Sportovní akce

Zkoušky podle ZŘ KJ Brno

Reportáž ze zkoušek

První letošní zkoušky z výkonu máme za sebou, můžeme si oddechnout.

Jarní počasí, které předcházelo termínu zkoušek se v pátek začínalo měnit na zimní počasí, a tak jsme zase doma vylovili ze skříní teplé oblečení a zimní boty. Já to tušila, že ještě nemá cenu zimní věci uklízet, že je ještě užijeme .
V sobotu ráno jsme se začali scházet po sedmé hodině. Bylo sice chladno, ale svítilo sluníčko a bylo jasno. Na chvíli jsme si pomysleli, že meteorologům třeba mizerná předpověď nevyjde....
V osm hodin dorazil pan rozhodčí, Rudolf Baudyš. Byly zkontrolovány "papíry" a mohli jsme vyrazit na nástup.

To, že předpovědi o hnusném počasí vyjdou začalo být zřejmé a jasné brzy po osmé hodině, kdy jsme vylezli z klubovny a šli na plac na nástup. Foukal ledový vítr a na obloze se začaly objevovat mraky olověné barvy, které nevěstily nic dobrého. Na nástupu stálo 16 psovodů s celkem 17 psy, z nichž bylo šest německých ovčáků, dva beauceroni, dva rotvajleři, beagle, dalmatin, královský pudl, krátkosrstá kolie, parson russel teriér, německý boxer a dokonce i yorkshirský teriér. Na soupisce byly dvě zkoušky ZPU-S, tři ZPU2, čtyři ZPU1 a zbytek - osm ZOP. Slušná porce.

Po nástupu se jelo na stopy na louky nad Řevnice. Nahoře to nepříjemně fučelo, a tak jsme začali mít pocit, že se stopami to dneska nebude nic moc. A nebylo. Stopy byly rozfoukané, a tam, kde psi čuchali proti větru to bylo hodně těžké. Nejdříve čuchali ZPU1. Kromě jednoho ovčáka si všichni nějaký ten bodík odnesli. Kromě několika bodíků si odnesli rady pana rozhodčího a upozornění na chyby. Slyšet názory odborníka na naši práci je vždycky dobré.

Po jedničkách šly na řadu dvojky, tedy cizí stopy. Ze tří dvojic se zadařilo jen jedné. Inu zkouška ZPU2 už je poměrně těžká a ani rozhodčí nesmí nic odpustit. Největší problémy měli psi s označováním předmětů, ale problémy jim dělal i vítr, který stopy nepříjemně rozfoukal.

Nakonec šli na stopu speciálky. Co jsem mohla na dálku posoudit, tak oba psi neměli problém s vyhledáním nášlapu. Problém jim oběma dělal i první úsek, který vedl proti větru a evidentně to bylo hodně těžké. Stopu úspěšně dokončil jeden ze dvou adeptů, druhému body nestačily.

Po návratu na cvičák bychom všichni radši zůstali v teple v klubovně, ale pan rozhodčí chtěl hned pokračovat poslušnostmi. Začínalo se ZOPkami, které se doteď hřáli v klubovně. Na place taky nebylo žádné teplo, navíc chvílemi pršelo, zkrátka "hnus fialový".

Nejdříve posoudil rozhodčí individuální poslušnosti podle ZOP, pak podle ZPU1. Následovaly skupiny podle ZOP a ZPU1. Pak jedna poslušnost podle ZPU2 a první část poslušnosti podle ZPU-S. Následovala jediná obrana podle ZPU2 a nakonec zajímavá část zkoušky ZPU-S.

A máme na place hotovo, bylo kolem jedné po poledni. Od rána jsem s foťákem řádila všude, kde se něco dělo, a tak jsme šilhala hlady... Těšila jsem se tedy na bramboračku, které jsem včera navařila ohromný hrnec. A to si představte, že na mě zbyla poslední porce! Tím, že byla velká zima, všichni se do bramboračky pustili a málem jsem ani neochutnala.

Jako druhý chod byla sekaná s bramborem. Upekla jsem dvě obrovské šišky sekané a myslím, že se povedla.

Než jsme se všichni napapkali a rozmrzli jsme, tak pan rozhodčí spočítal všechny výsledky a mohlo být vyhlášení. Ze sedmnácti účastníků bylo čtrnáct úspěšných, z toho pět výborných, čtyři velmi dobrých, dvě dobře a tři uspokojivě. Myslím, že všichni byli spokojení.

A abych nezapomněla, když jsme skončili, vyjasnilo se a vylezlo sluníčko. Nicméně hezky bylo jen za oknem.

Díky patří opět všem, kteří pomáhali při zkouškách, ať už to byl šlapač, vedoucí zkoušek, kantýnská a "administrátoři". První letošní sportovní akce je úspěšně za námi a myslím, že byla dobrým startem do letošní sezóny.

FOTOGALERIE ZE ZKOUŠEK:

KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK SE DOSTANETE DO FOTOGALERIE

Zkoušky podle ZŘ IPO

Než jsme se otočili, jsou tu další dubnové zkoušky, tentokrát podle ZŘ IPO.
Aprílové počasí, které je pro duben typické, se koncem tohoto týdne trochu umoudřilo, a tak to vypadalo, že by na dnešek mohlo být docela slušně.

Začínalo se klasicky stopami, a tak všichni ti, kteří měli čuchat nebo se jeli dívat, odjeli na terény na stopy. Čuchalo se opět na loukách nad Řevnicemi, tzv. pod dráty (tedy pod dráty vysokého napětí).

 

 

A pak už se opravdu zkoušky blížily do finále, protože zbývaly obrany. Proběhlo celkem pět obran a všechny byly úspěšné. Myslím, že bylo vidět, že jsme měli natrénováno, protože body byly slušné, 86, 83, 81 a dvakrát po 95. 

Mezitím už se na place trénovala obrana.
A abych nezapomněla na zhodnocení počasí - ráno to foukalo studeně, ale nepršelo. Pak bylo oblačno a když vylezlo sluníčko, bylo krásné teplo. Když se schovalo za mraky, bylo o poznání chladněji. Nicméně se dá říci, že bylo příjemně, snad téměř ideálně, možná snad kdyby na stopy trochu méně foukalo, ale to si zkrátka nevyberete.

Uff, snad jsem na nikoho nezapomněla. Pokud ano, předem prosím o odpuštění.

Napsala Alena Vanžurová

A JEŠTĚ FOTOGRAFIE... fotografovaly Tereza Suchánková a Monika Tilschová

13. ročník závodu jednotlivců o putovní pohár k výročí obce Lety

PROPOZICE ZÁVODU (včetně přihlášky)

Přihláška na závod (samostatná)

VÝSLEDKY ZÁVODU

SPONZORUJÍ NÁS:

Reportáž ze závodu

Počasí se za poslední týden totálně „vyletnilo“, teploty lámou letité rekordy a my se potíme a potíme… Na dnešek byla předpověď až 29 stupňů Celsia. Jak se nakonec ukázalo, bylo kolem 30 stupňů, takže jsme se pěkně ohřáli.

Včera bylo 30. dubna, tedy den, kdy se tradičně pálí Čarodějnice. Z doslechu jsme se dozvěděli, že by účast na našem závodu byla větší, kdyby termín závodu nebyl právě 1. máje, protože se některým závodníkům nechce po bujarých oslavách Čarodějnic do ranních hodin vstávat. Inu, možná příště zauvažujeme, zda termín přizpůsobíme víkendu okolo 1. máje, ale to je ještě daleko, takže na rozhodování je času dost, celý rok.

A po úvodu honem k letošnímu ročníku závodu.

Ráno jsme se začali scházet v klubovně kolem sedmé hodiny. Byla nádherně modrá obloha, sluníčko už hřálo tak, že se dalo jít v šortkách a v tričku s krátkými rukávy, na trávě byla rosa „jako řeka“, jak říkávala moje moudrá babička.

V kantýně byla připravena spousta čerstvého jídla pro závodníky. V lednici bylo zhruba čtyřiceti smažených řízků, patnáct pečených kuřecích stehen, dvanáct kilo bramborového salátu a dvacet porcí hovězího guláše. Trochu se ve mně ozývaly obavy, jestli se to všechno sní, když bude takové teplo, jak předpovídali meteorologové, a co s tím budeme dělat, pokud se to nesní...

Po sedmé dorazila naše oblíbená a spolehlivá kantýnská Romana Rychlá, vzápětí přijela Markéta Jirátová, naše nová členka, která přijala roli pomocnice Romany v kuchyni. Takže kantýna byla zajištěna, už se vařila čerstvá káva a závodníci začali přijíždět. Většina z nich se vrhla hned se svými chlupáči na plac, honem, honem, ještě dotrénovat na cizím place co nejvíce cviků a vyzkoušet si všechno možné i nemožné, aby pes pak nebyl překvapený...

Na cvičáku byl tedy čilý ruch, kolem osmé přijeli oba rozhodčí, páni Miroslav Kasík a Miroslav Ryneš, kolem půl osmé dorazila Gábina Stará, „vedoucí kanceláře“ závodu. Se svými novými pomocnicemi Petrou Suchomelovou a Anetou Kostíkovou se začaly věnovat prezenci závodníků. V osm byl v klubovně i spolehlivý kladeč dvojkových stop Roman Šonský, novopečená vedoucí závodu Hanka Matějková a vedoucí stop Miloš Forman. No a já jsem stála připravená s foťákem, abych všechno, co se mělo dneska dít, pořádně zdokumentovala.

Organizační záležitostí byla také veterinární přejímka, kterou u nás už tradičně provádí MVDr. Vojtěch Veverka, za což mu patří náš vřelý dík.

V půl deváté bylo jasné, že už asi žádný další závodník nepřijede. Podle seznamu předem přihlášených závodníků chyběla jedna závodnice v kategorii ZZO, která se bez omluvy nedostavila. Několik předem přihlášených závodníků svoji přihlášku následně s omluvou včas zrušili, vesměs ze zdravotních důvodů, za což jim touto cestou děkujeme. Jsme na to totiž dost hákliví a považujeme to za slušnost dát vědět, že to z nějakého důvodu nevyšlo, ač to bylo plánované. Jako pořadatelé pak máme dostatek času se změnami počítat. Ale nazpátek k závodu.

Přesně podle plánu byl ve tři čtvrti na devět slavnostní nástup, losování a pak už dvojkaři šupajdili do Řevnic na terény na stopy, které po osmé položil Roman. Stopy byly tentokrát na vojtěšce, protože na našich oblíbených loukách se konaly řevnické Čarodějnice.

Stopy jel posuzovat rozhodčí Miroslav Kasík. Závodníci kategorie ZVV1 a ZM měli chvíli času a mohli odjet na stopy asi půl hodiny po dvojkách. Na stopách muselo být strašné vedro, protože nebylo, kde se před sluníčkem schovat. Musím říci, že to byl od všech velký výkon, klobouk dolů, v tom vedru, jaké dneska bylo. Předběhnu trochu dobu a hned povím, že ze stop se poslední vraceli kolem půl jedné, takže byli všichni pěkně upečení. Bylo celkem 19 stop, z toho 4 dvojkové (cizí), 4 ZM a 11 ZVV1. Pěkná porce, že. Klobouk dolů také před fyzičkou pana rozhodčího, kterou by mu mohli závidět mnozí z nás, kteří jsou o hodně mladší.

A teď nazpátek na cvičák. Všichni „stopaři“ odjeli na terény a na place začal s posuzováním poslušností poslušností podle ZZO druhý rozhodčí Miroslav Ryneš.

Na place to už začalo pěkně hřát, a tak se kužely, které označovaly místa pro dlouhodobé odložení se souhlasem rozhodčího postupně přesouvaly do stínu, abychom chlupáče neuvařili na sluníčku. Poslušnost pěkně „odsejpala“, jen u jednoho pejska došlo k diskvalifikaci už při přivolání. Podle rozhodnutí rozhodčího došlo k použití motivační pomůcky při cviku volno, který předchází přivolání.
Poslušnosti byly pěkné, polovina z nich měla výbornou úroveň. V této kategorii bylo pořadí jasné hned po ukončení poslušnosti, protože závod byl vypsán bez speciálních disciplín, které jsou jinak součástí této zkoušky. Zvítězila jasně svým skvělým výkonem Soňa Švehlová ze Strakonic se svojí fenkou border kolie Gretty Grain Hafkins s plným počtem 60 bodů. Druhé místo nám udělalo velkou radost, protože ho vybojoval náš fungl nový člen Jan Maršík se svým stafíkem Goewinem Arate-Alesaf, (kterému důvěrně mezi sebou přezdíváme „buřtík“. Jen o tom nesmíme nikde mluvit, jeho páníček to totiž vlastně neví…..). Na svém prvním závodu získal krásných 57 bodů. Upřímně blahopřejeme k tomuto pěknému výkonu. Na třetím místě byla ostřílená letovská závodnice Marcela Mejstříková se svojí fenkou NO Waxou Anrebri se 49 body. Podrobné výsledky najdete samozřejmě ve výsledkové listině.

