Návštěvnost
Návštěvnost:
ONLINE:2
DNES:580
TÝDEN:1838
CELKEM:1804273
Obsah
Výcvikové dny 2005
Neděle 5.6.2005 - výcvik štěňátek a obrany
Zde jsou další fotografie z neděle5.6.2005
Podívejte se na fotky z obran z neděle 5.6.2005
6. listopadu 2005 - výcviková neděle
Kurzy základní ovladatelnosti a výchovy pro štěňátka se stávají populární. Soudíme tak z pravidelné návštěvy více než čtyřiceti štěňat každou neděli. Smečka zhruba dvaceti mladých štěňat a zhruba stejně velká smečka pubertálních psích výrostků se pravidelně prohání v odpoledních hodinách na našem cvičáku. Je to hezký pohled, jak si všichni pejsci různých plemen dokážou hrát a komunikovat spolu.
Pejsci nám však rostou. S nimi roste jejich sebevědomí, a tak nastane čas, kdy je nutné štěně přeřadit mezi větší pejsky, aby nám nedělalo neplechu mezi psími miminkami a nedocházelo tak k zastrašování štěňátek. Věřte, že je to nutnost. Stále přicházejí nová malá štěňata, a tak je potřeba udržovat pořádek.
Po dnešních výcvikových lekcích jsme společně s ostatními instruktory došli k názoru, že je nutné kromě přeřazení některých pejsků ze skupiny malých do skupiny dospívajících, vyřešit i docházení nových - starších pejsků. Nechceme pejsky ochuzovat o možnost kontaktu s ostatními psími kamarády. Je ale nutné pochopit, že některé pejsky - zvláště starší - je nutné před zařazením do smečky ostatních připravit a jejich majitelům některé záležitosti vysvětlit. Pokud pracujeme se štěňátky od útlého věku, je to úplně jiná situace, než když nám přivedete pejska, který má například špatné zkušenosti z útulku nebo nebyl správně socializován. K takovým psům je potřeba individuální přístup.
Chceme, aby se vám i vašim pejskům nadále u nás líbilo, abyste se k nám všichni těšili. Všechno, co se snažíme dělat, je pro vás a vaše pejsky.
Trénink na zkoušky
Zkoušky podle NZŘ, které se budou konat v neděli 25. září 2005 se blíží, a tak psovodi trénují jako o život.
18. září 2005
Další výcvikový den máme za sebou. Ráno byla mlha a pěkně se ochladilo, bylo jenom kolem pěti stupňů. Podzim se už hlásí. Pak vylezlo sluníčko a zdálo se, že bude nádherně. Bylo krásně, ale "psí zima". Skoro celý den foukal pěkně studený vítr. Tak to vypadá, že několik dní bude možná podzim, no a pak už bude jen zima. Brrrr. Vůbec se netěšíme, zase to topení, fůry hadrů na sebe a studeno. Jako je tak daleko..... No snad se ještě trochu ohřejeme a nebude to tak zlé. Uvidíme.
Další zkoušky se rychle blíží, už příští víkend !!!! A tak byl na cvičáku dnes pěkný blázinec. Nová štěňátka, noví návštěvníci, hosté, zájemci o zkoušky. Prostě mraky, mraky psů. A to je dobře. Jó, kde je mattoni, tam to žije....
Neděle 11. září 2005 - aneb jak strávit celý den se psy a vůbec se nenudit, prostě výcvikový den
(Povídání na pokračování - neboť se koná každou neděli)
Dopoledne trénink obran (aneb jak výcvikáři kradou čas, aby mohli konečně vzít svoje psy z odkládacích boxů a zatrénovat si s nimi). Kolem poledne - odpočinek před odpoledním výcvikem a načerpání energie - prostě oběd.
Odpoledne - maratón výchovy štěňátek, výcviku pubertálních psích výrostků a nakonec individuálního výcviku jednotlivců, zájemců o výcvik na zkoušky, přezkušování zkouškařů, obrany pro začínající štěňata - kruhovka, individuální obrany ostatních zájemců.
