stopaře“ zkoušky po poslušnosti úspěšně skončili, ostatní pokračovali disciplínou „obrany“, na kterou jsme museli opět auty do asi 2 km vzdáleného lesa. Obrany skončily také pro všechny zbývající účastníky úspěšně, a tak jsme mohli oslavovat. Pan rozhodčí zhodnotil naši přípravu ke zkouškám jako dobrou, a tak jsme spokojeně mohli grilovat kuřátka k večeři. Druhý týden tábora byl ve znamení dovolené. Psi odpočívali a páníčkové jezdili po výletech a koupalištích. Počasí bylo velmi teplé, a tak se toho stejně nedalo moc vymyslet. V průběhu celého tábora jsme ještě sportovali, protože jsme měli sebou stůl na stolní tenis, takže jsme uspořádali turnaj. Také jsme si udělali „bojovku“, ve které jsme si ověřili nejen kondici, ale také naše znalosti díky Míše Kranátové, která ji vymyslela a realizovala. Pobavili jsme se nad odpověďmi na otázky, které byly rozmístěny po trase bojovky, která měřila zhruba 3 km. Bojovku nám trochu zkomplikovaly místní děti, které poničily značení trasy, a tak byly také trochu zmatky. Nakonec vše dobře dopadlo, všichni došli do cíle, kde se střílelo ze vzduchovky, házelo aporty a granátem, skákali překážky (psi). Diplomy a úsměvné ceny jsme si rozdali večer při hodnocení celé bojovky. Tradičně jsme také navštívili plzeňskou ZOO, abychom posoudili, co se od loňského roku změnilo. Dovolená se chýlila rychle ke konci. Nezbývalo než sbalit stany, věci, uklidit po sobě tábořiště a vrátit se domů. Tak máme zase jeden tábor za sebou. Můžeme se těšit na další, který bude za rok.

A ještě malý článek k zamyšlení ...

1. ročník obranářského závodu podle TART

se konal 1.11.2003

 

povídání o závodu jsme někde ztratili ... snad ho v kronice najdu a přepíšu sem na web ...