Po poslušnostech ZZO byla krátká přestávka, než dorazili závodníci ZVV2 ze stop. Na stopách nejlépe odčuchal Cafú Půlnoční měsíc (Iro) Vládi Kasla, a to za 95 bodů. Za ním byla se svými 78 body Gilli Jirky Hůly. Následovala se 73 body Kristýna Ilony Morávkové z Nového Strašecí a stopa se nepovedla Iccovi z Gargamellu, druhému NO Vládi Kasla, získal pouhých 10 bodů, což není ideální start. Jakmile byli všichni čtyři závodníci na cvičáku, mohlo se pokračovat poslušnostmi podle ZVV2. V poslušnosti byl naopak nejlepší právě Icco, získal 87 bodů. I ostatní poslušnosti by splnily v pohodě limit zkoušky, jen Gillince se nechtělo moc cvičit, asi jí bylo moc horko, a tak získala 70 bodů.

Ze stop se vraceli závodníci podle ZM. Nejvíce si vyčuchala borderka Jitky Procházkové Angelic Face Running Free z Čekanic, bylo to 44 bodů. Další stopy byly podle ohodnocení slabší, počasí bylo pro začátečníky prostě náročné. V poslušnosti vynikla opět borderka za 45 bodů, druhou poslušnost za 42 bodů předvedla Majka Šubrtová s Alfem Larben, 40 bodů získal Ruda Pesl s Arnym Bohemia Kasai, kdy pes pokazil aport. Poslední byl Jaroslav Duštíř z Jílového u Prahy se svojí fenkou bílého boxera, získali 29 bodů. Boxerka byla plná energie a zahájila cvik volno tím, že úsměvně „zdrhla“ svému páníčkovi a „ukradla“ u stojanu aport, se kterým se vesele proháněla po place… Druhou lumpárnu provedla opět páníčkovi s aportem, za který inkasovali nulu, což je na padesátibodové poslušnosti sakra znát. Zkrátka veselá sympatická fenka.

No a zbývala nám nejsilněji obsazená kategorie ZVV1, ve které bojovalo celkem jedenáct závodníků. Nejlépe odčuchala nejmladší závodnice dnešního závodu Andrea Vydrová s fenou Qwínou z Berounské bašty, a to za 98 bodů. O dva body za ní zaostal její otec Zdeněk Vydra se svým psem Akimem Milargo, oba ze ZKO Tři sekery. Hezkou stopu za 91 bodů měly Olga Jabůrková se svojí symapatickou rotvajlerkou Ambrou Fei z Benátského dvora a Ivan Froněk s Adym z Kazanovy zahrady za 89 bodů. Velmi slušně odčuchala také beauceronka Buggie od Kulaté báby s Karlem Rážem, za 80 bodů, kdy ztrátu měla za neoznačené předměty. Ostatní stopy byly slabší, dvě stopy byly za nulu. I to se stává, vedro dělalo své. Jedničky měly nejtěžší podmínky na stopy, čuchaly přes poledne.

Závod pokračoval posuzováním poslušností podle ZVV1. Nejvíce bodů získal za svoji poslušnost Ivan Froněk z Tuchlovic s Adym, a to 90. Polovina poslušností byla ohodnocena 80 až 87 body, čtyři poslušnosti byly ohodnoceny pod 80 bodů. Všechny poslušnosti by splnily limit zkoušky, což značí také dobrou úroveň. Podle mého názoru měla nejhezčí poslušnost Pavla Štulíková s fenkou Citou z Tuchlovic, bohužel měla nulu za skok vysoký, získala 87 bodů. Kdyby uvedený cvik fena provedla, jistě by tato závodnice dosáhla na cenu za nejlepší poslušnost z kategorií ZVV1 a ZVV2, kterou jsme vyhlašovali a oceňovali. Tato fenka hárala, a tak cvičila až úplně poslední po obranách.

Ale ještě o krok zpět. Po poslušnostech podle ZVV1 se vyměnili na place rozhodčí. Pan Kasík, který posuzoval stopy, se po návratu ze stop nejedl a napil a vystřídal Miroslava Ryneše, který začal posuzovat obrany podle ZM a ZVV2.

Začala nejzajímavější část závodu – disciplína obrana. ZM a ZVV2 figuroval Milan Brunovský. Obrany měly rychlý spád. Nejlepší obranu v kategorii ZM předvedl Rudolf Pesl se svým Arnym Bohemia Kasai a obdržel od pana Rozhodčího za ně plný počet 50 bodů. Obrany za 47 bodů předvedla Majka Šubrtová s Alfem Larben, 46 bodů získala Jitka Procházková se svojí borderkou Angelic a 42 bodů získal Jaroslav Duštíř s boxerkou Adinou, která se bohužel při zadržení utrhla z rukávu. Všechny obrany v této kategorii měly velmi dobrou úroveň a moc pěkně se na ně koukalo.

Pokračovalo se dvojkovými obranami. Nejlepší obranu v této kategorii předvedl Vláďa Kasl s Iccem z Gargamellu, získali za ni 95 bodů, 92 bodů získal Vláďa Kasl s Irem. Gillina Jirky Hůly si „vykousala“ 87 bodů, Kristýna Ilony Morávkové 85 bodů. Velmi pěkné body u všech, pěkný výkon v neskutečném vedru.

A opět výměna rozhodčích na place, Miroslav Ryneš posuzoval obrany podle ZVV1. Hodinové ručičky se potácely vedrem někde mezi druhou a třetí hodinou odpolední, když nastupovala na plac první jednička, Marcela Mejstříková s fenou NO Xandrou Anrebri. Předvedly perfektní obranu za 96 bodů. Následovala Julie Ledvinková s tervíkem Berishou, který bohužel neustál psychický tlak a selhal při útoku na psa, jeho obrana byla anulována.

Třetí nastupoval na obrany Ivan Froněk s Adym. Předvedly pěknou obranu, která byla ohodnocena 88 body.

Další závodnicí byla Tereza Červinková s borderkou Baby. Baby měla trochu problémy s revíry, ale měla perfektní vyštěkání. Pokud si to správně pamatuji, utrhla se bohužel z rukávu při přepadu. Zbytek obrany byl velmi pěkný, obdržely pěkných 91 bodů.

No a pak to přišlo, následovala bomba! Na plac nastoupil Pepa Šott s Gwenem z Hromadného, kteří předvedli bezchybnou obranu a získali neuvěřitelných 100 bodů. Pepa praskal pýchou a měl problémy radostí se trefit se psem do vrátek - blahopřejeme, to se bude muset zapsat do kroniky zlatým písmem (nebo aspoň žlutě).Následovala obrana Olgy Jabůrkové se sympatickou rotvičkou, která zmatkovala v revírech. Jinak předvedla razantní pěknou obranu se ziskem 92 bodů.

Na plac nastoupil sedmý závodník Luděk Hrudka s Garym z Hromadného, bráchou výše uvedeného stobodového Gwena… No co říci k této obraně? Byla to druhá bomba, dalších 100 bodů! I když jazykové za mnou na hrázi říkaly, že by jeden dva bodíky umázly psovodovi za ovladatelnost na obraně, nebylo co k tomu dodat - razantní zákroky, plné zákusy, prostě super.

Oči a uši nám z těch výkonů přecházely… na place se objevil další černý pes – Akim Milargo s psovodem Zdeňkem Vydrou. Předvedli razantní obranu s drobnými bodovými ztrátami, které byly hlavně za pouštění. Zisk krásných 94 bodů!

Po otci následovala dcera, dvanáctiletá Andrea Vydrová s energickou fenkou Qwínou. Drželi jsme jim palce. Qwína měla velké problémy s obíháním maket, následně si chyby pravděpodobně uvědomila, zazmatkovala při vyštěkání a odběhla od figuranta. Prohlídka i výslech byly v pořádku za plný počet bodů, následoval razantní zákrok při přepadu psovoda, váhavější pouštění, razantní zákrok při zadržení, velké problémy s pouštěním. Navazoval razantní zákrok při útoku na psa a opět problémy s pouštěním. Hodnocení 85 bodů.

Obrany jedniček se pomalu chýlily ke konci, nastoupil desátý závodník Karel Ráž s fenou beaucerona Buggie. Buggie bezchybně oběhala makety, bezchybně aktivně vyštěkala za plný počet bodů. Prohlídka byla s chybou, Buggina si neochotně lehla až na druhý povel, což pravděpodobně trochu rozhodilo psovoda, takže při výslechu zapomněl dát povel figurantovi, aby dal ruce dolů. Přepad psovoda s klasickým zákusem, jaký umí jen Buggina, která i při zákusu štěká, trochu váhavější pouštěčka, zadržení pomocníka velmi slušně a ještě váhavější pouštěčka, útok na psa s volnějším zákusem a opět váhavější pouštěčka, výsledek krásných 81 bodů.

Uff, hlavní program je téměř u konce. Zbývalo posoudit poslušnost a obrany háravé fenky. Byla pětiminutová přestávka pro háravou fenku před poslušností, pak posouzení poslušnosti, kterou jsem zmínila mezi ostatními jedničkovými poslušnostmi. Pak opět pětiminutová přestávka na odpočinek fenky před obranou. A je to tady, poslední obrana, která se nevymykala dnešním velmi kvalitním výkonům, výsledek 94 bodů.

Konec posuzování výkonů, můžeme si jít konečně dát něco k pití. Vedro bylo k zalknutí. Skoro celý den jsem fotila proti sluníčku a průběžně jsem lila vodu na sebe a do sebe, máčela jsem si vlasy, abych přežila úmorné vedro. Je právě čtvrt na čtyři, závod se chýlí ke svému konci.

Než děvčata v kanceláři všechno dopočítala a napsala diplomy, vynosili jsme všechny ceny na plac a srovnali je do úhledných řad pro všechny závodníky ve všech kategoriích podle pořadí. Všechno klapalo jako na drátku, i když jsme byli všichni už neskutečně unavení.

Konečně je všechno připraveno, fotoaparát cvaká, fotím ceny, začíná slavnostní závěrečný ceremoniál – vyhlášení vítězů!

A jak že to vlastně dopadlo?
Kategorii ZZO jsem už vyhodnotila na začátku reportáže. V kategorii ZM zvítězila Jitka Procházková z Čekanic s fenou border kolie Angelic Face Running Free s celkovým ziskem 135 bodů. Druhé místo obsadil Rudolf Pesl z naší ZKO s NO Arny Bohemia Kasai se 120 body. Třetí místo obsadila Majka Šubrtová opět z naší ZKO s NO Alf Larben se 103 body.
V kategorii ZVV1 zvítězil Zdeněk Vydra s NO Akim Milargo se 275 body. Na druhém místě byla jeho dcera Andrea Vydrová s NO Qwínou z Berounské bašty se 269 body. Oba ze ZKO Tři sekery. Třetí místo obsadil Ivan Froněk z Tuchlovic s NO Ady Kazanova zahrada s 267 body.
V kategorii ZVV2 obhájil loňské vítězství Vladimír Kasl z naší ZKO s Cafú Půlnoční měsíc (Iro) s 260 body, druhá se umístila Ilona Morávková z Nového Strašecí s fenou NO Kristýnou s 241 body. Třetí byl Jirka Hůla z naší ZKO s fenkou NO Gilli Polodr s 235 body.

Nejlepší stopu měla Andrea Vydrová s Qwínou - 98 bodů, zároveň byla nejlepší ženou psovodkou a nejmladším účastníkem závodu. Nejvíce bodů za poslušnost z kategorií ZVV1 a 2 měl Ivan Froněk s Adym - 90 bodů. Nejlepší obranu měli Pepa Šott s Gwenem z Hromadného a Luděk Hrudka s Garym z Hromadného - oba plný počet 100 bodů. Všichni získali figurku německého ovčáka za svoje výkony. Dále byl ještě vyhlášen a oceněn nejstarší závodník, kterým byl Jirka Hůla.

Předáváme diplomy, poháry, věcné ceny, medaile věšíme pejskům na krk, blahopřejeme, podáváme si ruce…. Prostě ten závěr stojí za to. Myslím, že všichni mají radost ze získaných trofejí, pejsci jsou rádi, že mají závod za sebou.

Putovní pohár zůstává stále v majetku naší ZKO, ale již začíná mít namále... Podruhé totiž zvítězil v kategorii ZVV2 Vláďa Kasl, a tak možná příští rok by mohl putovní pohár svého majitele změnit. Ale to už bude až za rok... a třeba přijede nějaká konkurence a bude boj o pohár zajímavější.

Závěrečné poděkování sponzorům, závodníkům za sportovní chování, pozvání na další závod a ještě pár fotek s vyhranými poháry.

Sluníčko pálí a já si začínám najednou uvědomovat, že sotva stojím, jak mě bolí nohy, cítím, že mám spálené nohy, ruce, obličej… najednou už nemůžu ten foťák skoro unést, no potěš, to bude asi noc…

Obrovská úleva… máme další akci za sebou, mumlám si pro sebe.