Navečer - zhodnocení dne, nakrmení všech přítomných hladových, kteří mají zájem o vydatnou krmi, napojení žíznivých a odchod směr domov. Další "výživný" víkend končíme opět s vyplazenými jazyky. Ach jo! A zítra zase do práce ! To je život.
Tak zase za týden se budeme těšit na další zážitky....... 
V minulých dnech vyšlo nové číslo časopisu Letovák, který vydává Obec Lety. Je v něm i článek o aktivitách naší organizace.
Zde najdete zmíněný článek (ke stažení)
a zde si ho můžete přečíst celý ...
Z Kynologického klubu Lety
Letošní zima se nějak nechtěla vzdát a otravovala nás pěkně dlouho. Množství sněhu, které letos napadlo, bylo neobvyklé. Báli jsme se, jak bude vypadat jarní tání.. Byli jsme připraveni. Všechno jsme z cvičáku odklidili, překážky i ploty jsme dali do bezpečí za protipovodňovou hráz. Hydrologové se tentokrát snažili podávat informace, na internetu jsme sledovali stoupání přítoků Berounky. Naštěstí všechno dobře dopadlo, voda odtekla, skoro žádné škody nebyly.
V sobotu 26. března jsme uspořádali první letošní brigádu. Uklidili jsme po jarní vodě, nastěhovali nazpět překážky a ploty, uklidili okolo klubovny a klubovnu uvnitř. Tentokrát byla docela dobrá účast na brigádě, a tak se udělalo kus práce. V neděli jsme hned začali naplno s tréninkem. Blížil se termín prvních letošních zkoušek, zkoušek podle zkušebního řádu Kynologické jednoty Brno, které se měly konat v neděli 10. dubna 2005.
V sobotu, den před zkouškami, vypadalo počasí dost zoufale, pršelo a byla zima, takže nás jímal strach, co bude. V den zkoušek naštěstí počasí vyšlo. Ráno bylo oblačno, po dešti ani památka, jen zima nám zalézala za nehty. Ale co, je duben – tudíž „ještě tam budem“ (míněno za kamny – podle pranostiky). Čtrnáct zájemců o zkoušky se svým doprovodem naplnilo hned ráno klubovnu, kde bylo teploučko, příjemně to vonělo kávou a dobrým papáním, které bylo připraveno od soboty. Po kontrole všech náležitostí jsme vyrazili na stopy do polí. Terény byly takřka ideální, napršeno, ozimy se už zelenaly, prostě nádhera. Jen nám trošku foukal vítr, ale to už bychom chtěli moc, aby ještě bylo bezvětří. Po návratu z pachových prací se paní rozhodčí pustila do posuzování poslušností.
Co naplat, čtrnáct lidí je čtrnáct lidí, takže než jsme se nadáli, bylo půl čtvrté odpoledne. Poslední disciplínou byla obrana, kterou prováděl jen jeden psovod, který skládal zkoušku ZPU 2. Po ukončení obran jsme se vrhli na papírování. Účastníci, kteří to k nám měli dál, už byli dost nervózní, a všichni jsme už byli unavení. Po čtvrté hodině jsme měli hotovo a mohli jsme oficiálně ukončit a vyhodnotit. Ze čtrnácti účastníků složilo úspěšně celkem dvanáct, jeden psovod odstoupil z důvodů zranění psa, jeden psovod byl neúspěšný. Myslím, že většina z nás může být spokojena. Ostatní, kteří úplně spokojení nejsou, určitě ví, kde je bota tlačí. Takže: nevěšet hlavu a cvičit dál, úspěchy se jistě dostaví. Důležité je, abychom z toho měli my i naši psi radost.
Další sportovní akcí byly zkoušky podle národního zkušebního řádu, které se konaly v neděli 24. dubna 2005. Na nástupu se sešlo celkem jedenáct psovodů, kteří se rozhodli poprat se s další zkouškou. Na soupisce byly tři ZZO (zkouška základní ovladatelnosti), dvě ZM (zkouška základní ho minimum), tři ZVV1 (zkouška všestranného výcviku), dvě ZPO1 (zkouška psa obranáře) a jedna ZPS 1 (zkouška psa stopaře). Posuzovat přijel rozhodčí pan Vladimír Veselý. Po oficiálním nástupu a kontrole všech „papírů“ a tetování psů vyrazila většina z nás na stopy. Počasí nám přálo, bylo pod mrakem, na obilí byla rosa, nebylo vedro, prostě dobré podmínky na stopování. Stopa bohužel nevyšla všem, a tak se na cvičák smutně vracela jedna ZM a dvě ZVV1.