A co říci na závěr dnešního závodu?

Velké poděkování za sponzorské dary pro závodníky, za finanční podporu závodu, tak to za prvé.

Za druhé – velké poděkování všem nadšencům, kteří přišli pomoci s organizací závodu. Bez těch ochotných lidiček by to prostě nešlo, sám člověk nezmůže nikdy nic, když je dobrá parta, dokážete všechno… Takže moc díky všem!

Za třetí – poděkování pánům rozhodčím za posuzování, figurantům za figurování, šlapači za kladení stop a všem ostatním za všechno… jo a taky za to pěkné počasí (i když topit mohli tam se shora možná aspoň o trošku míň – škoda jen, že to nejde napytlovat a schovat na zimu)

Možná nebudete mít všichni stejný názor, ale já to musím říct, já mám totiž pocit, že tenhle dnešní závod patří a bude patřit k těm nejlepším, které jsme uspořádali. Dneska tady byli asi samí super lidi, kteří dělají „pejskařinu“ jako koníčka, a to je prima. Člověk má aspoň zase na chvíli dobrý pocit, že má tahle práce nějaký smysl.

Jo a abych nezapomněla, dejte svým pejskům aspoň pár dnů volna od cvičení určitě si to za ty dnešní výkony zaslouží!

Blahopřejeme všem, těm nejlepším, kteří dosáhli na nejvyšší příčky, ale i všem ostatním.

A.V.

Fotografií bylo 3500, výběr nebyl jednoduchý. Snad se vám budou líbit, posuďte sami.

Fotogalerie ze závodu:

Fotogalerie z poslušností podle ZVV2 není úplně ideální. Kromě funkce fotografa jsem zastávala ještě funkci střelce. Jak to dopadá, když děláte dvě věci najednou, sami uvidíte ve fotogalerii.... 

FOTOGALERIE OBRAN ZM

 










A JE TO!

KONEČNĚ POSLEDNÍ FOTKA NA WEBU A MŮŽU SI ODDYCHNOUT.

VŠAK JICH BYLO NEPOČÍTANĚ.

TAK SNAD SE VÁM BUDOU FOTKY LÍBIT A ZASE NA SHLEDANOU PŘÍŠTÍ ROK NA DALŠÍCH ZÁVODECH!

A.V.
 

Zkoušky podle NZŘ 19. května 2012 

Reportáž ze zkoušek

Hezky za čerstva usedám k PC a jdu vyplodit dnešní reportáž, dokud mám všechno ještě v hlavě.

Tak máme zase další akci za sebou. Jen mi dneska nejde nějak z pusy a z „pera“ to, že byla úspěšná. Mám z dnešní akce takový divný pocit a je mi nějak smutno. Ale pěkně po pořádku.

Ráno jsme se sešli v klubovně kolem sedmé. Na soupisce bylo celkem deset jmen psů, ale jen osm jmen psovodů. Z toho vyplývá, že dva psovodi měli po dvou psech.

Co se týká skladby dnešních zkoušek, tak byly na soupisce tři ZZO, pět ZM, jedna ZVV1 a jedna ZPS2.

Na dnešek předpovídali docela teplo, slunečno, až 24 stupňů. Terény na stopy byly na loukách nad Řevnicemi, jen bylo jasné, že budou velmi těžké, protože nám asi před třemi dny louky posekali. Najít dnes vhodné terény na pachovky, kam vás vlastníci pozemků bez problémů pustí a nemáte problémy s myslivci, je čím dál tím těžší, a tak jsme to prostě riskli.

Zkouška ZPS 2 je hodně těžká, skládá se ze dvou stop, přičemž první je čtyřhodinová 1500 kroků dlouhá stopa, druhá je hodinová s překřížením, 500 kroků dlouhá, čtyřikrát lomená, z toho jednou v ostrém úhlu. Obě stopy jsou cizí. K tomu poslušnost podle ZVV3. Tedy nic lehkého. Skládat ji měl Vláďa Kasl s Irem.

Snad už kolem půl osmé dorazil Roman Šonský, který měl dneska funkci kladeče stop pro ZPS2 a figuranta na obrany. Za ním dorazil rozhodčí Lubomír Jonáš. Oba se hned vydali na terény položit čtyřhodinovou stopu.

Když se vrátili, zkontroloval rozhodčí s vedoucí akce Gábinou Starou „papíry“ a šlo se na nástup. Na zkoušky nedorazila Marcela Mejstříková s Xandrou, prý z důvodů rodění štěňátek. Takže na nástupu nakonec stálo devět psů se sedmi psovody. Po identifikaci psů jsme se vydali na pachovky. Sluníčko už pěkně hřálo, skoro až moc, a bylo jasné, že stopy opravdu nebudou dneska lehké.

Nebyly. Rozhodčí konstatoval, že terény jsou „vražedné“, což nic neměnilo na tom, že jiné nebyly a nám tedy nezbývalo než pokládat stopy. Začínalo se ZM.

Jako první šel vypracovat stopu Vláďa s Iccem. Na náročném terénu se nedařilo, získaných 15 bodů nestačilo na postup do další disciplíny.
Druhé dvojici na stopě, Majce Šubrtové s Alfem se dařilo lépe, vyčuchali 43 bodů. Myslím, že další dvojicí byla Laděna Kotrbová s Kiminou. Zisk 35 bodů je minimem pro postup do další disciplíny, takže i tato dvojice měla úspěšně stopu za sebou.
Dalším dvěma dvojicím podle ZM se už dařilo méně a získané body nestačily na splnění limitu.

Ani dvojice podle ZVV1 nezačuchala, a tak jsme se vraceli na cvičák s pocitem, že dneska budou asi zkoušky tak trochu „vypečené“. Zato já jsem situaci využila jako možnost si s Honeyem zatrénovat stopu na těžkém terénu ve zkouškové atmosféře. Položila jsem těžkou, dlouhou stopu v náročném terénu podle zkoušky IPO3. Aby měl Honey zájem, tak jsem ji prokrmila. Dala jsem si tentokrát záležet, ušetřila jsem pro něj kuřecí stehýnko a šunčičku. Tak tedy uvidíme, jak to bude vypadat. Na stopě foukal čerstvý vítr, točil se jako čamrda, každou chvíli na jinou stranu. Čerstvě posekaná tráva ještě na některých místech ležela v řádcích, takže opravdu žádný med, a tak jsem radši moc dlouho nečekala a šli jsme čuchat čerstvou stopu. Na nášlapu Honey velmi pečlivě vysbíral kousíčky nakrájené šunky a vyrazil s chutí na stopu. Tedy ne, že by šel naprosto skvěle, ale byla tam chuť, a to bylo dobře. Přes problémová místa jsem mu trochu pomohla, ale v podstatě šunka a kuřecí masíčko zabralo, takže jsem mohla být spokojená. Ještě nemáme vyhráno, ale každá dobrá tréninková stopa je super. Měla jsem z ní dobrý pocit a Honey vypadal, že je trochu zmatený tím, jestli je na zkoušce nebo ne…..

Po návratu na cvičák se pokračovalo poslušnostmi podle ZZO. Moc hezkou poslušnost předvedl Honza Maršík se stafbulíkem Gasíkem (buřtíkem). Rozhodčí ohodnotil jejich skvělý výkon 58 body z celkových 60. 
Druhou poslušnost podle ZZO předvedla Laděna Kotrbová s dalmatinem Fantomem. Bylo tam pár chyb, nejvíce rozpracovaný byl aport, ale získaných 49 bodů bohatě stačilo ke splnění limitu zkoušky.

Následovala náročná poslušnost Vládi Kasla s Irem podle ZVV3, která je součástí zkoušky ZPS2. Bodové hodnocení nám rozhodčí po poslušnosti neřekl, protože součástí poslušnosti jsou dvě vysílačky a přivolání, které se však provádějí v terénu na stopách. Z mého pohledu byla poslušnost vcelku dobrá. Bylo však jasné, že za chyby budou bodové ztráty. Největší ztráta byla na povelu „štěkej“, protože tam se pes málo soustředil a povel nesplnil, takže asi za nulu. Problémy s pomalým sestupem ze žebříku měl Iro při zpáteční cestě přes dvoumetrovou kladinu. Zda budou body stačit a bude splněn limit nebylo po dlouhodobém odložení jasné. Čekali jsme na vypracování čtyřhodinové stopy.

Na odjezd na čtyřhodinovku byl však ještě čas, a tak rozhodčí posoudil ještě poslušnosti obou ZM. Majka s Alfem získali pěkných 45 bodů, Laděna s Kiminou 38 bodů, což také stačilo na splnění limitu.

Po poslušnostech odjeli rozhodčí s vedoucí zkoušek, šlapačem a samozřejmě psovodem a psem na vypracování avizované čtyřhodinovky. My jsme už zůstali na cvičáku a šli si odpočinout z vyhřáté hráze a dát si něco studeného k pití.

Ranní obavy z těžkých terénů se opět vyplnily. Stopu jsem neviděla, ale v soupisce je uveden získaný počet bodů 2, což vypovídá o tom, že se nedařilo. Po vysílačkách a přivoláních zadal rozhodčí za poslušnost 72 bodů. S jedním anulovaným cvikem na velmi těžké trojkové poslušnosti, která je velmi přísně hodnocená, jsou to slušné body.

Po příjezdu ze stop se šel rozhodčí naobědvat a po obědě zbývalo posoudit speciální cviky podle ZZO a dvě obrany podle ZM. Zkoušky se pomalu chýlily ke konci a vypadalo to, že bez problémů stihneme začátek kurzů pro štěňata.

Speciální cviky splnili oba adepti, a tak měli zkoušku v kapse. Zbývaly dvě obrany podle ZM. První nastupovala Majka Šubrtová s Alfem. Předvedli velmi pěkný výkon, za který získali krásných 48 bodů z celkových 50. A tak Majka s Alfem úspěšně složili zkoušku ZM s velmi pěknými, vyrovnanými body, 43, 45, 48. 

Na druhou obranu nastupovala Laděna Kotrbová s Kiminou. Už při vyštěkání měla Kimina trochu problém u makety, vypadalo to, jakoby jí vadil rozhodčí, který stál poměrně blízko. Rozhodčí je statné postavy, a tak pravděpodobně znejistěla. Následně při ochraně psovoda při zákroku figuranta zvládla jeho tlak s nápřahy obušku, avšak při posledním nápřahu rychle pustila, když šel po povelu rozhodčího do klidu, takže to přes hledáček foťáku vypadalo jako rychlé automatické pouštění. Rozhodčí však akci vyhodnotil jako reakci na obušek a nechal figuranta zákrok zopakovat. Opakovaný zákrok dopadl viditelně hůře. Kimina byla už rozhozená a bohužel selhala. Škoda, ale i to se někdy stává.

Posuzování výkonů bylo u konce. Výsledek dnešních zkoušek nebyl nikterak slavný, co se do počtu úspěšně složených zkoušek týče. Z devíti adeptů složili zkoušku úspěšně tři psovodi, přičemž úspěšné byly obě ZZO a jedna ZM. Všem úspěšným srdečně blahopřejeme a zkoušku jim moc přejeme.

Blížím se k úplnému závěru zkoušek, a tak bych asi měla vysvětlit úvodní odstavec reportáže, ve kterém píšu, že jsem z dnešních zkoušek měla divný pocit a je mi smutno.

Hodnocení dnešní akce bych rozdělila do několika rovin a z několika úhlů pohledu.

Co se týká výkonů psovodů a psů, byly takové, jaké byly. Ne vždycky se daří tak, jak bychom chtěli. Naši psi jsou jen zvířata a někdy je těžké vyladit správně formu. Někdy máme pocit, že máme psa dobře připraveného a ono se to prostě nepodaří. Zkoušky jsou ale pořád jen zkoušky a neudělaná zkouška není žádná tragédie. K dobrému (či velmi dobrému, neřku-li výbornému) výkonu je potřeba mít nejen dobře natrénováno, ale také dobrou psychicku pohodu. Pak taky hraje roli počasí, dobré podmínky a samozřejmě je potřeba taky trochu toho štěstí. Takže štěstíčko si dneska vzalo asi dovolenou.

Co se týká organizace zkoušek, myslím, že v zásadě žádný problém nebyl, samozřejmě terény na stopy byly takové, jaké byly k dispozici, což se podepsalo na dnešních výkonech. Snad budou příště lepší, tráva trochu povyroste a psům se bude čuchat líp.

Posuzování rozhodčího bylo z mého pohledu korektní, bodové ohodnocení výkonů podle mého oka a mých zkušeností odpovídalo skutečnosti, ostřeji nabroušenou tužku měl rozhodčí pouze u nejvyšší zkoušky, kde je právem vyžadována přesnost a ochota při plnění cviků.

To, co mi na dnešních zkouškách z výkonu vadilo, byla atmosféra. Doposud jsem si vždycky myslela, že se svými psy cvičíme, protože nás to baví, a proto děláme i zkoušky a závodíme. Myslím, že by mě v tomhle dala za pravdu snad většina účastníků dnešních zkoušek. Kynologie není zrovna levný sport a dopracovat se se svým psem dobrých výsledků stojí hodně práce, úsilí a času. Věřím však, že to děláme rádi a byla bych ráda, aby tomu tak bylo i nadále. Atmosféra dnešních zkoušek mě otrávila. Všechno se dá přece říci, o všem se dá diskutovat a povídat, jde jen o to najít vhodnou formu toho povídání. A v tom měl, dle mého názoru, pan rozhodčí z pozice svojí funkce, dneska velké rezervy. Asi si udělám svým názorem zle, ale já to přesto řeknu.

Myslím si, že by pan rozhodčí měl alespoň občas zvážit, jakou formou, jakým způsobem  a jakými slovy sdělí svoje připomínky a komentáře. Možná by měl zvážit i to, že svým chováním může odradit psovody začátečníky, u nichž nám dalo práci je přesvědčit, aby se zkoušek zúčastnili, protože na to oni i jejich psi mají. Motivace vypadá určitě trochu jinak. Nikdo samozřejmě nechce body, když nepodá výkon, o tom není diskuse. Ale psychické rozpoložení psovodů při zkouškách je už tak složité, tak proč to ještě zhoršovat špatnou atmosférou a rádoby vtipnými komentáři.

Cvičení a zkouškám podle NZŘ se říkávalo dříve „masovky“. Proč? Podle mě proto, že posláním cvičení podle tohoto národního zkušebního řádu bylo to, aby cvičilo co nejvíce lidí se svými psy, a bylo tak co nejvíce vychovaných psů. Jsem asi hodně naivní, ale ráda i nadále naivní zůstanu.

Moji podivnou otrávenou náladu z dnešních zkoušek naštěstí brzy rozptýlila početná horda šťastných štěňat, která se honila na našem place po zkouškách a početní zájemci o výcvik poslušnosti z řad větších štěňat a dospělých psů.

Za měsíc nás čekají další zkoušky z výkonu, a tak je třeba vyvodit z dnešních výkonů závěry a dát se do tréninku toho, kde máme nedostatky….

Úspěšným ještě jednou blahopřání a těm, kterým se dnes zkoušky nepovedly přeji, aby se přes neúspěch přenesli co nejdříve a dali se zase do tréninku. Příště to bude určitě lepší, neboť slovo zkouška je od slova zkoušeti !

Alena Vanžurová

FOTOGALERIE 1 - FOTOGRAFOVALA AV

 FOTOGALERIE 2 - FOTOGRAFOVAL KR

Zkoušky podle ZŘ IPO 16. června 2012

Reportáž ze zkoušek 

Počasí se dnes opět vyřádilo. Ještě ve čtvrtek jsme se choulili zimou a přemýšleli, že aspoň na chvíli pustíme topení a zavlažíme. Zato včera, v pátek, se počasí otočilo o 360 stupňů a rychle se oteplilo. Po chladnějších dnech bylo příjemně, kolem 22 stupňů. Ale na dnešek a na další dny předpovídali tropické vedro a předpověď jim vyšla.

 

Pokračovalo se dalšími poslušnostmi. Zbývaly dvě, jedna podle IPO1 a druhá podle IPO2. Černý den s neúspěchy však pokračoval, protože ani jedna poslušnost nebyla přes sedmdesát bodů, IPO1 za 64 a IPO2 za 66 bodů. Na psech bylo vidět, že změna počasí byla opravdu velká. Pan rozhodčí posuzoval velmi přísně.

V klubovně jsme pak kromě vyplňování papírů ještě skoro hodinu povídali a diskutovali s panem rozhodčím. Kromě jiného z diskuse a povídání vyplynulo, že dnešní trend posuzování zkoušek je právě takový, jaký jsme viděli na dnešních zkouškách, tedy velmi přísné posuzování, které nemilosrdně sankcionuje každou chybičku i na nižších zkouškách. Tak byli prostě rozhodčí proškoleni.

Pamatuji, že svého času se říkalo výcviku podle národního zkušebního řádu „masovky“. A protože se v posledních letech přibližuje hodnocení výkonů podle NZŘ hodnocení výkonů podle IPO, myslím si, že o tom, že by byly masově skládány zkoušky z výkonu, nebude v blízké budoucnosti možné asi mluvit. Pokud bude trend v posuzování takový, jaký jsme viděli dnes, možná, že ti, kteří skládání zkoušek dělají jen jako bonus práce se svým psem, to přestanou dělat. Náš sport nepatří k těm levným. Nakonec, co je vlastně dneska levné. A v době, kdy jsou existenční problémy téměř na denním pořádku, bude pravděpodobně ubývat lidí, kteří budou mít na to, aby se psem aktivně dělali. A to jak finančně, tak i časově.

Ale ještě nazpátek k dnešním zkouškám.

A na úplný závěr tak, jako vždy, se patří poděkovat všem, kteří se na dnešních zkouškách z výkonu podíleli. Gábině Staré za práci vedoucího zkoušek, Vláďovi Kaslovi za jejich administrativní přípravu, Romaně Rychlé za práci v kantýně, šlapačům Vaškovi Mejstříkovi a Romanovi Šonskému za obětavé pokládání stop v dnešním vedru (i když se jejich vypracování úplně nepovedlo), pomocníkům ve skupince při poslušnosti, Romanovi Šonskému ještě za figurování (škoda, že dneska jako figurant trochu zahálel -:)  a nakonec i panu rozhodčímu za jeho lidský přístup při zkouškách.

Alena Vanžurová, 16.6.2012, 23.28 hod

FOTOGALERIE ZE ZKOUŠEK - 1. ČÁST

 FOTOGALERIE ZE ZKOUŠEK - 2. ČÁST

Zkoušky podle NZŘ 29. července 2012 

Reportáž ze zkoušek

V noci na dnešek se spalo dobře. Déšť bubnoval do stanu, krásně se dýchalo, protože byl čerstvý a vlhký vzduch.  

Rozhodčí měl dorazit na osmou hodinu. Vstávali jsme všichni dneska trochu dříve, abychom všechno stihli - vyvenčit, nasnídat se. Já jsem vytáhla notebook, tiskárnu a začala jsem doplňovat posledního psa do soupisky. Bylo docela příjemně, svítilo i sluníčko. Ale bylo vidět, že to dlouho nevydrží. Asi meteorologům dneska ta předpověď s přeháňkami vyjde. Po půl osmé dorazil Roman Šonský, který měl dneska šlapat stopu podle ZPS1 pro Bugginu a potom figurovat. 

Na soupisce bylo celkem sedm psů, ale na nástupu stáli jen čtyři psovodi. To proto, že tři psovodi měli po dvou psech. Vedoucím zkoušek byla Majka Šubrtová.

Rozhodčí dorazil přesně na osmou hodinu. Přivítali jsme se a začali jsme kontrolovat doklady. Šlapač jel položit stopu pro Buggie. Stopa by měla stárnout dvě hodiny. S panem rozhodčím jsme se domluvili, že začneme stopami. Takže jsme v klidu dali kávu a pan rozhodčí naplánoval nástup na devátou hodinu, pak odjezd na stopy. Kromě ZPS1 byla ještě jedna ZM a jedna ZVV1. Na soupisce byly ještě dvě ZZO, dvě ZPO1. 

Před devátou dorazilo ještě jedno překvapení. Byli to Vláďa Tilsch s Monikou a Šemíkem. Přijeli nás podpořit na zkoušky. A taky nakrmit -:)

Monika přinesla plody jejich řevnické zahrádky a velkou přepravku plnou naprosto úžasných dobrot. Skrýval se tam fantastický štrůdl, kuřecí řízky v bramborácích a zelenina.  

Konečně zavelel pan rozhodčí na nástup. Vedoucí zkoušek byla nervóznější než psovodi, a tak uvedla pár nepřesných údajů na úvod a myšlenku dokončila představením pana rozhodčího, kterého přejmenovala. Všichni jsme se společně zasmáli a pak už všechno šlo jak na drátkách. Identifikace psů proběhla v pořádku a mohli jsme vyrazit na stopy.

Terény na pachovky byly pár minut od cvičáku, bylo to pole vojtěšky, která byla asi 20 cm vysoká. Na orientaci šlapače a psovoda tedy těžký terén, pro psa dobrý. Počasí bylo ideální,  bylo kolem dvaceti stupňů, bylo zataženo.  Jako první pokládala stopu Petra pro Kirké podle ZVV1. Pak Vláďa pro Ira podle ZM. Jako první vypracovával stopu Vláďa s Irem. Iro šel moc pěkně, dostal 49 bodů. Pak šla Petra. Začalo drobně pršet. Kirké vyrazila po stopě, první úsek vypadal docela dobře. Bohužel na lomu se začala čubina motat a měla snahu se vydat na opačnou stranu, než stopa pokračovala. Rozhodčí čekal, jestli se čubinka nechytne, ale bohužel byla hodně roztěkaná, a tak stopu ukončil, zisk byl jen 23 bodů.  

Do vypracování stopy podle ZPS1 zbývalo dvacet minut, které jsme strávili na poli rozhovorem o všem možném, semleli jsme i politiku i psy. Déšť nebyl nijak vytrvalý, za chvilku bylo po dešti. Na stopu se připravil Kája s Buggie a šli do toho. Buggie si načuchala na nášlapu a vyrazila. Pár metrů před lomem si čuchla kousek od stopy, ale pak se vrátila do stopy a došla až na lom. Na lomu se začala plácat. Vypadalo to, že přesně věděla, kudy stopa vede, ale nějak se jí tam asi nechtělo, prostě si šla čuchat úplně na opačnou stranu. Pan rozhodčí to chvíli vydržel, dával jí trochu šanci, jestli nevyrazí správným směrem. Bohužel tvrdohlavá Buggie se rozhodla, že vlevo je to lepší než vpravu, a na stopu se sprostě vykašlala. Rozhodčí stopu ukončil a přidělil Buggině 15 bodů za první úsek.

Vrátili jsme se na místní cvičák. Po kratičké pauze se pokračovalo poslušnostmi. Začínalo se poslušnostmi podle ZZO, první šel Kája s Neriou. Přivolání měli hezké, dostali za něj 9 bodů. Ovladatelnost odchodilin docela hezky, za 7 bodů. Myslím, že Kája byl nervózní. Povely sedni, lehni za 8 bodů, Neria si sedala nakřivo a do takového pololehu. Odložení za pochodu s vodítkem za 4 body, protože to bylo až na druhý povel a Neria trochu popošla za Kájou než si lehla. Aport taky za 4 body, byly tam nepřesnosti, aportík upustila před Kájou. Celkem to dalo 42 bodů, což je tak akorát na zkoušku -:)

Druhá na ZZO nastoupila Petra Fürstová s vlkošeďákem Dustym z údolí Úpy. Za poslušnost získala 56 bodů. Jeden bod ztratili na odložení za pochodu vleže a tři body ztratili na aportu. Byla to hezká poslušnost.

Jako předcvičující dvojice pro druhého psa podle ZZO jsme vystoupili já s Honeyem.

Pokračovalo se poslušností podle ZM a následovaly obě zbývající jedničkové poslušnosti. Všichni byli úspěšní. Iro si na ZM vychodil plný počet bodů (50).

Po ZM nastoupil Pepa s Gwenem. Gwen dneska neměl asi den, při přivolání se šel podívat ke klubovně podívat na Marušku a přišel až na druhý pokus, takže za 8 bodů. Ovladatelnost za 8 bodů. Polohy S,L,V za 10 bodů. Pak přišlo odložení za pochodu vleže. Gwen si nelehl, ale šel za Pepou. Ani na druhý povel si nelehl, a tak byl tento cvik panem rozhodčím anulován. Štěkání za 9 bodů, aport za 7 bodů. Další problém - metrovka, Gwen prostě dneska nemá den, další O. Trochu se nám zatajil dech. Se dvěma nulama už je to těžký... Přišlo "áčko", výborně za 10 bodů, kladina i odložení po 10 bodech. Ufff, vyšlo to, výsledek 72 bodů.

Poslední poslušnost byl Vláďa s Iccem. Přivolání 9 bodů, ovladatelnost 8 bodů, polohy S,L,V 10 bodů. Odložení za pochodu 9 bodů, štěkání 9 bodů, aport za 8, metrovka 10 bodů, áčko za 9 bodů, kladina a odložení za 10 bodů, celkem 92.

A šlo se na speciální cviky podle ZZO. Ani jeden z adeptů neměl problémy s náhubkem, s přivoláním za ztížených podmínek ani s lidmi, kteří dělali hluk, ba ani se psem, který se procházel na vodítku postupně okolo každého z adeptů. Tak zvané křoví dělala Anetka s Dustíkem a šlo jim to moc dobře. Dusty z údolí Úpy prospěl výborně, Neria prospěla. 