Kousek od míst, kde se vypracovávaly stopy, byl terén pro zkoušky psa obranáře. Obrana probíhala v lese. Jeden pes úspěšně obranu splnil, druhý bohužel při střežení napadal, a tak body na potřebný limit nestačily. Taky ZPS 1 neměla štěstí, po vypracování dvou úseků se pes zamotal na druhém lomu a rozhodčí musel stopu ukončit. Inu ne vždy je posvícení. Takže zatím vypadlo pět účastníků. Uvidíme, co bude dál.
Stopy a obrany trvaly pěknou chvíli, takže když jsme se vraceli na cvičák, bylo už skoro poledne. Účastníci, kteří byli přihlášeni na ZZO, se zatím pěkně nervovali v klubovně. Po malé svačince začaly poslušnosti. Šlo to jako na drátku. Všech zbývajících šest účastníků poslušnost splnilo. Zbývala poslední disciplína, obrany, na kterou nastoupila jedna ZM a jedna ZVV1. Oba účastníci splnili limit potřebný pro zkoušku. Obrana podle ZM byla opravdu pěkná, bylo na co se dívat. Obrana podle ZVV1 byla trochu rozpačitější, ale důležité je, že to vyšlo. Další akce je tedy úspěšně za námi. Za týden nás čekají závody, takže žádný odpočinek, pěkně „namastit svaly“ a trénovat.
Další neděli, 1. máje, se konal 6. ročník závodu o putovní pohár k 917. výročí obce Lety. Podle předpovědi mělo být pěkné počasí. A předpověď vyšla, dokonce bylo větší teplo, než meteorologové předpovídali. Začali jsme se scházet ráno po sedmé hodině. Od půl osmé byla veterinární přejímka psů a prezence závodníků. Už od soboty jsem byla nervózní, protože jsem měla přihlášených neuvěřitelných 32 závodníků. Rozhodčí sliboval, že nám za hojný počet závodníků určitě utrhne hlavu, protože budeme závodit od rána do večera.
Závod o putovní pohár byl v letošním roce pořádán celkem ve čtyřech kategoriích. Tři kategorie podle národního zkušebního řádu, tak jako již každoročně tradičně podle ZM, ZVV1 a ZVV2. Novinkou v letošním závodu byla kategorie ZOP (Zkouška ovladatelnosti psa) podle ZŘ Kynologické jednoty Brno. Tyto zkoušky jsou docela populární, a to proto, že se jich mohou zúčastňovat plemena, která necvičí obrany, což ale neznamená, že by tito psi byli nešikovní. Naopak. A tak se naše řady rozšířily o velký počet závodníků v této kategorii.
Ale zpět k prezenci. Jak čas utíkal, bylo jasné že řady přihlášených závodníků prořídly, protože včera, 30.4. byly jako každoročně „čarodějnice“. Někteří zřejmě zaspali, někteří byli asi společensky unavení, a tak se na závod nedostavili. Omluvou pro některé byl zdravotní stav psů. Avšak pro co nemám pochopení je to, že se někteří nedostavili a neměli ani tu slušnost, aby se omluvili. Nakonec to, že zaspím, se může stát, ale zvednout telefon a omluvit se by snad mělo být samozřejmostí. Neomluvená účast nás tedy velmi mrzela. Co se dá dělat! Po půl deváté nastoupilo na slavnostní zahájení závodu celkem 24 závodníků, přičemž v každé kategorii podle NZŘ bylo po pěti závodnících a v kategorii podle ZOP jich bylo 9. Po nástupu se vydali závodníci kategorie ZM a ZVV1 na stopy do polí. Za nimi se za hodinu vypravili i závodníci podle ZVV2. Na cvičáku zatím probíhaly poslušnosti podle ZOP. Sluníčko už začínalo pěkně hřát, bylo jasné, že bude pěkné vedro. Docela velká a rychlá změna počasí, a tak jsme byli zvědaví na výkony psů v tomhle vedru.