Následovala obrana podle ZM na place. Mazák Iro oběhl bez problémů maketu a řítil se na maketu s figurantem. Při vyštěkání do Romana šťouchl čumákem, nepřišel žádný trest, tak to zkusil podruhé, zase žádná odezva od figuranta. Zkusil tedy ještě... zkrátka odhalení pomocníka 10, vyštěkání 7 bodů. Ochrana psovoda za 9 bodů. Při útěku mu trochu nevyšel zákus, buď mu nevyšel krok anebo o něco zakopl, takže dobíral - samostatná činnost psa 8, odolnost plné body - 10. Celkem tedy 44 bodů za obranu, celkové bodové ohodnocení 143 bodů, tedy známka VD.

Zbývalo dojít do lesa u cvičáku na dvě obrany podle ZPO1. První nastupoval Icco s Vláďou. Příjemně překvapil aktivním prohledáváním prostoru, revíry však byly mělké, a tak ztráta pěti bodů z dvaceti, tedy 15. Zajištění pomocníka, doprovod, přepad z doprovodu - to všechno bylo dobré. Dvouminutová dohlídačka byla v pořádku, po boji tahem následovalo ještě minutové dohlídání, kdy už měl pes trochu problémy s figurantem. Kontrolák byl bez problémů, pouštěčky beze ztrátových bodů, při dohlídání po pouštění neklid psa. Bodové ohodnocení celkem 82. Vláďa s Iccem měli zkoušku v kapse. 

Následoval Pepa s Gwenem. Revíry byly podobné jako u Icca, o trochu živější, ztráta 2 body. Ostatní cviky této obrany byly až na drobné chyby v pořádku. Bodové ohodnocení tomu odpovídalo, dvojice získala 94 bodů. Konec, i tato dvojice má zkoušku v kapse.

Mezitím, co se v lese kousalo, já jsem vyplnila protokoly obou ZZO a připravovali jsme společně s Monikou a Anetkou oběd pro všechny. Na vařiči se ohříval v jednom kastrolu vepřový guláš, v druhém kastrolu roštěnky, v mikrovlnce výborné domácí knedlíky z učňovského střediska. Navíc byly na stole kuřecí řízky v bramboráku. Všichni se postupně najedli. Pan rozhodčí jedl hodně maloučko, ale košem nám nedal.

Hned, jak se všichni vrátili z lesa, začalo pršet a byla menší bouřka. Počasí nám tedy dneska vyšlo výborně. Na stopy byl chládek a vlhko, jemný déšť, pak na poslušnosti super počasí akorát bez deště a vedra. Sice trochu prádelnička, ale šlo to. Na les se trochu zatáhlo a pak, jak jsem už napsala, se to i vypršelo. Oproti sobotnímu neúnosnému vedru to bylo zlaté. Ráno bylo asi osmnáct stupňů, pak se oteplilo tak na dvacet dva. Pro psy prostě ideálně.

Po obědě jsme s panem rozhodčím úřadovali. Vyplňovali jsme připravené protokoly o zkouškách pro ty, kteří zkoušku složili. Doplnili jsme soupisku a výkonnostky. Všechno se pak opodpisovalo a bylo hotovo. Ve dvě hodiny jsme udělali oficiální ukončení zkoušek a předali zkouškařům papíry.

Co říci k dnešním zkouškám na závěr?

Bylo to super. Sice ne všichni zkoušky splnili, ale to se prostě stává, že nemusí konečný předvedený výkon odpovídat vložené energii a úsilí, které do toho psovod dal.

Ze sedmi psů splnilo pět. Z naší strany vládla naprostá spokojenost. Pan rozhodčí byl velmi milý, nikam nespěchal. Hodnotil spravedlivě, nikdo se necítil nijak poškozený. Kdo předvedl dobrý výkon, dostal dobré body. Komu se dařilo méně, dostal méně bodů. I tak to ve většině případů stačilo na limit pro splnění zkoušky. Počasí bylo super, nálada byla výborná, jídlo bylo asi dobré, protože se skoro všechno snědlo. Panovala výborná atmosféra. Byli jsme pochváleni za výbornou organizaci, pan rozhodčí byl překvapený, že máme i na táboře počítač a tiskárnu.

Dnešní zkoušky patřili k těm, na které budeme rádi vzpomínat. A ještě poděkování všem, kteří se na dnešních zkouškách podíleli. Rozhodčímu panu Smejkalovi za příjemně strávený den bez nervů a stresů, figurantovi Romanovi Šonskému za figurování a šlapání stopy, Anetce za pomoc při speciálních disciplínách a při obědě (taky za pomoc při umývání hromady špinavého nádobí), Majce za vedoucování zkoušek, Monice za proviant, podporu na zkouškách a za pomoc při obsluhování místní provizorní kantýny. No a nakonec všem ostatním (zahrnuji tam ty, na které jsem při konkrétním jmenování zapomněla-:).

FOTOGALERIE ZE ZKOUŠEK

Zkoušky podle NZŘ

Reportáž ze zkoušek

A je to tady, první zkoušky podzimní části letošní sezóny máme za sebou. A jaké byly? Nechte si to vyprávět…

Začneme asi počasím: babímu létu se docela dařilo, takže to podle předpovědí nejdříve vypadalo, že se asi pěkně ohřejeme , nicméně, jak se zkoušky blížily, předpovědi se „trochu“ změnily, takže se ochladilo, ve středu dokonce hnusně lilo. No, když se to vezme kolem a kolem, bylo vcelku ideálně, jen kdyby ještě někdo vypnul vítr nahoře na kopci nad Řevnicemi, kde jsme čuchali, tak by to bylo ještě ideálnější… Ráno kolem deseti stupňů, přes den bych to tipovala tak na 18-20 stupňů. Dopoledne sluníčko, později oblačno až zataženo. Jak říkají někteří z nás na cvičáku, když tuto předpověď slyší z úst meteorologů, není možné se do vývoje počasí nestrefit .

Ale pěkně po pořádku.

Po obvyklých změnách v přihláškách, kdy se tradičně někteří stále přihlašují na zkoušky dlouho dopředu, aby se pak následně z jakýchkoliv důvodů (ať pochopitelných či nepochopitelných) na poslední chvíli odhlásili nebo možná ani to ne, neboť již zapomněli, že na nějakou zkoušku vůbec přihlášeni jsou… Zkrátka zhruba tak dva dny před zkouškami bylo jasné, že bude na soupisce celkem sedm psů s celkem pěti psovody, což znamená, že dva psovodi měli po dvou psech. A jak to tak bývá, na poslední chvíli se nám zranil figurant, takže byla ještě změna figuranta, (což možná trochu ovlivnilo zrušení účasti některých dříve přihlášených psovodů). Kromě toho, že jsme neměli svého dvorního figuranta, nebyl k mání ani šlapač, protože Roman Šonský ve většině případů pokládal pro nás cizí stopy. Náhradu jsme za Romana samozřejmě našli, nicméně bylo potřeba překopat něco organizačně „překopat“.

Tak už dost filozofování, co by bylo, kdyby bylo… Na soupisce byla jedna ZZO, jedna ZM, dvě ZVV1, dvě ZPS1 a jedna ZPS2. Vzhledem ke skladbě zkoušek (stopařské speciálky) usoudil rozhodčí pan Ryneš, že by bylo dobré čtyřhodinovou stopu podle ZPS2 položit co nejdříve poránu, měli jsme dohodnutý sraz už v sedm hodin ráno v klubovně.

No, ráno se mi vůbec nechtělo vstávat, a to mám cvičák za rohem. Litovala jsem ostatní, kteří jeli z větší dálky. Už před sedmou bylo na cvičáku živo. Vařila se tam káva a vonělo tam jídlo, které jsem navařila včera, v pátek. Na sporáku stál velký hrnec plný drůbežího vývaru s masíčkem, nudličkami a zeleninou, v lednici byla v pekáči narovnaná upečená kuřecí stehna a pekáč nádivky. Pepa Šott dorazil nejen s Gwenem, ale také s plechem perníku s polevou, co upekla včera večer Majka.

Pan rozhodčí dorazil přesně na dohodnutý čas s výbornou náladou. Po dohodě odjel šlapač Pepa položit na kopec čtyřhodinovku. Proběhla kontrola „papírů“, následně nástup, kde byly oficiálně zahájeny zkoušky. Všichni absolvovali kontrolu identifikace psů a šlo se na poslušnosti. Začínala Martina Grolbertová s rotvicí Bárou podle ZZO. Na poslušnosti získala velmi pěkných 55 bodů. Pokračoval Vláďa s Iccem z Gargamellu podle ZM. Icco byl sice trochu vláčný, ale jinak všechno splnil. Pan rozhodčí ohodnotil jejich výkon 48 body.

Pak šly na řadu ZVV1. Předala jsem foťák do rukou kohokoli, kdo je bude mít volné a bude ochoten udělat nějaké fotky a odjela jsem se Světlanou na kopec nad Řevnice položit stopy pro dvě ZPS1, které měly stárnout dvě hodiny.

Bylo už docela hezky, u vody svítilo sluníčko a oteplovalo se. Zato nahoře na kopci to pěkně funělo. Sakra, to budou stopy pěkně rozfoukané. Vítr byl nepříjemný, studený, takový, který my na stopách nemáme rádi. Stopy jsem položila a Světlana jela pro Káju a Bugginu. Ostatní mezitím na cvičáku dokončili poslušnosti a vydali se za námi na stopy. Abych nezapomněla, na poslušnostech byli všichni úspěšní .

Mezitím, co nám stárly cizí stopy, pokládali svoje stopy Vláďa pro Icca podle ZM a Petra podle ZVV1. Petra získala na stopách s fenou Kirké Vepeden 91 bodů, s Dustym z údolí Úpy 90 bodů, Vláďa s Iccem 48 bodů.

Pak zbývalo čekat, až zestárnou stopy pro ZPS1, protože na to, abychom jeli udělat na cvičák obrany a pak se vraceli nazpět na stopy, bylo málo času. Začalo se oteplovat. Kupodivu ale nikdo na kopci nebyl, což nebývá zvykem, protože je to místo, kam chodí často lidi ze Řevnic venčit svoje psy, často sem jezdí lidi na koních anebo tady můžete potkat nadšence, kteří buď pouští draky nebo modýlky. Zkrátka dneska byl klid. Čas nám utekl povídáním o všem možném, panovala prostě velmi příjemná atmosféra.

Když přišel správný čas na vypracování stopařských speciálek (jedniček), nastupovala první Majka s Alfíkem. Alf se na nášlapu moc nezdržoval a vyrazil na stopu. První úsek byl proti větru. Alf ušel po stopě kousek a začal se zajímat i o prostor mimo stopu. Bylo to asi moc zajímavé, protože na louce to bylo všude okolo rozryté od divokých prasat. Při pokládání stop jsem se snažila se těm místům vyhnout, ale přece jen byly blízko stopy. Alf se za chvíli srovnal a konečně se vydal na stopu. První lom ověřoval, druhý úsek měl s bočním větrem. Označil předmět a vyrazil dál. I druhý lom ověřoval, ale pokračoval ve stopě. Třetí úsek byl po větru a vypadalo to docela dobře. Brnknul o třetí lom, ale pak pokračoval rovně a ještě se trochu stáčel doleva. Sešel definitivně ze stopy, a tak pan rozhodčí stopu ukončil. Škoda, chyběl jeden krátký úsek, ostrý lom a poslední úsek.

Na druhou ZPS1 šel Kája s Bugginou. Po uvedení na stopu se chvilku zdrželi na nášlapu, Buggina pak vyrazila na stopu. Udělala ale jen pár kroků a začala kroužit a čuchat rozrytou louku od prasat, o stopu skoro nejevila zájem. Pach zvěře byl pro ni natolik silný, že nechtěla pracovat. S velkými problémy došli k prvnímu lomu, kde pan rozhodčí stopu ukončil. Po dohodě s panem rozhodčím jsme stopu směli dojít, a tak jsme se na ni společně vydali s Bugginou na krátkém vodítku. Nebylo to moc pěkné, sedmiletá Buggina na to totálně kašlala a měla to pěkně na háku. Její panička Světlana i trénér Kája byli na ni pěkně naštvaní, protože v tréninku čuchala moc pěkně. Co naplat, ale je to k vzteku. Buggina nám lezla do kapsy pro granule, ale to se tentokrát se zlou potázala! Za takovýhle výkon? Nic si nezasloužíš, vyčítala jí její panička. Tak snad příště…

Vraceli jsme se na cvičák, protože jsme byli domluvení, že půjdeme udělat obrany. Nakonec se ale pan rozhodčí rozmyslel, přemístili se na druhý terén, kde byla položená čtyřhodinová speciálka ZPS2 pro Ira a tam čekali, až stopa zestárne na předepsanou dobu. Z vyprávění jsme pak slyšeli, že Iro dneska taky neměl den a podle toho to vypadalo. Po ukončení práce panem rozhodčím po prvním úseku si stopu taky došli. Iro však prý začal bezchybně pracovat až když se na něj Vláďa naštval… Škoda, dneska byly relativně dobré podmínky na stopy i pro tak těžkou zkoušku, jakou ZPS2 je, což se tak často nestává.