Všechno klapalo, poslušnosti běžely jako na drátku. Kolem půl jedenácté byla hotová celá kategorie podle ZOP, takže jsme mohli uzavírat první hodnocení, začít počítat výsledky a tisknout první diplomy. Pokračovalo se poslušnostmi podle ZM. Po poslušnostech podle ZM měly proběhnout poslušnosti dalších kategorií. Protože se ale ještě všichni nevrátili ze stop, následovala hned i obrana podle ZM. Tak se podařilo uzavřít ještě další kategorii se vším všudy a udělat si tak „fóra“ na odpoledne, kdy bude nutné spočítat výsledky zbylých kategorií a vytisknout další diplomy. Oba rozhodčí se v průběhu dne průběžně střídali v posuzování jednotlivých disciplín.
Po obranách podle ZM jsme se vrátili k poslušnostem zbylých kategorií. Závod měl spád, a tak naše černé představy, že se bude závodit až do večera, se začaly rozplývat. Po poslušnostech přišly konečně obrany, na které se všichni těšili. Diváků bylo v tu dobu na hrázi kolem padesáti, což považuji za rekordní počet na našich závodech. Obrany skončily asi ve tři hodiny odpoledne, kdy bylo už vedro na padnutí.
Začali jsme počítat, tisknout diplomy, připravovat předávání cen. Kolem čtvrté hodiny proběhl oficiální závěr závodu, vyhlášení s předáním cen závodníkům. Ceny byly (také již tradičně) opravdu pěkné a bohaté. Každý závodník si odnesl alespoň malou pozornost. Závodníci na prvních třech místech v každé kategorii získali poháry a věcné ceny, byly oceněny nejlepší stopa, nejlepší poslušnost a nejlepší obrana. Další ceny získali nejmladší a nejstarší účastníci závodu a byla vyhodnocena nejlepší žena. Byly rozdány i ceny útěchy, velké hovězí kosti. Podrobné výsledky a fotografie najdete na internetové stránce našeho klubu www.kklety.cz V kategorii ZVV2 zvítězil Roman Vaněk z Chrustenic s německým ovčákem Jerry Lee. Obhájili tak loňské vítězství a brousí si zuby na příští rok, kdy by mohli získat putovní pohár do svého vlastnictví za předpokladu, že zvítězí potřetí. Takže příští rok bude velmi zajímavý.
Kromě pohárů, pytlů s krmením dostali závodníci i další hodnotné věcné ceny od našich sponzorů, kterým bychom tímto chtěli za podporu poděkovat. Mezi cenami byl například poukaz na večeři v pizzerii v Davli v hodnotě 500,- Kč a láhev archivního vína, poháry za nejlepší výkony v jednotlivých disciplínách věnovala firma Twinner Pet Food z Rudné u Prahy, sklo věnoval Prazdroj, vesty z fleece věnovala firma VESTE…. A to bychom mohli ještě dlouhou dobu pokračovat… Všichni sponzoři byli uvedeni v propozicích závodu. Každý závodník si odnesl alespoň vzorky krmení a další drobnosti. Zkrátka nikdo neodešel s prázdnou.
Co říci závěrem ? Všem úspěšným závodníkům chceme popřát k dobrému umístění. Těm, kterým se dnes nedařilo, lze přát úspěchy do budoucna. Všechny závodníky jsme pozvali na příští ročník závodu, který se bude konat za rok, opět na 1. máje. Podle mínění pánů rozhodčích byly pěkné výkony v pachových pracích (stopách), poslušnost byla standardní. Trochu zklamaní jsme všichni byli z obran, na které jsme se všichni těšili. Snad hrálo svoji roli ve výkonech i velmi teplé počasí, a tak byly výkony takové, jaké byly. Výkony přihlášených závodníků nemůžeme jako pořadatel ovlivnit, ale co ovlivnit můžeme, to je úroveň organizace závodu. Zajistit vše tak, aby to klapalo, aby to mělo spád, aby se nic nepředvídaného nestalo, to nás stojí vždycky mnoho hodin práce před závodem i při závodu a také mnoho nervů.