Zbývalo udělat speciálky podle ZZO a tři obrany. Martina s Bárou ZZO splnily a prospěly výborně. Pak se šlo na obrany, figuroval Jindra Kubík. Začínala Petra s Dustym podle ZVV1, získali 90 bodů, pak šel Vláďa s Iccem podle ZM. Jejich výkon ohodnotil pan rozhodčí 45 body. Nakonec předvedly obranu Petra s Kirké se ziskem 87 bodů. A bylo hotovo.

Gábina s panem rozhodčím vyplnili soupisku a protokoly. Mezitím se všichni naobědvali a v klídku popíjeli kávičku. Když byla hotová administrativa, sešli jsme se v klubovně a oficiálně zakončili zkoušky předáním „papírů“ a hodnocením výkonů.

I když s dnešními výsledky nemohli být všichni spokojeni, měli jsme ze zkoušek dobrý pocit. Ze sedmi adeptů úspěšně složili zkoušku čtyři. Patří jim blahopřání.

S panem rozhodčím jsme se shodli, že stopařina je těžká a i když máme poctivě natrénováno, nemusí výkon při zkoušce vždycky dobře dopadnout, protože tam hraje roli atmosféra a nervozita psovoda. Zkrátka se potvrdilo to, že pracujeme se živými zvířaty a jejich výkony jsou ovlivňovány mnoha aspekty. A tak je potřeba kromě poctivého tréninku, dobrých klimatických podmínek, dobrých terénů, dobrého rozhodčího, který zajistí rozumnou atmosféru, také kus štěstíčka. A dneska snad bylo všechno k mání, chybělo jen to štěstíčko.

Zbytek dnešního odpoledne jsme si v klidu zatrénovali obrany s Jindrou Kubíkem, popovídali si v příjemné atmosféře s panem rozhodčím, zavzpomínali na některé povedené či nepovedené výkony a zážitky se psy. Dnešní zkoušky určitě patřily k těm, na které budeme vzpomínat s příjemnými pocity.

A ještě abych vás pobavila, dodatečně jsem se dozvěděla, že jak pan rozhodčí Miroslav Ryneš, tak i figurant Jindra Kubík, jsou vyučení kuchaři. Ještě, že jsem to nevěděla, když jsem na dnešek vařila oběd, asi bych měla větší trému, jestli se mi to povede. Nakonec se ale skoro všechno snědlo, tak snad to bylo dobré. 

Zbývá připravit fotogalerii z fotek, které tentokrát fotili všichni, kdo měli zrovna volné ruce a udrželi můj těžký foťák s teleobjektivem . Možná bych tady teď mohla zmínit, že by bylo fajn, kdyby na zkouškách nebyli jen ti, kteří zkoušky skládají, ale kdyby nás bylo o trochu víc. Ono je potřeba kromě kladečů a figuranta také lidi do skupiny, střelec, eventuelně další pomocníci… Tak snad se to povede příště….

Jinak díky všem těm, kteří dneska pomáhali.

FOTOGALERIE ZE ZKOUŠEK

Zkoušky podle ZŘ KJ Brno

Reportáž ze zkoušek

Další podzimní akce nás čekala na dnešek. Výhodou bylo, že dnešku předcházel včerejší pátek, kdy bylo 28. září, tudíž Václava a tudíž státní svátek. A tak jsem si na přípravu zkoušek nemusela brát dovolenou, jako vždycky.

Na zkoušky bylo přihlášeno 15 psů se 14 psovody, z čehož vyplývá, že jeden psovod měl dva psy. Z toho bylo jedenáct zkoušek ZOP, dvě ZPU1, jedna ZPU2 a jedna ZPU- S. Tedy poměrně nabitý program.

Posuzovat přijel tradičně Rudolf Baudyš, vedoucí zkoušek byla tradičně Gábina Stará.

Okolo sedmé ranní jsme se začali scházet v klubovně. Byla mlha jako mléko, rosa jako řeka, poměrně chladno, ale vypadalo to, že by se to mělo vybrat. Na dopoledne předpovídali docela slušné počasí, ale odpoledne zataženo a déšť. Tak to už snad budeme mít hotovo, tak ať pak prší.

V osm přijel pan rozhodčí a šlo se hned na nástup. Hned po nástupu jsme jeli na stopy nad Řevnice. Byly dvě vlastní podle ZPU1, stopu podle ZPU2 jsem pokládala já a stopu podle ZPU-S pokládala Gábina.

Než jsme cizí stopy položili, měly jedničky odčucháno. Pan rozhodčí se přemístil na terény k nám a chvilku jsme čekali. Jako první šel vypracovat stopu Kája Ráž s beauceronkou Daphne du Perouet. Terén byl super, tráva s jetelem, výška porostu tak akorát 20-30 centimetrů, mlha se pomalu zvedala, ale sluníčko ještě zdaleka nevystrčilo čumáček, bezvětří, takže podmínky téměř ideální… Dafina šla po stopě pomalým tempem, sem tam se šla Káji pro jistotu zeptat, jestli jde dobře, předměty označila v pořádku. Vyčuchali si 72 bodů. Krásná práce.

Jako poslední šel čuchat Vláďa s Iccem z Gargamellu podle ZPU-S. Stopa začíná vyhledáním nášlapu, což Icco výborně zvládl. Stopu šel pěkně, se zájmem, s nosem u země, pěkně vypracoval lomy a označil první předmět. Bohužel předmět, který stopu ukončoval, neoznačil, ale pokračoval krásně po odchozí stopě Gábiny, jak se Vláďa následně smál, šle prostě cestou do auta… Bez posledního předmětu 90 bodů, tedy krásná práce.

Tak a máme stopy za sebou, všichni úspěšně. Jedeme zpátky na cvičák, kde se nervuje zbytek adeptů na zkoušky. Čas máme výborný, je kolem deváté, pěkně to „odsejpá“.

Bez přestávky jdeme pokračovat poslušnostmi. Začíná se individuálními poslušnostmi podle ZOP. Nastupují po dvojicích.

Začínal kavkazan Artur dlouhodobým odložením a rotvajlerka Bára cvičením. Bára s Martinou Grolbertovou měla poslušnost líbivou a svižnou, ztratila jen dva body, takže za 48, což bylo velmi pěkné. Při jejím výkonu se Artur zvedl a odkráčel z dlouhodobého odložení.

Po Báře cvičil s paničkou „Pan Artur“. Důstojně a s rozvahou s pomocí svojí paničky absolvoval celý zbytek poslušnosti za bodový zisk 30 bodů.

Dalšími dvěma dvojicemi byli střední knírač Brit a labradorský retrívr Dusty se svými paničkami. Dusty šel cvičit jako první, Brit šel na dlouhodobé odložení.

Britova panička je začátečník, a tak byla ze zkoušky velmi nervózní. Odložila Brita předčasně, ještě když Anetka dávala Dustymu volno. Pan rozhodčí jí tedy ke psovi vrátil, a to oba dva tak rozhodilo z koncentrace, že se dlouhodobé odložení Britovi vůbec nepovedlo. To této dvojici rozhodně na klidu nepřidalo, což se projevilo i na následném výkonu.

Ale nazpět k Dustymu a Anetce. I Anetka byla ze své první zkoušky hodně nervózní, nicméně předvedli společně individuální poslušnost za 39 bodů.

Po nule za dlouhodobé odložení nastoupil Brit se svojí paničkou na zbytek individuální poslušnosti. Brit byl celý vyjevený, neukázněně poskakoval a dával svojí paničce pořádně zabrat. Pěkné měli přivolání a polohy, zbytek poslušnosti se jim moc nepovedl a získali tak celkem 20 bodů.  

Pokračovaly další dvě dvojice. Panu rozhodčímu se přišli nahlásit Karel Hnát se svojí fenou německého ovčáka Zessi Fabare Bohemia a Petra Suchomelová s beauceronkou Hestie z Lhotecké linie. Karel se svojí fenou získali za svůj výkon pěkných 47 bodů. Petra s Hestií předvedli radostnou a energickou poslušnost, která se všem líbila, odnesli si za ni 48 bodů.

Dalšími dvěma dvojicemi byli Honza Maršík se svým stafbulem Gassem (Goewin Arate-Alesaf) a Kája Ráž s rotvajlerkou Neriou Bohemia Beryl. Kája s Neriou získali pěkných 45 bodů, Honza s Gassem za bezchybně předvedenou poslušnost zaslouženě plný počet 50 bodů.

Poslušnosti podle ZOP zakončily dvojice Vendulka Větrovská se svojí kelpií Delight Brown Mount Mckinkey a Lukáš Langmajer s dobrmanem Škubánkem. Obě dvojice předvedly velmi hezkou poslušnost, za kterou získaly shodně po 49 bodech.

Podle ZOP měla jít ještě Tereza Rinešová se svojí boxérkou Hortenzií od Ivetky Vel-Om. Ta ale hárala, a tak bylo rozhodnuto, že půjde poslední, tak jako Xarra Slezin Lovan Petry Fürstové, která rovněž hárala, ale byla přihlášena na ZPU1.

Následovala poslušnost podle ZPU1 Laděny Kotrbové s dalmatinem Fantomem Vetřelec. Na poslušnost nastupovali se ziskem 16 bodů z volitelného cviku – stopy. Na poslušnosti získali 73 bodů, takže celkem 89 bodů. S Laděnou a Fantomem jsem předcvičovala já s Honeyem.

Pak se pokračovalo poslušností podle ZPU2 v provedení Káji Ráže s beauceronkou Daphne du Perouet. Bodový zisk této dvojice byl 92, což je velmi slušné.

Další poslušnost byla speciálka ZPU-S, kterou skládal Vláďa Kasl s Iccem z Gargamellu. Poslušnost u této zkoušky je dlouhá a velmi náročná, Vláďa s Iccem získali 85 bodů. Pak hned následovala část tzv. dovedností, které jsou velmi zajímavé. Součástí je skok daleký, vysílání na dva směry, vodorovný žebřík, houpačka, kladina pohyblivá, rozlišování předmětů, průzkum terénu 2 x 3 směry, přičemž jednou figurant sedí v maketě zády, pes nesmí napadnout, jen vyštěkává. Podruhé je figurant umístěn vleže v úkrytu, okolo něj jsou nádoby s hořícími ohni. I tady musí pes označit ležící osobu mezi ohni. Hodnocen je též klid psa při kontrole zachraňovaných osob při obou zákrocích. Tyhle disciplíny byly obzvlášť zajímavé a moc se nám to líbilo. Za dovednosti získal Icco krásných 99 bodů. Vláďa s Iccem měli po absolvování těchto disciplín zkoušku v kapse, získali celkem krásných 274 bodů, což je za známku velmi dobře.

Pak následovaly všechny skupinové poslušnosti a přenášení psů. Zkoušky se pomalu začaly chýlit ke svému konci.

Na řadě byla obrana podle ZPU2 Káji s Daphne. Obrana není zrovna silnou disciplínou Daphne, a tak nepřekvapila získanými 70 body za předvedený výkon. Nicméně 70 na zkoušku stačí, a tak se mohli společně radovat ze složené zkoušky ZPU2.

No a zbývaly dvě háravé feny. První cvičila Tereza Rinešová s boxerkou Hortenzií podle ZOP, následovala Petra Fürstová se svojí Xarrou podle ZPU1. Ve skupině jsme oběma háravým fenám úspěšně sekundovali já s Honeyem a Vláďa s Irem.

Tak a je to. Konec, vše posouzeno. Počasí nám vydrželo, zatahovalo se, nebylo ani teplo, ani zima, takové nijaké podzimní počasí. A šlo se do klubovny na papání a psaní bodů.

Pan rozhodčí šel počítat body a my jsme si stoupli do fronty u kantýny.

Od včerejška bylo na dnešek na vařeno: veliký hrnec hovězího vývaru s masíčkem a nudlemi – bohužel jsme přišli pozdě, polévka už byla snědená ! Romana Rychlá se snažila v kantýně dostát svému jménu a otáčela se, jak nejrychleji uměla. Do zkouškařů a jejich doprovodu padala jak sekaná s bramborem, tak hlavně španělské ptáčky s rýží. Nakonec na mě ptáček nezbyl, polévky jsem měla trošku, polovinu porce, kterou jsem ráno nestihla sníst před nástupem, protože jsme pak spěchali už na stopy. S povděkem jsem si tedy dala sekanou s brambory a byla ráda, že na mě zbylo alespoň tohle.

No jako kuchařka dnešního jídla jsem ráda, že všem chutnalo, protože pro kuchaře je prý nejlepší odměna to, když se jídlo sní.

Bylo kolem jedné, pan rozhodčí s Gábinou pilně počítali a vyplňovali protokoly, soupisky, výkonnostky… Blížil se čas závěrečný, čas vyhlášení výsledků a oficiálního ukončení zkoušek. Už ani nevím, kolik bylo hodin, když začala Gábina předčítat výsledky zkoušek. Začala neúspěchy, které byly dnes dva. Body na zkoušku bohužel nestačily medvědovi kavkazákovi – panu Arturovi a knírači Britovi. Paničky obou neúspěšných psů přijaly rozhodnutí pana rozhodčího s tím, že zkoušku nevzdávají a zkusí ji složit na jaře znovu. To je slovo do pranice.

A jaké byly výsledky ostatních? I když jsem v průběhu reportáže některé výsledky už částečně prozradila, je třeba doplnit zbytek.

Z jedenácti ZOP bylo sedm za výborně, dva neprospěly, jedna velmi dobře a jedna dobře. Ze dvou ZPU1 byla jedna velmi dobře a druhá výborně. ZPU-S byla za velmi dobře, ZPU2 za uspokojivě. Výsledky tedy vynikající, všem k dosaženým výsledkům gratulujeme a můžeme se těšit, že se s některými psovody třeba setkáme znovu v příštím roce při skládání vyšších zkoušek.

Zkoušky byly oficiálně ukončeny, poděkovali jsme panu rozhodčímu a figurantovi, vedoucí zkoušek Gábině, kantýnské a všem, kteří se podíleli na organizaci zkoušek.

Zase máme jednu akci za sebou, můžeme říci, že úspěšně. Tyto zkoušky patřily k těm, na kterých panovala naprostá pohoda a vstřícná nálada. Tak to má být, děláme to přece proto, že nás to baví.

Fotografie ve fotogaleriích jsou poznamenány sluníčkem..., a protože při zkouškách není možné se "plácat" jen tak po place, abych zaujala vhodnější místo na focení, jsou prostě takové, jaké jsou.

FOTOGALERIE ZE ZKOUŠEK 

Zkoušky podle IPO 

Reportáž ze zkoušek

Když jsme někdy koncem léta objednávali termín na tyto zkoušky, netušili jsme, že pan prezident na stejný termín vyhlásí volby do krajských zastupitelstev a do Senátu.

No, prostě to tak vyšlo, a tím jsme byli já a Kája Ráž v pytli, neboť bylo naprosto jasné, že my dva (společně s dalšími čtyřmi lidmi) budeme trávit pátek a sobotu ve volební místnosti jako členové okrskové volební komise. Je to sice k naštvání, ale nedalo se nic dělat.

A tak jsem si místo plánovaného pátku vzala dovolenou ve čtvrtek a navařila obrovský hrnec bramboračky a o trochu menší hrnec rajské omáčky s hovězím masem. Romana Rychlá měla za úkol uvařit k rajské omáčce těstoviny a měla tradičně na starost kantýnu.

Jak bylo následně vidět, máme zdatné a samostatné pomocníky, kteří nás zastali, a tak všechno fungovalo i bez nás. A to je moc dobře, to mi udělalo radost, i když nám bylo trochu líto, že jsme nemohli na zkouškách být.

A teď už k samotným zkouškám. Dokumentování, čili fotografování, měla na starost dneska Tereza Suchánková, která zároveň o zkouškách napsala následující reportáž. Tak si hezky uvařte kávu, sedněte si v klidu a počtěte si:

REPORTÁŽ PSANÁ BEZ OPRÁTKY

Dne 13. října 2012 se brzy ráno sešlo 8 odvážných psovodů, aby změřili své síly s mezinárodním zkušebním řádem pod dohledem rozhodčí paní Zuzany Huclové. Zkoušky byly rozmanité – 3x BH, 1x IPO 1, 1x IPO 2, 1x FPr1, 2x FPr3, 1x FH 2, 1x SPr2 a 1x SPr3, takže bylo opravdu na co se koukat. A byl to lítý boj, ze kterého 10 psů vyšlo vítězně a jeden zkusí štěstí příště (FH 2 už je prostě těžká zkouška).

Nástup proběhl bez problémů, i když trochu netradičně na pešuňku. Vyráželo se hned na stopy, takže nám to hezky utíkalo. Ladislava Kotrbová s dalmatinkou Kim von Hügel (FPr1), Majka Šubrtová s německým ovčákem Alfem Larben (FPr3) a Gábina Stará spolu s německou ovčandou Sany z Javů (FPr3) se mohly začít plácat po zádech, protože měly všechny hotovo. Petra Fürstová s fenou německého ovčáka Kirké Vepeden (IPO1) a Vláďa Kasl s německým ovčákem Iccem z Gargamellu (IPO 2) postoupili do dalšího soutěžního kola. Poslední stopař Cafú Půlnoční měsíc (ano, kdo sázel na německého ovčáka, vyhrál) a Vláďa Kasl si museli počkat, až jim stopa (FH 2) zestárne, takže jsme se vrátili na plac, abychom nezaháleli.

Tam se rychle a hlavně úspěšně sfoukla všechna tři BH, což určitě potěšilo všechny jejich psovody – opět Ladislava Kotrbová, tentokrát s dalmatinem Fantom Vetřelec, Markéta Štochlová s německou ovčandou Emina z Jirkova dvora a trojici uzavíral stafík Goewin Arate-Alesaf alias Gass Honzy Maršíka.

Abychom neměli jednotvárný program, tak jsme na place ještě stihli odkousat obě SPr. Na dvojku nastupovala Petra Fürstová s Dustym z údolí Úpy a o level výš mířil Pepa Šott s Gwenem z Hromadného. A oběma se zadařilo.

Pak měla většina lidí na cvičáku pauzu, protože se jela odčuchat (již dostatečně stará) FH 2. Jak už jsem prozradila na začátku, FH 2 se tentokrát nepovedla. Ale nikdy neříkej nikdy. Ono to někdy vyjde.

Už zbývalo jen posoudit zbylé dispiclíny IPO 1 a 2. Kirké i Icco se protáhli poslušností a dostali se do finále. Obrany už byly rychlé a nám se blížil konec. Celou dnešní akci uzavíraly speciální cviky BH, což byl opravdu hřeb dne. Hafani obstáli a kancelář se mohla vrhnout na papírování. Vyhlášení, poděkování, slzy radosti… a díků. Můžeme bouchnout šampaňské, máme to za sebou!

Všichni účastníci (zájezdu) si zaslouží dík za korektní vystupování. Kuchyně by nefungovala bez pomoci Romany Rychlé, všechno postřílel Pepa Šott a chlupáči by neměli co čuchat bez Vaška Mejstříka a Romana Šonského, kterému to šlapání nestačilo, tak to rovnou všechno i odfiguroval. Pak nesmíme zapomenout na kancelář a vedoucího Tomáše Suchánka. V neposlední řadě patří dík paní rozhodčí (za hezké body) a pohodovou atmosféru.

Tolik tedy reportáž mladé a nadané novinářky Terezy Suchánkové

A mě zbývá všem poděkovat a popřát jim k úspěšně složeným zkouškám. A nakonec ještě fotografie, jejichž autorem je také Tereza. 

Podzimní obranářský závod

PROPOZICE ZÁVODU

VÝSLEDKOVÁ LISTINA

HLAVNÍM SPONZOREM ZÁVODU BYLA:
 

FIRMA CZanidis, spol. s r.o.

Dále nás sponzorují:

REPORTÁŽ ZE ZÁVODU

Za dobré paměti je potřeba sepsat všechny zážitky, dokud jsou ještě čerstvé, než je překryjí další události. Tedy vzhůru do toho, tady jsou moje postřehy.

Jedničku si vylosovala Jiřina Smejkalová s fenkou čivavy Aurinií. Aurinii se moc do mokra nechtělo. Bodejť by chtělo, když je to normální gaučák…. Ale statečně to obě odchodily a odcvičily. Problémy byly s povelem lehni, aport se moc nevydařil. Dlouhodobé odložení i odložení za pochodu si Aurinia odseděla. Nicméně od obou to byla velká snaha a odvaha, jít závodit v takovém odporném počasí, jaké dneska panovalo. Za předvedený výkon tato dvojice získala 20 bodů.
Druhá dvojice byla Marcela Mejstříková s fenkou bišonka Beuty Bílá Hromůvka alias Lady. I ona je typický gaučák, takže získaných 35 bodů bylo zasloužených. Ani ona si nechtěla moc lehat, fuj, do toho mokra, ba dokonce měla trošičku problémek i s dosedáváním, jak ta mokrá tráva studila

Už v průběhu poslušnosti podle ZM začaly padat se studeným déštěm zmrzlé krupky, které se postupně měnily ve sníh… Stále se ochlazovalo.

Pokračovalo se bez přestávky poslušnostmi v kategorii ZVV1, kde bylo celkem šest závodníků. Jako první nastupoval na plac Pepa Šott s NO Gwenem z Hromadného. Předvedli poslušnost, kterou ohodnotil pan rozhodčí 74 body. Problém byl s přivoláním, Gwenovi se od Pepy nechtělo, takže výsledek 3 body. Další cviky byly s drobnými chybami či nepřesnostmi, štěkání na povel za plný počet. Následoval aport volný za polovinu bodů, pak skok vysoký, která byla za nulu, protože Gwen se rozhodl, že dneska skákat nebude. Zbytek cviků byl zase za plný počet bodů. A počasí se nám stále horšilo…

Startovní číslo tři si vylosovala Jitka Procházková z Čekanic se svojí border kolií Angelic Face Running Free. Předvedly nejhezčí poslušnost dnešního dne a získaly za ni 98 bodů, kdy dva body ztratily pouze na metrovce, fenka šla s dotykem tam i zpět. Všechny ostatní cviky měly za plný počet bodů

Musím říci, že obrany podle ZM měly velmi dobrou úroveň, kterou nepoznamenalo ani velmi nepříznivé počasí. Moc se mi to líbilo. Fotila jsem pod slunečníkem  kousek od vyštěkávací makety, takže jsem měla všechno jako na dlani.

Další dvojicí brodící se sněhem byla Jitka Procházková s borderkou Angelic Face Running Free (ach ty bordery, jaká mají složitá a dlouhá jména ). Průzkum terénu za devět bodů, vyštěkání, prohlídka a výslech za plný počet bodů. Přepad se nepovedl, fenka sjela z rukávu a přes hledáček foťáku se mi zdálo, že tam pak byla trochu reakce na nápřah figuranta, tři body, pouštěčka v pořádku. Hladké zadržení za osm bodů, pouštěčka v pořádku, kontrolák za deset bodů, pouštěčka v pořádku, celkem 75 bodů.

A bylo na řadě závěrečné slovo. Trochu jsme se o ně tahali s Jirkou Hůlou, vedoucím závodu. Já se svojí nevymáchanou pusou jsem se mu pořád do toho pletla, aby na něco nezapomněl, samozřejmě v dobré víře. No nakonec ho to trochu namíchlo…ale potom zase všechno dobrý.

Poděkování patří všem pomocníkům na dnešním závodu, děvčatům za odvedenou práci v kanceláři, Romaně a Heleně za perfektní kantýnu. Dále samozřejmě všem, kteří se podíleli na přípravě jídla pro všechny, kteří dnes přijeli závodit i fandit (taky všem, kteří všechno snědli ). S dalšími díky nesmím zapomenout na střelce, skupinku při IPO1 a samozřejmě vedoucímu závodu Jirkovi Hůlovi a jeho pobočníkovi Miloši Formanovi.

Snad jsem na nikoho nezapomněla, pokud přece jen ano, odpusťte mi to, dejte mi vědět, a já to ráda doplním!

Ze závodu je 2800 fotografií. Čeká mě několik dlouhých večerů a možná i bezesných nocí, abych vše uspořádala, upravila a zveřejnila....

Fotografie z letošního závodu byly pořizovány za extrémních klimatických podmínek. proto vypadají tak, jak vypadají. Kategorii vloženého obranářského závodu jsem už nefotila, protože byly tak špatné podmínky, ať se to týká deště se sněhem, tak i světla, takže by z nich pravděpodobně stejně nic nebylo. Škoda, někdy vás počasí tak odrovná, že bohužel dokumentace nemůže být úplná. Tak snad zase příště.

Možná bychom mohli tento závod přejmenovat místo Podzimní spíše na Vánoční, jak poznamenali někteří závodníci .

FOTOGALERIE ZE ZÁVODU

KATEGORIE ZZO

KATEGORIE ZM-POSLUŠNOST

KATEGORIE ZM - OBRANY

KATEGORIE ZVV1 - POSLUŠNOST

KATEGORIE ZVV1 - OBRANY

KATEGORIE ZVV2 - POSLUŠNOST

KATEGORIE ZVV2 - OBRANY

KATEGORIE IPO1 - POSLUŠNOST

KATEGORIE IPO1 - OBRANY

Zkoušky podle IPO

REPORTÁŽ ZE ZKOUŠEK

Poslední zkoušky z výkonu v letošním roce jsou už minulostí. A co o nich říci, jak je zhodnotit? Vezmu to postupně a budu hodnotit z několika úhlů pohledu...