Bohužel musím konstatovat opět to, co opakuji také každoročně, a to je mizivý zájem o závod ze strany našich členů, kromě těch, co zrovna závodili. Jen pár našich členů si najde čas a je ochotných s organizací závodu pomoci. A přitom je to naše vizitka, vizitka našeho klubu, naší činnosti, a také v podstatě jediná možnost, jak prezentovat naše sponzory, kteří nám pomáhají ať už finančně, či materiálně, abychom se mohli věnovat tomuto krásnému, ale i finančně náročnému sportu.
Po těch více než deseti letech, co se kynologii aktivně věnuji a jsem zároveň členem výboru naší ZKO musím říci, že je někdy velmi těžké překonat všechny problémy, které vyplývají z komunikace mezi členy. Velmi mě mrzí každé nedorozumění a těžce nesu každou nespravedlnost a někdy i křivdu. Ale to je život a v životě to prostě jinak nechodí. Dnešní doba vychovává mládí, které jde bezohledně a tvrdě dopředu, prosazuje si vehementně svoje názory, někdy i na úkor druhých. Prostě zkouší, co ostatní vydrží. Je pak těžké udržet si pevné nervy a nezanevřít na kolektiv. Snaha hledat v lidech to dobré bohužel dost často nestačí, a i tak nenapravitelný optimista, jako jsem já, propadá depresi z mezilidských vztahů.
Naštěstí většinou nic není tak černé, jak to zpočátku vypadá a není to denně. Jsou i pěkné dny, kdy se vše daří a člověk má najednou pocit, že všechno, co dělá, stojí za to. A že nám naši chlupatí ušatí psí kamarádi za to všechno stojí, na to vezměte jed.
Květen byl v Letech na akce bohatý. I když se to netýká kynologů, musím zmínit sobotu 14. května, kdy se konaly v Letech již tradiční Staročeské máje. Tentokrát byl program celý den. Od rána byly na návsi stánky a odpoledne byl taneční a hudební program. Tomuto tématu je věnován samostatný článek, takže zpátky ke kynologickým akcím. Pro mě osobně Máje znamenaly, že se mi o tomto víkendu sešly dvě akce. V neděli 15.5. 2005 se totiž konaly další zkoušky, tentokrát podle zkušebních řádu IPO a SchH. Vzhledem k tomu, že mezi organizátory a pomocníky na kulturní akci Staročeské Máje nemůžeme chybět, zkomplikovalo nám to přípravu akce naší. Tedy ani ne tak zkomplikovalo, jako jsme byli o poznání unavenější než obvykle. Přípravě zkoušek jsem se tedy musela o to více věnovat v průběhu předcházejícího týdne. Nicméně v neděli ráno v osm hodin jsme se sešli v plném počtu osmi zájemců o zkoušky. Chvilku po osmé se dostavil i pan rozhodčí, který měl zkoušky posuzovat. Připraveni byli i „šlapači“, figurant a vedoucí zkoušek. Také v kantýně bylo navařeno jako obvykle. Zkoušky mohly začít.
Nejprve se vydali šlapači položit do terénu cizí stopy pro dvě IPO 2, pro jednu IPO 3, jednu SchH 3 a nakonec i stopařskou speciálku – FH 1. Po administrativní kontrole „papírů“ byl oficiální nástup. Zkoušky byly zahájeny. Proběhla kontrola tetování. Všechno bylo v pořádku, takže jsme mohli vyrazit na stopy. Nervy jsme měli již na pochodu. Stopy byly položeny v Dobřichovicích za sokolovnou na nízkém obilí. Počasí bylo vcelku dobré, bylo chladno, pod mrakem, vypadalo to sice na déšť, ale to nám na stopách nevadilo. Je to lepší, než když je vedro. Jen foukal trochu větší vítr, ale to se nedá nic dělat. Všem se na stopách vcelku dařilo, všichni byli úspěšní a mohli tak pokračovat další disciplínou – poslušností (jen FH 1 nebyla zatím vypracovaná, protože musela zestárnout na tři hodiny). Po vypracování stop jsme se vrátili na cvičák, kde se pokračovalo poslušnostmi, které posuzoval rozhodčí až do půl dvanácté. Pak se muselo jet na pole „odčuchat“ FH 1. Podařilo se!!! Sice za 71 bodů, což je o jeden bod více než je minimální limit pro zapsání zkoušky, ale u této těžké zkoušky to nejsou vůbec špatné body, protože vždy záleží na mnoha faktorech, aby bylo možné zkoušku složit (počasí, kondice psa, nervy psovoda, vhodný terén, spolehlivý šlapač, ….. a taky trocha štěstíčka). A to dneska Míše s Fronem „sedlo“, a tak zkoušku mají. Fron má už tedy hotovo, protože zkouška FH 1 se skládá pouze z jedné disciplíny, a to tříhodinové stopy.