Co se týká účasti na zkouškách, byly naplněné dvanácti psy s celkem devíti psovody. Co se týká složení zkoušek, byly pestré. Na soupisce byla dvě BH, jedna FPr1, jedna SPr1, jedna SPr2, jedna SPr3, jedna APr2, dvě FH1, jedno FH2, jedno IPO1 a jedno IPO3. Tedy veliký výběr -:)
Co se týká plemen, byly zastoupeni němečtí ovčáci, kteří byli v převaze, dva němečtí boxeři, jeden beauceron a jeden rotvajler.
Počasí nebylo nic, moc, inverzní oblačnost, vlhko, nepříjemné chladno, lezavo, zkrátka typicky listopadové počasí. Co bychom ale v polovině listopadu chtěli. Dobře, že nepršelo.
Co se týká atmosféry zkoušek, náladě se nedá nic vytknout, všichni ji měli dobrou. Samozřejmě, že jsme byli nervózní, ale to už ke zkouškám patří. Vedoucí zkoušek byla Gábina Stará (jak taky jinak). V kantýně byla jako vždy Romana Rychlá, jako posilu jsme vyslali do kantýny ještě Světlanu, která se střídala s Majkou, protože Romča má nějakou bolavou pacičku.
Co se týká pana rozhodčího, byl naprosto pohodový. Co se týká hodnocení výkonů, podle mého názoru byl přísný a spravedlivý. Kdo nepředvedl výkon, body nedostal.
A co se týká výkonů, škoda mluvit. Dnes nebyl dobrý den, nedařilo se. 

Ale pěkně po pořádku. Ještě před nástupem se dohodl rozhodčí se šlapači a ti odjeli na terény pokládat FH stopy a jednu IPO3.

Po zahájení zkoušek nástupem jeli všichni, co měli čuchat, kromě FH, na terény. Čuchalo se jako obvykle nad Řevnicemi na loukách pod vysokým napětím. Začínalo se FPr1 a IPO1. Ani jedna jedničková stopa nebyla úspěšná. Boxerka vyšla z nášlapu jen pár kroků a vrátila se. Po přemýšlení a pokusech dalšího uvedení na stopu si sedla a rozhodla se, že prostě nikam nejde. Pan rozhodčí stopu ukončil a nabídl psovodovi, aby si stopu došel. Psovod zahodil vodítko a boxerka kupodivu sama čuchala... Zlatíčko... za nulu.

Jako druhý šel Luděk Hrudka s Garym. Gary vypadal, že je nabitý energií, a to dokonce tak, že chtěl vystartovat po autě, které projíždělo okolo po silnici. Vypadal, že jde na obranu a ne na stopu. A podle toho stopa taky vypadala. O Garym víme, že čuchat umí. Dneska si na stopě dělal co chtěl, a tak na konci prvního úseku pan rozhodčí stopu ukončil. Luděk stopu došel tréninkově.

Následoval přejezd na stopu podle IPO3, kde se ještě chvíli čekalo, než stopa zestárne. Na stopu šel Kája Ráž s beauceronkou Buggie od Kulaté báby. Buggie je téměř osmiletá fena, která má stále energie na rozdávání. Netrpí rozhodně ani nedostatkem sebevědomí... Všichni, co už nějakou dobu se psy cvičíme, víme, že poznají, kdy jsou na zkoušce a kdy na tréninku. A tak většinou na tréninku fungují jako hodinky, ale pak přijde zkouška nebo závod a oni ví, že na ně psovod nemůže. A tak Buggie, která umí velmi dobře čuchat, vyrazila od nášlapu s nosem u země. Vypadalo to na pohled dobře. Po chvíli nám pes, psovod i pan rozhodčí se šlapačem částečně zmizeli za horizontem. Stále ale na dálku stopa vypadala docela dobře, i když bylo vidět, že občas Buggie ze stopy kousek schází a čuchá si nějaké zajímavosti. Přesto jsme tiše doufali, že by to mohlo dneska konečně vyjít. Terény byly totiž skoro ideální - nízká tráva, vlhko, zataženo, téměř bezvětří.
Pak se všichni vynořili na horizontu a my jsme mohli sledovat kousek třetího úseku a zbytek stopy. Bylo jasné, že Buggie označila pouze jeden ze tří předmětů. To nebylo dobré, ale při troše štěstí by to mohlo na limit stačit. Nestačilo. Kromě neoznačených dvou předmětů bylo na stopě podle hodnocení pana rozhodčího více chyb a ovlivňování psovodem povely. Bylo jasné, že Buggie zkoušela trpělivost psovoda. Hodnocení 67 bodů, což nestačí na pokračování v další disciplíně, a tak zklamání.

Vraceli jsme se na cvičák na poslušnosti a nechali na loukách šlapače FH a jejich stopy, které museli ještě zestárnout.

Protože na stopě vypadlo IPO1 i IPO3, čekaly nás jen dvě poslušnosti, jedna podle BH, druhá podle APr2. Druhé BH byla háravá fena, která musela čekat až na úplný konec posuzování.

 Jako první nastupovala na poslušnost podle BH Petra Fürstová s mladou fenkou německého ovčáka Kentucky Mania Bohemia. Fenka bohužel neuležela dlouhodobé odložení, k tomu pár chyb a ohodnocení 40 body nestačilo. Na druhou poslušnost nastupovala moje maličkost s Honeyem. Poslušnost podle zkoušky APr2 je vlastně IPO2. Ani nám po předvedení poslušnosti body na zkoušku bohužel nestačily. Já jsem měla z poslušnosti vnitřně dobrý pocit, Honey chodil hezky. Bohužel jsme byli penalizováni za nepřesnosti v provedení cviků. Honey občas předcházel, občas byl méně pozorný a soustředěný, pomalu sedal, pomalu lehal, popocházel při odložení ve stoje, občas křivě přisedal. Vzhledem k tomu, že dost často při poslušnosti štěká, byla jsem na něj dost přísná, a tak byl tak uposlušněný, že při volném aportu vyběhl až na druhý povel, kdy jsem podvědomě automaticky přidala posunek. K tomu jeho klasické vyskočení a hození si aportu dozadu do tlamy, zase body mínus. Metrovka s dotyky, áčko bylo nejlepší. Nadchla mě vysílačka, kterou mě krásně rychlou, rovnou, při povelu lehni mu to trvalo ale trochu déle. Přesto jsem do téhle doby měla dobrý pocit, že předvedená poslušnost byla na něj docela hezká. Body by nám určitě vyšly, kdyby uležel dlouhodobé odložení. To mě ale ve snu nenapadlo, že tenhle cvik prostě nevyjde. Možná jsem ho trochu rozhodila sama tím, že jsem čekala na povel od rozhodčího, když jsem odcházela od psa při odložení. Povel nepřišel a já šla dost daleko. Pan rozhodčí mi řekl, že si mohu trochu couvnout, abych nebyla tak daleko. A tak jsem se kousek vrátila. Bůh ví, co se Honeymu v hlavě dělo, zkrátka se prý nejdříve kousek poplazil, pak si prý sedl a nakonec se tiše a jako duch rozhodl pro jistotu jít za mnou... No, i to se prostě stává. Máme zase co opravovat. Škoda, na mého nesoustředěného uštěkaného psího lumpa nebyl ten výkon tak špatný, holt to na ty vyšší zkoušky s přísným hodnocením podle IPO asi nestačí... Ani jsem se na psa nezlobila, nakonec jsem k jeho chybám a nepřesnostem přidala i svoje chyby. A vlastně i jeho chyby jsou výsledkem mojí nedůslednosti a benevolence, tak co se člověk pak diví. No, nejde o život, jedeme dál.

Začínali jsme mít pocit, že dneska dopadneme jak sedláci u Chlumce nebo Napoleon u Waterloo...

Po nepovedených poslušnostech se vydal pan rozhodčí s Gábinou, psovody a šlapači na terény na vypracování stop podle FH. Počasí se pořád drželo, inverzní oblačnost, ale nepršelo, což je důležité. Stopy jsem neviděla, už jsem znovu na louky nejela. Den pokračoval ve stejném trendu, a tak odčuchala jedna FH1 za 74 bodů, druhá FH1 bohužel jen za 58 bodů. FH2 získala jen 12 bodů, což je tristně málo...

Zkrátka "blbej den", což byla vlastně velká škoda, protože jinak bylo všechno super, nálada dobrá, pohodička, jen ty výkony...

Po návratu ze stop se šlo na obrany. Čekaly nás tři obrany, a to podle SPr1, SPr2 a SPr3. No a já jsem si domluvila s panem rozhodčím, že si udělám dvojkovou obranu jako kdybychom pokračovali dál ve zkoušce. Pan rozhodčí byl moc hodný a souhlasil, že bude asistovat i u mojí obrany s Honeyem, aby si ten psí holomek nemyslel, že si může dělat co chce.

Na SPr1 nastupoval Vláďa Kasl s Irem. Získali 71 bodů, protože měl Iro velké problémy s ovladatelností. Zkrátka nechtěl pouštět. Zkoušku získali, jak se říká, s odřenýma ušima.

Jako druhá nastupovala na obranu Petra Fürstová s Dustym z údolí Úpy. Dusty se neobtěžoval s obíháním maket a pral to rovnou k maketě s figurantem. Po vyštěkání pokračovali dále a vypadalo to docela dobře až do chvíle, kdy odcházela Petra s Dustym na druhý konec cvičáku do místa, odkud pes vybíhá na kontrolák. Dusty se rozhodl, že vyběhne sám a dřív, než došli tam, kam dojít měli. Následně se Petře nepovedlo Dustyho přivolat od figuranta, takže anulace celé obrany. Černý den pro výkony tedy pokračoval...

Další obrana byla podle SPr2, nastupoval Vláďa Kasl s Iccem z Gargamellu. Ani tento předvedený výkon nenadchl, ale 72 bodů na zkoušku stačilo.

Pak jsme si cvičně udělali obranu já s Honeyem. Je to pacholek, klapal jako švýcarské hodinky. Pan rozhodčí říkal, že by zkoušku udělal, že by mu vytkl jen menší razanci při kousání. Jindra Kubík, na kterého jsme kousali, říkal, že měl všechny zákusy plné a pevné. A protože mého psa zná, potvrdil mi, že na něj to byl velmi dobrý výkon. Takže i když jsme dneska zkoušku nesplnili, byla jsem spokojená.

Poslední šla na plac háravá boxerka odcvičit podle BH. Její výkon jsem neviděla, bylo toho už na mě dneska dost, a tak jsem se šla naobědvat a dát si kávu. Podle ohodnocení a vyprávění nevybočil ani tento výkon z dnešního trendu. Získaných 42 bodů na zkoušku stačilo.

Soupiska z dnešních zkoušek byla každopádně zajímavá, bylo tam však více proškrtnutých políček, než těch plných..., o bodech ani nehovoře.
Nevím, čím to bylo, asi nějaký "špatný den", či co. Prostě se nedařilo. A nebylo to ani na koho svést. Pan rozhodčí byl sice přísný, ale spravedlivý. Chvílemi vypadal trochu nešťastně, že nás musel všechny vyházet, ale nedalo se nic dělat.

Z dvanácti adeptů složili dneska úspěšně zkoušku jen čtyři. Ostatní musí ještě pilně trénovat (tedy ne, že by doteď netrénovali). Možná se na dnešních výkonech podepsalo i to, že je konec sezóny, psi toho mají asi za sebou už dost... I když... Honey se letos zrovna nepředřel, tak asi ani v tom nebyl problém. Zkrátka někde byl zakopaný pes. Že by byly nějaké skvrny na slunci, když žádné nebylo vidět... Nebo že by skoro všichni drželi "basu", aby nikdo nebyl smutný, že neudělal?

Ať to bylo tak či tak, dneska nikdo předvedeným výkonem neexceloval a na soupisce je víc "N" než je zdrávo. Musíme se prostě příště polepšit.

Tak a ještě závěr. Zbývá poděkovat všem za sportovní chování a poblahopřát těm, kteří si odnesli kýžený to dokument - protokol o složené zkoušce.
V klubovně byla celý den příjemná atmosféra, voněla tam bezva káva, k jídlu byl hrnec bramboračky, guláš s knedlíkem, domácí moučník od Majky. Poděkávání patří všem, kteří pomáhali i těm, kteří přišli ostatní jen podpořit.
A nakonec patří poděkování příteli Petry Fürstové, který fotil většinu výkonů, protože já jsem dneska byla v roli adepta na zkoušku.

Poslední letošní sportovní akci máme tedy za sebou. Nedá se tentokrát říci, že jsme byli úspěšní, ale nakonec - nikdo se nezranil, všichni jsme ve zdraví skončili... tak co víc chtít. Zkoušek ještě bude...

FOTOGALERIE ZE ZKOUŠEK