Po návratu na cvičák se pokračovalo zbývajícími poslušnostmi (podle IPO 3 a SchH 3). Kromě IPO 1, kde nesplnil psovod limit 70 bodů, pokračovali dále všichni. A zbývala nejzajímavější disciplína – obrany. Chvilku pauza pro pana rozhodčího na oběd a šli jsme na to. Obrany byly čtyři. Dvě podle IPO 2, jedna podle IPO 3 a jedna podle SchH3. Šlo to jako na drátku. Konečná bilance byla, že splnilo a získalo zkoušku celkem pět psovodů z osmi. A teď rychle „papírovat“, čas utíká. Byl to maratón, ještě, že jsme měli všechno připravené. Skončili jsme ve čtvrt na čtyři. Následoval oficiální nástup, tentokrát se psy, a předání protokolů o zkouškách. Ještě oficiální proslov na závěr, podání rukou a rozchod, teď už mohou všichni domů. Někteří byli více spokojeni, někteří méně, někteří neúspěch i oplakali. Zkouška je však od slova zkoušet, a tak nezbývá než dopilovat to, co se nedařilo a zkusit svoje štěstí zase příště. Budeme držet palce.
Tolik k první části letošní sezóny. Bylo toho dost, myslím. Co bude v druhé polovině roku, to se uvidí, záleží na zájmu členů o zkoušky, a také na zájmu o pomoc při organizaci zkoušek. Opravdu je na hranici našich sil zajišťovat zkoušky, pokud skládáte také zkoušku se svým psem.
Okolo pořádání zkoušek je mnoho práce, jak administrativy, tak i organizačních příprav. Ať už je to úklid klubovny a okolí, posekání cvičáku, zajištění nákupu do kantýny, příprava jídla na zkoušky, tak i zajištění pomocníků, šlapačů pro cizí stopy, pomocníků do skupiny a střelce….a tak dále. Ještě dlouho by mohl člověk pokračovat. V poslední době neustále žehrám na nedostatek zájmu z řad členů, kteří se zkoušek neúčastní jako psovodi. Je to ale bohužel tak, jak říkám. Nakonec jsme nuceni si vzájemně zajišťovat při poslušnosti skupinu a další a další záležitosti. Navíc nás mrzí, že nebýt zájmu cizích psovodů z jiných cvičáků, ani bychom zkoušky nenaplnili a veškerá práce by tak vyšla vniveč. Stále je pouze několik „obětavých troubů“, kteří si berou „věc“ za svou. Nejen, že pochvala za organizaci nepřijde téměř nikdy ( a když ano, tak od cizích, protože ti si toho váží), mnohdy za to sklízejí „troubové“ ještě posměch. Ne všechno je však samozřejmost a i těm největším „troubům“ pomalu začíná docházet trpělivost. Buď se ostatní vzpamatují a zapojí se nebo budeme nuceni omezit počet akcí. Bylo by to škoda, ale pokud chceme, aby organizace byla na dobré úrovni, nedá se větší počet akcí zvládnout v tak malém počtu lidí, jako to děláme doposud. Vím, že pláču hezky, ale na špatném hrobě, jak se říká, ale třeba se přece jen někdo najde, kdo příště pomůže. Berte to jako výzvu.
Za Kynologický klub AlenaVanžurová
Neděle 12.6.2005 - od rána do večera
